Zdravotnictví v Česku čelí rostoucímu deficitu, zhoršujícímu se zdravotnímu stavu populace, nedostupnosti péče mimo velká města i selhávající prevenci. Navzdory tomu stát nadále brání lidem, aby mohli do svého zdraví smysluplně investovat. I proto Hospodářská komora ČR zaštítila v rámci série tematických předvolebních debat také diskusi věnovanou budoucnosti zdravotního systému, jeho efektivitě, financování a roli pacientů i zaměstnavatelů v jeho transformaci.
Debaty se zúčastnili úřadující ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, bývalý ministr Adam Vojtěch, Michaela Šebelová, Tom Phillip a Petr Fifka.
Viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza v úvodu zdůraznil, že české zdravotnictví se začíná dostávat do čím dál větších problémů, ať už jde o nedostupnost péče zejména mimo velká města, rychle se zhoršující zdravotní stav české populace nebo prohlubující se deficity, zejména kvůli dlouhodobě neřešené efektivitě systému veřejného zdravotního pojištění.
„Když se ptáme, jak chtějí politici tento problém řešit, slyšíme v podstatě jen dvě odpovědi – zvedneme vám zdravotní odvody a zvedneme platby za státní pojištěnce. Náklady práce v Česku jsou ale již dnes téměř nejvyšší z celé Evropy a další zvyšování jen dále zhorší konkurenceschopnost českých firem. Zaměstnavatelům proto nezbývá nic jiného než se stát ve vlastním zájmu hlasitou a asertivní reformní silou ve zdravotnictví,“ zdůraznil Tomáš Prouza. „Zásadně odmítáme jakékoli navyšování odvodů, zvláště ve chvíli, kdy nevidíme seriózní snahu politiků ani pojišťoven o zvyšování efektivity systému,“ dodal.
Své plány pro reformu zdravotnictví v průběhu debaty představili úřadující ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, místopředsedkyně a zdravotnická expertka Michaela Šebelová a místopředsedové Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Tom Phillip a Petr Fifka.
Pětice zdravotnických expertů nejprve představila priority svých politických uskupení pro příští volební období a následně diskutovali o čtyřech tématech, která zaměstnavatelé považují za klíčová: jak zajistit finanční stabilitu zdravotnického systému, jak prodloužit dobu života ve zdraví, jak zajistit dostupnost inovativních léků a rovnoměrný přístup pacientů k nim a konečně jak zavést efektivní způsoby podpory očkování.
Z pohledu Hospodářské komory ČR viceprezident Prouza politikům připomněl, že zaměstnavatelé mají jasnou představu, jak dál.
„Musíme především obnovit finanční stabilitu českého zdravotnictví. Reformy, jako je optimalizace nemocničních lůžek, transformace malých nemocnic směrem k následné a dlouhodobé péči, kontrola nákladovosti nemocničního segmentu musí probíhat na úrovni jednotlivých zdravotních pojišťoven,“ shrnuje výsledky zdravotnické předvolební debaty Tomáš Prouza.
Aby mohli zaměstnavatelé prosazovat vyrovnané hospodaření a větší efektivitu systému, musí dojít k depolitizaci Všeobecné zdravotní pojišťovny a její správní rada by měla být postavena na tripartitním modelu stát-zaměstnavatelé-pacienti stejně jako v případě zaměstnaneckých pojišťoven. Jen tak bude zajištěn dostatečný tlak na snižování nákladů a zlepšení efektivity, a to včetně vrácení odpovědnosti za dohodu s poskytovateli péče do rukou zdravotních pojišťoven.
Podle nedávného průzkumu České asociace pojišťoven ve spolupráci s Hospodářskou komorou Češi považují české zdravotnictví za finančně neudržitelné. Podle 77 % respondentů náklady do budoucna porostou a nadpoloviční většina (56 %) nevěří ve schopnost státu zajistit financování zdravotnictví do budoucna. „Zhoršování péče vnímají Češi už dnes, zejména kvůli dlouhým čekacím lhůtám, nedostupnosti či omezení péče.“ Přes dvě třetiny Čechů proto souhlasí s nutností zdravotní systém reformovat a 44 % je ochotno připlatit si nad rámec státem garantované péče, zejména pokud by si mohli vybrat lepší kvalitu služeb v nemocnici, vyšší kvalitu léčby a vyšetření,“ doplnil na debatě výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.
„Součástí reforem v příštím volebním období proto musí být otevření možnosti dobrovolných privátních plateb nad úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Řada lidí již dnes do svého zdraví investuje, ale je potřeba těmto platbám dát jasná pravidla, aby se lidé nemuseli pohybovat v šedé zóně jako dnes,“ zdůrazňuje Tomáš Prouza.
Velkým tématem debaty byl špatný zdravotní stav české populace a jeho dopady na ekonomiku Česka. „Chci ocenit, že díky Ústavu zdravotnických informací a statistiky a díky spolupráci ministrů Válka a Jurečky se konečně podařilo propojit informační systémy ministerstev a máme tak poprvé v historii relevantní data o fungování celého zdravotně-sociálního systému. Očekáváme, že příští vláda začne s těmito daty pracovat,“ zdůraznil člen představenstva Hospodářské komory Ivo Hlaváč.
Ukázkou, jak by stát měl postupovat, je nedávná analýza ekonomických dopadů nízké proočkovanosti na chřipku. Pokud by u nás byla proočkovanost proti chřipce na úrovni, kterou doporučuje Světová zdravotnická organizace, snížily by se náklady na toto onemocnění (léčba plus ekonomické škody kvůli tomu, že jsou lidé na nemocenské nebo ošetřují člena rodiny) o 27 miliard korun ročně. „Častým důvodem, proč se lidé neočkují, je nedostatek času a chybějící informace, kde se mohou očkovat. Měli bychom proto hledat cesty, jak jednoduché zdravotní úkony zaintegrovat do běžného života, jako to dělá řada zemí například tím, že nabízí běžná očkování v lékárnách,“ uvedl výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář.
S ohledem na špatný zdravotní stav české populace bude čím dál větší roli hrát prevence. „Zaměstnavatelé se hlásí ke své zodpovědnosti, zejména v oblasti podpory prevence a navyšování zdravotně-sociálních benefitů pro své zaměstnance. Oceňujeme také možnost zapojení do přípravy strategických dokumentů, jako byl třeba Národní kardiovaskulární plán ČR,“ uzavřel Tomáš Prouza.
