Češi přijímají víc soli, než si myslí. Nejčastěji z potravin, které nechutnají slaně
Zdroj foto: Pexels

Většina soli se do jídelníčku dostává skrytě v potravinách, které ani nechutnají slaně. Lidé dnes nejvíc soli přijímají nepozorovaně – v pečivu, sýrech, hotových jídlech, kečupech nebo i sladkých potravinách. Odborníci z Lékárna.cz proto mluví o takzvané sodíkové slepotě, kdy si člověk svůj reálný příjem soli vůbec neuvědomuje.

„Při vylučování sodíku z těla odchází současně i vápník, což může dlouhodobě přispívat k řídnutí kostní tkáně. Nadbytek soli negativně ovlivňuje střevní mikrobiom, například snížením množství prospěšných bakterií rodu Lactobacillus. Zajímavý je také vliv soli na chování. V mozku totiž stimuluje centra odměny podobně jako návykové látky, což vysvětluje, proč je těžké konzumaci slaných potravin omezit. Nadbytek soli ovlivňuje i naši psychickou odolnost vůči stresu – zvyšuje hladinu stresového hormonu kortizolu, a tím nás může udržovat v dlouhodobém napětí a nervozitě. Zajímavé také je, že sůl funguje jako zesilovač chuti na sladké – po slaném jídle často sáhneme po slazeném nápoji nebo dezertu. Tento začarovaný kruh mezi slaným a sladkým pak může přispívat i k přibývání na váze,“ vysvětluje Mgr. Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz

Nadbytek soli se v těle často neprojevuje jednoznačně
Mezi typické, ale přehlížené projevy patří ranní otoky víček, pocit těsných prstenů nebo bot, bolesti hlavy, zvýšená žízeň či časté noční močení. „Lidé tyto obtíže často přičítají stresu nebo únavě. Přitom mohou souviset právě s tím, že tělo zadržuje vodu kvůli nadbytku sodíku. Pokud lidé váhají, kde se v jejich jídelníčku sůl skrývá, mohou se obrátit i na online poradnu, kde jim lékárník pomůže jejich stravování zorientovat a navrhnout vhodné úpravy,“ popisuje Mgr. Horáková.

Laboratorní testy odhalí skutečný příjem soli
Na Lékárna.cz je možné objednat vyšetření zaměřené na rovnováhu minerálů i funkci ledvin. „Z výsledků lze zjistit hodnoty sodíku, draslíku nebo chloridů, které ukazují minerálovou rovnováhu, a také parametry funkce ledvin, jako je kreatinin. Ty napoví, jak organismus zvládá dlouhodobou zátěž,“ vysvětluje Pavla Horáková.

Chuť na sůl se dá „přenastavit“
„Až 75 % sodíku přijímáme z průmyslově zpracovaných potravin, kde jeho chuť maskují jiné složky, například cukr nebo tuk. Člověk pak může mít pocit, že solí málo, ale jeho tělo už dávno pracuje s nadbytkem. Při dlouhodobě vysokém příjmu soli se chuťové receptory postupně otupují a práh citlivosti na slanou chuť se posouvá. Jídlo pak bez dosolování působí nevýrazně, i když obsahuje soli dostatek. Dobrou zprávou je, že chuťové receptory mají schopnost se během několika týdnů znovu přizpůsobit. Při postupném snížení příjmu soli začne člověk znovu vnímat přirozené chutě potravin, které mu dříve připadaly nevýrazné,” doplňuje magistra Horáková.

Moderní strava narušuje rovnováhu mezi solí a draslíkem
„V praxi se často setkáváme s tím, že lidé mají nadbytek sodíku a zároveň nedostatek draslíku. Právě tato nerovnováha může stát za zadržováním vody, únavou nebo vyšším krevním tlakem,“ upozorňuje Horáková. Jednoduchým krokem může být například sledování obsahu soli na obalech potravin nebo postupné nahrazování vysoce zpracovaných výrobků čerstvými surovinami. Kromě úpravy jídelníčku mohou pomoci i doplňky stravy s obsahem draslíku, hořčíku nebo komplexu elektrolytů. Vhodnou součástí režimu mohou být také bylinné čaje, například s kopřivou nebo pampeliškou, které podporují přirozené hospodaření s tekutinami v organismu.

Trend: skrytá sůl v běžných potravinách
Překvapivě velké množství sodíku obsahuje například pečivo, snídaňové cereálie, fitness tyčinky, tavené sýry nebo hotové omáčky a dresinky. „Sůl se používá jako zvýrazňovač chuti i konzervant. V kombinaci s cukrem a tukem ji ale často vůbec nevnímáme. Právě proto bývá rozdíl mezi tím, kolik si myslíme, že přijímáme, a realitou největší,“ říká Pavla Horáková.

Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail