Průzkum on-line lékárny Pilulka.cz a výzkumné agentury Behavio odhalil, že 75 % obyvatel České republiky zažívá psychickou nepohodu. S těmito nepříjemnými pocity se potýkají zejména mladí dospělí do věku 24 let, a to více než jakákoliv jiná věková skupina.

„Zkušenosti z dětské krizové Linky bezpečí ukazují, že stoupá počet dětí a mladých lidí, kteří se ozývají kvůli tématům, kdy se cítí v psychické nepohodě, rapidně se zvýšil počet hovorů na téma sebepoškozování a sebevražedné myšlenky, tematika sebevražd, sebepoškozování, depresí, úzkostí a dalších psychických poruch patří dokonce k pěti nejčastěji řešeným problémům na Lince bezpečí. Mladí jsou pod velikým tlakem kvůli médiím a sociálním sítím, k tomu se přidávají obavy z budoucnosti – ekologická i ekonomická krize i válečné konflikty,” uvádí psycholožka, terapeutka, krizová interventka a lektorka Mgr. Anna Jelínková.

Z nasbíraných dat vyplývá, že psychická nepohoda postihuje více ženy než muže, i když muži jsou dle statistik v této oblasti méně sdílní. „Obecně se daří pracovat na destigmatizaci psychické pomoci a podpory, stále je však pro mnoho mužů sdílení své psychické nepohody známka selhání, mohou mít pocit, že neobstojí v dnešní společnosti. Je důležité, aby již děti na školách mohly slyšet, že mluvit o tom, jak se člověk cítí, o tom, že zažívá psychickou nepohodu je v pořádku a není třeba se za to stydět,” dodává Jelínková.

Čechy stále trápí nedostatečná dostupnost odborné terapeutické péče, která je hrazena zdravotními pojišťovnami. Tento problém je dle výzkumu patrný zejména v menších městech. Anna Jelínková jedním dechem dodává: „Stále je velký nedostatek psychologů/terapeutů, kteří mají ´smlouvu s pojišťovnou´ a pojišťovna pak hradí svým klientům psychoterapii u smluvních poskytovatelů podle úhradových předpisů. Odborníci, kteří mohou nabídnout péči hrazenou pojišťovnou mají dlouhé čekací doby, často nové klienty rovnou odmítají. Situace je alarmující především u dětských klientů. Některé pojišťovny přistoupily na možnost speciálního příspěvku na psychologické poradenství/psychoterapii. Klienti tak mohou u odborníků, kteří splňují podmínky (odborné vzdělání podle ČAP – České asociace pro psychoterapii) čerpat finanční příspěvky od vybraných pojišťoven. Stejně jako u jiných odborníků (zubaři, pediatři atp.) je náročnější sehnat někoho, kdo má volnou kapacitu, v malé obci než v Praze.”

Průzkum dále potvrdil, že klíčovými faktory, které mohou pozitivně ovlivnit psychickou pohodu Čechů, jsou kvalitní mezilidské vztahy, dostatek volného času, finanční gramotnost a pečlivá spánková hygiena.

Další zajímavou částí výzkumu byla analýza způsobu, jakým Češi řeší svou psychickou nepohodu. Ukázalo se, že více než čtvrtina respondentů (23 %) tento stav vůbec neřeší. Naopak, téměř třetina (31 %) se obrací na své partnery a nejbližší rodinu. Odborníci v oblasti psychického zdraví jsou další zdroj podpory, který využívá 14 % respondentů.

„Víme, že jsme sociální bytosti a pokud jsme s někým, s kým můžeme sdílet starosti, ale také radosti, pomáhá nám to, že na náročné situace nejsme sami. Stejně tak když máme děti, je to velmi silný motivátor, abychom se starali nejen o ně, ale také o sebe a tím pádem mohli být nápomocní našim dětem,” doplňuje své zkušenosti psycholožka Anna Jelínková.

Srovnání s jinými zeměmi odhalilo, že se nejvíce stresují Maďaři, kteří obsadili první místo (27 %), zatímco Češi se umístili na druhém místě (19 %). Nejméně stresovanými národy jsou Rakušané (16 %).

Z průzkumu rovněž vyplynulo, že ženy mají tendenci více řešit svůj psychický stav než muži. Partnerovi a nejbližší rodině se svěřuje 35 % žen a 27 % mužů. Významné rozdíly byly také zaznamenány v různých věkových skupinách, přičemž nejvíce psychické nepohody zažívají Češi ve věku 18–24 let (31 %).

Výzkum také ukázal, že častý pocit stresu klesá s manželstvím, přičemž svobodní Češi (27 %) jsou nejvíce stresovanou skupinou. Pocity stresu se také snižují s narozením dětí, kdy Češi bez dětí (24 %) jsou výrazněji stresovaní než ti s jedním až dvěma dětmi (15 %).

Zajímavým zjištěním bylo i to, že muži pociťují více stresu v práci než ženy, kdy 61 % mužů deklarovalo častý stres, zatímco u žen to bylo 49 %. „Vysvětlení je jistě více, z mého pozorování při práci s klienty může hrát roli význam, který muži práci přisuzují. Může být pro ně zdrojem sebehodnoty, a různé situace, se kterými se na pracovišti setkávají, pak mohou vnímat jako více zátěžové a ohrožující. Mimo to je možné, že na muže a jeho pracovní působení jsou v některých situacích kladeny vysoké nároky i ze strany okolí. Například v případě, kdy je muž hlavním živitelem rodiny, je na práci muže závislé zaopatření celé rodiny. Nic však není možné zobecnit a u každého člověka je potřeba pátrat po příčinách a pracovat s nimi individuálně,” vysvětluje Jelínková.

Také 54 % Čechů s celým úvazkem cítí často nepohodu, což je výrazně více než těch na polovičním úvazku (13 %).

Vliv počtu odpracovaných hodin na častý pocit stresu byl také zkoumán, přičemž se ukázalo, že nejčastěji jsou v nepohodě Češi, kteří pracují 8 hodin denně (24 %).

Na závěr výzkumu se prokázalo, že Češi s větší finanční rezervou zažívají menší pravidelný stres v práci. Například 37 % respondentů s vážnými finančními problémy deklarovalo častý stres, zatímco pouze 9 % těch, kteří mají rezervu na půl roku a více, se cítí stresovaní.

Sběr dat probíhal od 6. do 9. července 2023 na reprezentativním vzorku online populace České republiky, jenž zahrnoval 1000 respondentů formou dotazování CAWI.