Prudce rostoucí výskyt obezity a s ní spojené cukrovky 2. typu představuje naléhavý zdravotní i socioekonomický problém. Zatímco před necelým půlstoletím trpělo nadváhou nebo obezitou 20 procent lidí a diabetem čtyři procenta, dnes má vyšší hmotnost více než 60 procent lidí a s cukrovkou se léčí každý desátý obyvatel České republiky. S cílem představit klíčová témata související s prevencí tohoto chronického onemocnění a včasnou intervencí již ve fázi, kdy je možné jej zvrátit, se ve čtvrtek 14. března pod záštitou místopředsedy Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny PharmDr. Petra Fifky konal kulatý stůl s odborníky.
Tempo nárůstu diabetu 2. typu je alarmující. Hlavní příčinou je životní styl, v němž je rozhodující snadný přístup k jídlu a chuť, nikoli hlad vedoucí k přejídání, a to bez dostatečné kompenzace pohybem. V České republice je nyní více než milion diabetiků 2. typu a každý rok přibývá až 60 tisíc nových pacientů, přičemž se jedná pouze o ty, u nichž bylo toto onemocnění diagnostikováno. „Máme další desítky tisíc těch, kteří o své diagnóze nevědí, a statisíce lidí s prediabetem, což je stav, kdy je hladina glukózy v krvi vyšší než obvykle, ale ještě nedosahuje takové úrovně, aby mohla být klasifikována jako diabetes. A právě na tuto fázi je třeba se v rámci prevence zaměřit,“ řekl organizátor kulatého stolu poslanec PharmDr. Petr Fifka, místopředseda Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny.
Prediabetes je tedy důležitým varováním a nabízí příležitost k opatřením, která mohou zabránit rozvoji diabetu. „Pokud se pacient s určitou hodnotou glykémie nezačne léčit, je téměř jisté, že jeho stav přejde v diabetes. Ale už 10 až 15procentní snížení hmotnosti může vrátit glykémii do normálu,“ vysvětlil prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., z České obezitologické společnosti ČLS JEP. Prediabetem přitom trpí až čtvrtina české populace a téměř polovina lidí ve věku 55 až 64 let. Problémem však je, že prediabetes nemá žádné klinické příznaky a lidé, kteří nechodí na pravidelné preventivní prohlídky, o své zvýšené glykémii nemají tušení.
Zásadním problémem cukrovky je, že vede k dalším komplikacím – je nejčastější příčinou slepoty, selhání ledvin, neuropatie a významně zvyšuje riziko infarktu myokardu, mrtvice nebo srdečního selhání. „Epidemii obezity a potažmo diabetu bych přirovnal k problému, jakým je nárůst emisí skleníkových plynů. Oba problémy jsou extenzivně studovány, hodně se o nich hovoří, ale řešení obou je možné pouze na celospolečenské úrovni, k čemuž je nezbytné přijmout zásadní a velmi bolestivá opatření. V obou případech, obávám se, však již pokročily do fáze, kdy je společnost nedokáže kočírovat, natožpak ukočírovat. Určitě ne po dobrém,“ varoval prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc., z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Ostrava v rámci diskuse, která se na toto téma konala v budově Poslanecké sněmovny.
Důsledky diabetu však nedoléhají pouze na samotné pacienty, ale mají také rozsáhlé sociální a ekonomické dopady. „Do budoucna bude stále komplikovanější financovat moderní péči z veřejného zdravotního pojištění, zejména v situaci masového rozšíření některých civilizačních onemocnění. Měli bychom si uvědomit, že zdraví je svým způsobem náš nejcennější majetek, a podle toho se k němu chovat a pečovat o něj, stejně jako se staráme například o své auto. A součástí naší péče by měla být i prevence nemocí, kterým se vyhnout lze a které si zbytečně způsobujeme sami – jako je tomu v případě cukrovky 2. typu,“ upozornil PharmDr. Petr Fifka.
Účastníci kulatého stolu, kterými byli PhDr. Mgr. Jan Bodnár, LL.M. z VZP ČR, prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc. z FN Ostrava a LF Ostravské univerzity, prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc. z České obezitologické společnosti ČLS JEP, MUDr. Barbora Macková, MHA ze SZÚ a Bc. Miloslav Šindelář z Institutu moderní výživy, se tak jednomyslně shodli na tom, že v tomto ohledu je nutné multidisciplinární řešení a meziresortní spolupráce ministerstev.
