Probíhá Týden štítné žlázy

V minulém roce odhalili endokrinologové méně nádorů štítné žlázy než v letech předchozích. Karcinom štítné žlázy zázračně nevymizel, jen klesla návštěvnost ambulancí kvůli obavám lidí z covidu-19. Stejně tak lékaři evidovali méně abnormalit a poruch štítné žlázy. Utlumení návštěv je v tomto oboru neobvyklé, endokrinologové jsou natolik ´vzácní´, že se čekací doba na vyšetření obvykle pohybuje v řádu měsíců. Na to, aby lidé svůj stav nezanedbávali, apelují endokrinologové při příležitosti Týdne štítné žlázy, který odstartoval 25. května. V tuzemsku se s nemocemi štítné žlázy léčí přes 600 tisíc osob.

„Nejvíce jsme strach lidí z nákazy pocítili loni na jaře, kdy návštěvnost klesla na polovinu, pacienti se báli jít i na odběr krve. Chtěli jen telefonovat, ale ultrazvukové vyšetření na dálku zkrátka neuděláte,“ říká předseda Sdružení ambulantních endokrinologů MUDr. Richard Stejskal. Pokles návštěv v ambulancích potvrzuje také předseda České endokrinologické společnosti prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA. „U nás šlo v první vlně o přibližně 40 %, ve druhé a třetí vlně už to nebylo tak výrazné. V mé ambulanci se kontrole většinou vyhnuli pacienti stabilizovaní, kterým jsme poslali e-recepty. Těch jsme odhadem rozeslali o 30 % více, než je tomu obvykle. Zaznamenali jsme však i pozdní záchyty endokrinologických onemocnění, naštěstí se jednalo o ojedinělé případy,“ říká prof. Kršek.

Telemedicínu si chválí endokrinolog prof. MUDr. Jan Čáp, CSc., z FN v Hradci Králové, podle nějž pomohla zachytit řadu začínajících problémů u stávajících pacientů, a dokonce odhalit potíže u těch, kteří až dosud žádné potíže neměli. „Ve chvíli, kdy se většina oddělení přetvořila na covidová a naši lékaři se museli věnovat těmto pacientům stejně jako zdravotní sestry, se náš časoprostor zmenšil – v tu chvíli jsme byli vděčni za možnost hovořit s pacienty po telefonu a předepsat jim e-recept na dálku,“ popisuje profesor Čáp.

Karcinomy štítné žlázy jsou však zákeřné, zpočátku se obvykle nijak výrazně neohlašují, nebolí, netlačí. „Jenom u nás v ordinaci ročně obvykle odhalíme kolem deseti rakovinných nádorů, loni to byly dva. Přitom odkládání vyšetření nebo operace může vést k rozsevu nádorového onemocnění.

Pamatuji na pacientku, která odkládala operaci několik měsíců a pak musela podstoupit opakovaný operační zákrok s odstraněním 25 maligních uzlin na krku,“ vzpomíná Richard Stejskal. Většinu zhoubných nádorů štítné žlázy tvoří podle odborníků naštěstí případy tzv. papilárního karcinomu, kdy v mnoha případech ani několikaměsíční prodlení výrazněji nezhoršuje dlouhodobou prognózu. „Naopak některé vzácnější zhoubné nádory, ke kterým patří zejména medulární karcinom a anaplastický karcinom, vyžadují rychlé řešení a každý týden prodlení může znamenat závažné zhoršení prognózy nebo i ohrožení života pacientů,“ popisuje Michal Kršek.

Jak lidé s nemocemi štítné žlázy pocítí půl roku prodlení, záleží na tom, jakým typem potíží trpí. „Například snížená funkce – tzv. hypotyreóza – pacienty výrazněji netrápí. Zhoršuje se jim sice metabolismus, ale i se špatnou kompenzací mohou relativně v pohodě fungovat, naopak zvýšená funkce – hypertyreóza – je nepříjemná. Projevuje se například bušením srdce, nespavostí, nervozitou – tito lidé návštěvy většinou neodkládají, přijdou si pro pomoc strachu z covidu navzdory,“ popisuje doktor Stejskal. Pacienti s nemocemi štítné žlázy nepatří do rizikových skupin, co se covidu-19 týče. U části z nich se po prodělané infekci objeví tzv. subakutní tyreoiditida – tedy postcovidový zánět štítné žlázy. „Tyto záněty se objevují i po jiných respiračních virózách, letos jich ale bylo více, nejspíše kvůli covidové epidemii. Pacienti vykazují nejdříve nadbytek hormonů a bolí je krk v dolní části, kde je štítná žláza, mají vysokou sedimentaci, laboratorní známky zánětu a teplotu, nadbytek hormonů štítné žlázy, posléze zase spadnou do snížené funkce štítné žlázy. Tyto stavy léčíme kortikoidy,“ doplňuje Richard Stejskal.

Podle endokrinoložky doc. MUDr. Zdeňky Límanové, CSc., je štítná žláza ´šedou eminencí´ lidského těla. Je spojena s cukrovkou, revmatologickými chorobami, nemocemi kůže, trávicího ústrojí, krve, může se projevovat psychickými obtížemi, neurologickými či oftalmologickými poruchami. „Lidé málokdy vědí, že nemocná štítná žláza se může ohlásit i například chrapotem či třaslavým hlasem nebo nedoslýchavostí,“ popisuje Zdeňka Límanová. „V posledních 70 letech dochází k jodaci jedlé soli, a tak štítnou žlázu ovlivňuje ´jen´ genetika, hormonální vlivy, věk, imunologická výbava a vnější okolnosti,“ dodává.

 

O Týdnu štítné žlázy

Osvětová kampaň o onemocnění štítné žlázy s názvem Týden štítné žlázy, jejíž 13. ročník se koná od 25. do 31. 5. 2021, se zaměří na poruchy štítné žlázy a na vliv pandemie covidu-19. Dlouhodobým cílem kampaně je zvýšit povědomí veřejnosti o poruchách štítné žlázy, což může následně pomoci lépe a včas diagnostikovat pacienty, kteří o svém onemocnění nevěděli. Je třeba také opakovaně vyvracet mnohé omyly a mýty, které jsou ve společnosti ohledně štítné žlázy a její léčby zakořeněné. Onemocnění štítné žlázy je často bezpříznakové, ale časný záchyt a léčba předejdou možným komplikacím. V České republice je projekt odborně zaštítěn Českou endokrinologickou společností ČLS JEP. Více informací na www.tydenstitnezlazy.cz.

 

 

Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail