Před téměř sto lety představil Alexander Fleming světu převratný vynález – penicilin, a mnoho lidí tak rázem přestalo umírat na banální infekce. Nové antibiotikum nicméně nebylo objeveno již 50 let, a ta stávající jsou stále častěji užívána nesprávně. To přitom může vést ke vzniku antibiotické rezistence, která by znamenala neúčinnost antibiotik pro budoucí generace pacientů. Před antibiotickou rezistencí dlouhodobě varuje kampaň Státního zdravotního ústavu a bojuje proti ní i letošní ročník osvětové kampaně Antibiotický týden v prostředí lékáren. Zaměřuje se převážně na antibiotika lokální, která jsou často a naprosto nesprávně užívána k samoléčbě. Kampaň, která se uskuteční od 14. do 20. listopadu, upozorňuje na to, že i s tímto typem antibiotik je třeba zacházet zodpovědně.
Mýtů o antibioticích je stále dost, proto Státní zdravotní ústav (SZÚ) spouští další vlnu edukační kampaně Antibiotickarezistence.cz. „Antibiotika patří do domácí lékárničky“ nebo „třídenní antibiotika vyřeší obtíže, které by jinak trvaly týdny“ jsou dva nejčastější mýty o antibioticích. I proto antibiotika přestávají fungovat, bakterie se stávají vůči nim imunní. Je potřeba, aby lidé znali pravdu. Posílit znalosti veřejnosti je jedním z hlavních cílů projektu Antibiotickarezistence.cz. Kampaň Státního zdravotního ústavu startuje 18. 11. 2022, protože právě v tomto termínu se koná Evropský antibiotický den.
Protože se antibiotická rezistence týká celého světa (na následky komplikací spojených s rezistentními bakteriemi v roce 2019 zemřelo odhadem 1,27 milionu lidí), v listopadu na ni tradičně upozorňují dvě iniciativy. Jedná se o Světový antibiotický týden a také o Evropský antibiotický den (18. listopadu). Ústředním tématem Světového antibiotického týdne je letos „Společná prevence bakteriální rezistence“.
„Na možnou ztrátu účinků antibiotik upozorňoval už jejich objevitel, Alexander Fleming. Jeho obavy se bohužel naplnily a celý svět již několik let řeší situace, kdy antibiotika nejsou v léčbě efektivní. V ČR zemře dokonce více pacientů na důsledky antibiotické rezistence než na autonehody. Jednou z příčin je fakt, že s nimi zacházíme neuvážlivě. Cesta ke zlepšení spočívá i v edukaci společnosti. Je důležité, aby lidé věděli, že antibiotika ztrácejí sílu, ale každý z nás může pomoci tuto nepříznivou situaci zvrátit,“ objasňuje doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ, přednostka Ústavu mikrobiologie 3. LF UK, FNKV a SZÚ, a odborná garantka kampaně Antibiotickarezistence.cz.
Tématem Evropského antibiotického dne budou mýty o antibioticích. Prostřednictvím pěti videí upozorní na hlavní rozšířené omyly o antibiotické rezistenci a o antibioticích, jako jsou například následující: jsou antibiotika účinná proti covidu-19, chřipce nebo běžnému nachlazení? Stávají se lidé nebo zvířata vůči antibiotikům rezistentní? Odpověď na obojí samozřejmě zní ne!
Budoucnost antibiotik může zčásti ovlivnit každý z nás. Je ovšem potřeba mít o nich správné informace. S osvětou pomáhá už druhým rokem projekt Státního zdravotního ústavu nazvaný Prevence antibiotické rezistence. V rámci něj bude od listopadu 2022 do konce ledna 2023 realizovaná kampaň varující před nevhodným užíváním a nadužíváním antibiotik.
„Podzim a zima jsou spojené s vyšším výskytem infekcí virového původu, které antibiotika nikdy nevyléčí. Rádi bychom lidi poměrně hravou, ale intenzivní formou upozorňovali na mýty o antibioticích a také na skutečnost, že mají věřit svému lékaři, když rozhodne, že nejsou antibiotika v jejich léčbě potřeba,“ zmiňuje David Palivec.
Kampaň poběží v TV, rádiích, v on-line i tištěných médiích a na CLV v celé ČR včetně menších měst a hlavních silničních tahů. Jedním ze stěžejních nástrojů je animovaný spot a píseň Antibiotika, kterou složil Jan Pokorný a nahrál Jiří Burian.
https://www.youtube.com/watch?v=ouQ_VzgJKrg
Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence je Státní zdravotní ústav. Projekt Prevence antibiotické rezistence (ZD-PDP2-001) byl podpořen grantem z Fondů EHP 2014–2021 z programu Zdraví. www.eeagrants.cz
Antibiotický týden se letos koná už podvanácté
Lékárny se letos v kampani, která běží od 14. do 20. listopadu, zaměřují tematicky převážně na antibiotika lokální, která jsou často a naprosto nesprávně užívána k samoléčbě a nadužívána. Škodlivé jsou ale naopak i nadměrné obavy z užívání antibiotik, které představují druhou stranu extrému.
Antibiotika jsou lékařem předepisována jen pro léčbu bakteriální infekce. Jsou vázána na lékařský předpis a pacienti by je neměli v žádném případě užívat k samoléčbě, i když mají doma dříve předepsané antibiotikum například ve formě masti. „Právě antibiotické masti jsou typickým příkladem, kdy pacienti lék užívají nevhodně i na povrchové odřeniny či škrábance. K léčbě banálních ran přitom stačí jejich řádné ošetření dezinfekcí a následné použití hojivých léčivých přípravků bez obsahu antibiotik,“ upozorňuje na častý nešvar českých pacientů Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory (ČLnK), a dodává: „Antibiotika by se měla užívat v přesném intervalu a pacienti by měli dodržovat předepsanou dobu užívání. Zbylé léky se v žádném případě nesmí uchovávat doma ´pro strýčka příhodu´, ale měly by se vrátit do lékárny. Lékárníci následně zajistí jejich ekologickou likvidaci. K takovému případu může například dojít, když v průběhu léčby změní lékař léčivo nebo balení obsahuje více tablet, než je nutné pro dodržení délky léčby, stanovené lékařem.“
Následky nesprávného užívání antibiotik mohou být vážné – to platí i pro kapky nebo masti
Za lokální označujeme antibiotika používaná pro aplikaci na kůži nebo sliznici. I tyto léky musí být vždy předepsány lékařem a o jejich dávkování a skladování je ideální poradit se s lékárníkem.
Nadměrné užívání či samoléčba jsou ovšem špatné stejně jako zbytečný strach z antibiotik. Žádný extrém není v tomto případě ku prospěchu zdraví pacienta. Zachování účinnosti antibiotik je zodpovědností každého z nás. Antibiotická rezistence je zdravotní riziko nejen pro člověka, který antibiotika nevhodně užívá, ale také pro budoucí generace, které budou v důsledku muset čelit bakteriím odolávajícím antibiotické léčbě.
Podstatnou součást zachování kvality a účinnosti léčiv představuje i správné skladování léků. Léčivé přípravky by se měly uchovávat za podmínek uvedených na obale, případně na lékárenském štítku (signatuře) u připravovaných léčivých přípravků. Pokud na obale není uvedeno jinak, měla by se antibiotika uchovávat při teplotě 15–25 °C. Údaj o teplotě nám říká, za jakých podmínek je garantována jakost léku, stejně tak jako jeho bezpečnost a účinnost. Navzdory rozšířenému mýtu se uchováváním v chladu životnost léčiv automaticky neprodlužuje. O skladování léků je vždy dobré poradit se v lékárně.
