Pokud jde o různá ocenění, byl Dr. Max loni velmi úspěšný. Obhájil svou pozici v kategorii lékáren a po roce znovu získal ocenění Nejdůvěryhodnější značka. A k tomu se stal i absolutním vítězem ocenění Mastercard Obchodník roku 2020. Je tedy zřejmé, že mezi veřejností se lékárny Dr. Max těší velké oblibě. O tom, jak se jmenovaná síť v poslední době rozvíjela a jak se jí v loňském „covidovém“ roce dařilo po ekonomické stránce, jsme si povídali s Ing. Danielem Horákem, generální ředitelem společnosti Česká lékárna holding, která lékárny Dr. Max provozuje.

Přinášíme vám článek z časopisu Pharma Profit 39/2021. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném vydání. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru, abyste nezmeškali ani jedno vydání. Zasílání je pro majitele a vedoucí lékáren zdarma.

V rozhovoru pro Pharma Profit před pěti roky jsme se bavili o tom, že skončila doba, kdy se počet lékáren ve vaší síti zvyšoval rychlým tempem. Jak se tedy vaše síť rozrůstala v posledních letech?

Nyní máme v síti kolem 470 lékáren a vypadá to, že bychom se mohli dostat na pět set. Na samotný počet se ale rozhodně neupínáme. Vždy vycházíme z příležitostí. Dnes otvíráme ročně kolem 20 lékáren, před lety jich bývalo i čtyřicet. Dřív jsme otvírali jak nové lékárny, tak lékárny získané v rámci akvizic. Je logické, že dnes převzaté lékárny tvoří velmi malou část těch nově otvíraných, protože příležitostí k akvizicím není tolik. Přesněji řečeno nabídek máme dost, ale většinou jde o lékárny v místech, která nejsou buď obecně atraktivní, nebo atraktivní z našeho pohledu, protože třeba už máme svou lékárnu někde poblíž.

A jaké lokality tedy dnes, když uvažujete o otevření nové lékárny, přicházejí v úvahu?

Takové, kde ještě nejsme, ale těch už zbývá málo. Mám pocit, že mezi nimi najdeme už jen jedno město s počtem obyvatel kolem 10 tisíc, a pak je ještě pár měst menších, kde má smysl lékárnu otevřít. Kromě toho přicházejí v úvahu ještě některé části větších měst. Zároveň je ovšem nutné uvést, že v posledních třech čtyřech letech jsme začali lékárny i zavírat. Dříve jsme zavírali tak jednu ročně, nyní to bývá i kolem deseti. Důvodů jejich uzavírání je několik. Třeba se stalo, že obchodní centrum, v němž jsme lékárnu provozovali, se neudrželo na trhu, takže z něj nájemci logicky odcházejí. Kolikrát jde například i o lékárny v centru měst, která se vylidnila. Nebo může k uzavření lékárny dojít proto, že se z jejího okolí odstěhují lékaři, protože se přemístí celá poliklinika. A k ukončení provozu dochází i na základě ztráty nájemní smlouvy. V poslední době to tedy vychází tak, že ročně uzavřeme desítku lékáren, a oproti tomu otevřeme dvacet nových, většinou vystavěných takříkajíc na zelené louce, tudíž naše síť roste o 10 poboček ročně. Zhruba za tři roky bychom tedy mohli dosáhnout hranice 500 lékáren.

A co v loňském roce poznamenaném pandemií? Otvírali jste nějaké nové lékárny?

Ano, ale bylo jich nakonec o něco méně. Loni se víceméně zastavily akvizice, protože byly komplikované. Obecně se během první vlny pandemie covidu-19 plno běžných aktivit zastavilo. A kvůli tomu, že druhý kvartál byl pro lékárenství složitý, ať už kvůli poklesu tržeb, nebo z provozních důvodů, nebylo příliš reálné, abychom otvírání lékáren provozně zvládli. Několik desítek lékáren, šlo o lékárny menší, jsme museli přechodně z provozních důvodů zavřít, protože jsme měli stovky zaměstnanců na takzvané ošetřovačce. Jen minimum jich bylo nemocných v pracovní neschopnosti, ale to se pak na podzim otočilo. To byl i důvod, proč jsme s otvíráním lékáren v některých místech nepospíchali. Nicméně i v dubnu jsme otevřeli například lékárnu v Praze na Masarykově nádraží a další třeba v Soběslavi, Karviné, Rakovníku, Starém Městě nebo v Brně.

Ve zmiňovaném rozhovoru před pěti lety jste mluvil o remodelacích lékáren, které ve velkém probíhaly a které jste měli rozplánované i na další roky. Jaký je v tomto ohledu stav nyní?

V roce 2019 jsme plány týkající se remodelací splnili, takže momentálně máme remodelovanou téměř celou síť. Vždy zbývá nějaké procento bez remodelace třeba proto, že lékárně končí nájemní smlouva, a k její remodelaci tudíž přistupujeme teprve tehdy, až se ji podaří prodloužit. Ve třech letech, kdy jsme finišovali, jsme remodelovali kolem 80 lékáren ročně. Šlo o náročný projekt. Ruce do klína jsme ale nesložili ani loni, kdy jsme zase museli do všech lékáren instalovat plexiskla. Jednalo se o náročnou a hlavně rychlou akci. Prakticky ze dne na den pro nás dodavatel vyvinul dva prototypy ochranných plexibariér na táry a po pár dnech od chvíle, co jsme si vybrali, nám byl schopen dodat první vyrobené kusy. Úplně na začátku pandemie jsme tak byli schopni uklidnit své zaměstnance, protože jsme jim dokázali zvýšit bezpečí ve velmi krátké době ve všech lékárnách. To se ukázalo jako prozíravé. Jednak to zklidnilo situaci a jednak pak už začal být problém s dostupností plexiskla, protože postupně je instalovali i v jiných lékárnách a provozovnách.

Ještě bych se vrátila k rozvoji vaší sítě. Před pár lety jste plánovali provozovat i prodejny zdravotnických potřeb a nějakou jste také otevřeli. Můžete naznačit, jak jste se svými plány pokročili?   

Projekt týkající se zdravotnických potřeb měl dvě části. Jednak jsme testovali speciální prodejny, protože jsme plánovali provozovat síť zdravotnických potřeb, i když pochopitelně neměla být tak rozsáhlá jako v případě lékáren. Zároveň jsme vytipovali pár lékáren, kde jsme sortiment zdravotnických potřeb rozšířili. Po roce a půl testování z toho jako efektivnější vyšla varianta rozšíření sortimentu ve vybraných lékárnách. Pokud jde o samotné prodejny, tak ze tří, které jsme otevřeli, dnes provozujeme už jen jednu, protože je schopna si na sebe vydělat. Je to dáno hlavně tím, že funguje ve velké poliklinice. Dvě zbývající, které sloužily k testování, jsme zavřeli. Co se týká lékáren, v současnosti máme v desítkách z nich sortiment rozšířený o zdravotnické potřeby. Vycházíme vždy ze situace v regionu, posuzujeme konkrétní lokální pokrytí prodejnami zdravotnických potřeb. A také záleží na samotné poptávce. Funguje to tak, že základní sortiment zdravotnických potřeb je v lékárně běžně k dostání, a pokud jde o nějaký speciální produkt, je na objednávku. Tento systém se nám osvědčil. Opomenout nelze ani fakt, že lékárna musí mít kvůli uvedenému sortimentu určité dispozice. Určitě musí jít spíš o větší lékárnu, kam se dá umístit několik dalších regálů, protože nestačí zboží jen prodávat, je třeba ho i vystavit. A samozřejmě je důležitý i zájem personálu o zdravotnické potřeby, protože je nezbytné, aby lékárníci byli edukovaní, a byli tak schopni zákazníkům poradit. Pokud tedy uvažujeme o zavedení rozšířené nabídky zdravotnických potřeb do lékárny, posuzujeme tato tři hlediska.

Ve zmiňovaném rozhovoru jste rovněž prohlásil, že dermokosmetika má budoucnost. Tou dobou jste měli ve dvou lékárnách vybudovaná dermocentra. Kolik jich máte nyní?

Když jsme tehdy měli otevřená první dvě dermocentra, a to v Brně a v Poděbradech, bylo naším cílem jich mít celkově 70 až 100, což jsme naplnili. V tuto chvíli jich máme přesně sto a vybudovali jsme je během tří let. Dermocentra jsou projekt, který se povedl nad očekávání. Díky nim jsme schopni růst v kategorii dermokosmetiky meziročně o 30 procent. Samozřejmě s výjimkou minulého roku, který byl kvůli covidu-19 specifický. Když jsme s projektem začínali, plánovali jsme, že v každém původním okresním městě bude jedna lékárna, která se na dermokosmetiku bude specializovat. A pak jsou velké lékárny v obchodních centrech, kde je širší kosmetický sortiment jaksi očekáván. Postupně jsme vybudovali i tým vlastních dermoporadkyň, aby žádná nebyla výhradně spjata s určitou značkou kosmetiky. To byla novinka i pro dodavatele, kteří byli zvyklí na koncept, že si v lékárně takzvaně rezervovali konkrétní místo. Bylo to trochu složité prosadit, ale dnes vidíme, že jsme inspirovali i některé ostatní, takže se tento koncept etabloval a má nejblíž k něčemu, co můžeme nazvat dermocentrem.

K rozvoji dermocenter také asi přispěla skutečnost, že máte v portfoliu kosmetické značky, které jsou buď privátní, nebo je exkluzivně zastupujete. Navíc jste před pár lety sortiment obohatili i o dekorativní kosmetiku. Jak si tyto značky vedou?

V nabídce máme kosmetiku značky Nuance, kterou jsme kompletně vyvinuli a necháváme si ji vyrábět. To je tedy naše vlastní značka. Značka Uriage je sice značka globální, ale naše lékárny ji na českém trhu exkluzivně nabízejí. Díky dermocentrům se nám podařilo z těchto dvou značek udělat co do obratu špičku na celém tuzemském dermokosmetickém trhu, a pokud jde o Uriage, sklízíme tu i mezinárodní uznání. Přestože tyto značky v České republice nabízí jen našich 470 lékáren, čísla prodejů se u nich mohou srovnávat s tradičními značkami, které se prodávají ve všech 2 500 lékárnách po celé zemi. Lidé je často považují za značky dominantní a stává se, že si o ně říkají i v jiných lékárnách, nejen v těch našich.

A pokud jde o dekorativní kosmetiku značky Physicians Formula, jak se na trhu uchytila?

Dekorativní kosmetiku jsme se rozhodli uvést na trh až ve chvíli, kdy jsme měli vybudovanou síť dermocenter. Jde – málo platné – svým způsobem o specifický segment, na který nebyly zákaznice v lékárnách tolik zvyklé. Když jsme na jaře 2019 dekorativní kosmetiku Physicians Formula launchovali, bylo to jen v omezeném počtu lékáren, zhruba v deseti až dvaceti v největších dermocentrech. Plánovali jsme, že budeme její prodeje šest měsíců testovat, protože přece jen může v lékárně působit poněkud cizorodě, třebaže je kosmetika jmenované značky vyvinuta pro alergiky a ekzematiky. Nakonec to dopadlo tak, že testování trvalo pouhé tři týdny. Vzhledem k tomu, že jsme produkty nabízeli pouze v omezeném počtu lékáren, k jejich prezentaci jsme využili jen sociální sítě. Tady jsme ovšem zažili doslova šok. Během jediného týdne jsme zaznamenali 150 tisíc reakcí. Bylo vidět, že zákaznice tuto značku na tuzemském trhu netrpělivě očekávaly a vítají ji, protože si ji dříve musely kupovat v zahraničí. Potvrdilo se, že u nás existuje poptávka po dekorativní kosmetice prodávané v lékárnách, která má svá specifika, a zákaznice se mohou spolehnout, že jde o produkty šetrnější, než je běžná kosmetika. Po třech týdnech jsme se tedy rozhodli, že dekorativní kosmetiku Physicians Formula zavedeme ve větších dermocentrech v dalších desítkách lékáren. Z této značky máme radost, funguje velmi dobře.

Dermokosmetice se vždy dařilo v e-shopech. Jak si tato kategorie vede v tom vašem?

Dobře, a napomohl tomu zejména rok 2020. V případě dermokosmetiky jsme čekali větší ztráty a kupodivu jsme si je nakonec připsat nemuseli. Samozřejmě v prvních měsících pandemie ano, ale e-shop nahradil výpadky prodejů v kamenných lékárnách, zejména z první půlky roku, protože v druhém pololetí se dermokosmetika už prodávala i v kamenných lékárnách dobře. To, co ale e-shop nahradit nemohl, protože prakticky zmizela poptávka, byly prodeje opalovacích prostředků, u nichž byl meziroční propad enormní. V tomto segmentu jsme tedy ztráty zaznamenali.

Můžete ještě porovnat předchozí roky co do prodejů dermokosmetiky v e-shopech a kamenných lékárnách?

Už před rokem 2020 jsme zaznamenávali vyšší nárůst prodejů v e-shopu. Naše e-commerce v roce 2019 hodnotově vzrostla o 50 procent ve srovnání s rokem 2018 a dermokosmetika rostla ruku v ruce s tím. V kamenných lékárnách v té době rostla asi o 30 procent. E-shop tedy zaznamenával vyšší dynamiku růstu prodejů. Hodně to táhl samotný růst e-shopu. V roce 2019 činil jeho roční obrat zhruba necelou miliardu, loni jsme tuto hranici překonali už v září. V roce 2020 rostl o 45 procent a dostali jsme se na tržby kolem 1,35 miliardy korun.

O privátních značkách v dermokosmetice už jsme mluvili, ale produktů vlastních značek máte mnoho napříč celým sortimentem. Pojďme se tedy zastavit i u nich.

Vlastní značka je jedním z fenoménů našeho úspěchu, protože kromě Anglie vlastně nemá v Evropě v takovém rozsahu obdobu. V portfoliu máme kolem 400 až 500 produktů vlastní značky a v půlce loňského prosince jsme se u nich dostali na obrat dvou miliard korun za rok. Tím jsme překonali další hranici. V případě vlastní značky jde o komplexní sortiment, protože kromě dermokosmetiky, kde máme jak vlastní, tak exkluzivní brandy, její největší část tvoří léčiva a doplňky stravy Dr. Max. Dospěli jsme do fáze, kdy sortiment tolik nerozšiřujeme o nové produkty, ale inovujeme přípravky původní. Před sedmi osmi lety jsme primárně vycházeli z existujících receptur, ale dnes už si složení upravujeme a přípravky si necháváme vyrábět na míru na základě zpětné vazby zákazníků nebo obecně poptávky na trhu. Jdeme i cestou takzvaných exkluzivních subbrandů, což je případ například řady Pro32 v dentální hygieně anebo Bebelo zahrnující sortiment dětského zboží. Tohle je cesta, kterou se vydáváme. Začínáme postupně tvořit, řekněme, specifické značky, ale stále jde o značky Dr. Max. Pokud se opět podíváme na porovnání prodejů v našem e-shopu a v kamenných lékárnách, v e-shopu je podíl vlastní značky menší než v kamenných lékárnách, a myslím, že tento trend bude ještě chvíli trvat. E-shop je v dynamickém růstu a jsme ve fázi, kdy v něm rozšiřujeme sortiment. Dostat do něj brzy co nejširší nabídku produktů vlastní značky je ale naše priorita.

Loni v důsledku pandemie covidu-19 došlo po mnoha letech k tomu, že vitaminy a minerály vystřídaly přípravky na nachlazení, kašel a chřipku na pozici pomyslné jedničky mezi lékárenskými kategoriemi. Zaznamenali jste podobný trend i u produktů vlastní značky?

Vlastní značka nám loni hodně pomohla. Na jaře nastala specifická situace, kdy přípravky na nachlazení a chřipku stejně jako vitaminy výrazně rostly co do prodejů v kamenných lékárnách i v e-shopu. To trvalo zhruba od půlky února do půlky března. V té době se ale už začaly projevovat také výpadky těchto produktů na trhu. V tomto ohledu nám právě pomohla vlastní značka, u níž do jisté míry umíme ovlivnit dostupnost, tudíž jsme o něco schopnější zajistit si oproti ostatním dostatečnou zásobu zmiňovaných přípravků. Specifické bylo, že do té doby se prodeje léčiv v e-shopu pohybovaly do 15 procent, pokud jde o hodnotu, ale v uvedeném období krátkodobě vyskočily takřka na dvojnásobek, zhruba na 25 procent. To způsobily především vysoké prodeje paracetamolu a ibuprofenu. Tato situace trvala zhruba šest týdnů a už se pak v průběhu roku neopakovala. Pak už byl patrný trend společný pro on-line i kamenné lékárny, kdy poklesly prodeje léků na kašel, nachlazení a bolest v krku, a to v řádu desítek procent. Na jejich úkor ovšem rostly jiné kategorie, jako například vitaminy, přípravky na imunitu jak vlastní značky, tak od ostatních výrobců. A doplnila je ještě kategorie ochranných pomůcek a diagnostiky. Jejich prodeje byly loni v březnu ještě minimální, v dubnu rostly, v květnu a červnu pak byly silné. Přes léto naopak trochu oslabily. K dalšímu výraznému růstu u nich došlo na podzim. Začalo to zhruba v polovině srpna, kdy významnou roli hrály roušky, postupem času se poptávka přeorientovala na respirátory, u nichž zejména v posledních týdnech prodeje významně stouply. Prakticky po celý loňský rok se svým způsobem na prodejích odrážel efekt zpráv v médiích. Asi dramatičtější to bylo během první vlny covidu-19. V další vlně už byli lidé poučenější, takže se objevovalo i míň takříkajíc zázračných doporučení. V první vlně pro nás proto z hlediska plánování zásob mělo velký smysl sledovat média, protože přípravek, který v nich někdo doporučil, se začal prodávat tak, že prodeje se oproti normálu zvyšovaly v mnohonásobcích. A většinou došlo i k tomu, že se během několika dnů vyprodal. Substituty těchto produktů jsme ale většinou měli po celou dobu.

Určitě také nesmíme opomenout váš věrnostní program, do něhož se loni v říjnu zaregistroval čtyřmiliontý zákazník.

Tohle číslo nás příjemně překvapilo a docela významně k němu přispěla právě dermokosmetika. V době, kdy už jsme si mysleli, že počet nových zaregistrovaných členů věrnostního programu nebude významně růst, přivedla do něj další zákazníky, respektive zákaznice. Díky tomu se registrace stále držely na desítkách tisíc týdně. Dnes to tedy vypadá tak, že při zhruba 75 až 80 procentech transakcí v našich lékárnách či na e-shopu použije zákazník věrnostní kartu.

V minulém rozhovoru jste vyzdvihl, že jste zásadně změnili způsob vzdělávání. Váš vzdělávací program, pokud vím, probíhal v kampaních, které vždy trvaly několik měsíců, během nichž se vzdělával nejen personál lékáren, ale danému tématu jste se pak věnovali i v samotných lékárnách ve vztahu k zákazníkům. Loňský rok z důvodů pandemie ale popsanému systému moc nenahrával, že?

Vzdělávací program pokračuje dál, ale loni se změnila jeho forma. Zpočátku jsme z této změny měli trochu obavy. Na začátku pandemie se na pár týdnů vzdělávání s výjimkou e-learningu přerušilo. Od půlky března jsme samozřejmě museli řešit jiné priority. Na přelomu dubna a května, kdy bylo jasné, že opatření kolem covidu-19 nebudou krátkodobá záležitost, jsme začali v rámci vzdělávání tvořit alternativu. Příjemně nás překvapilo, že se tu přesun do on-line sféry ukázal jako velmi efektivní a že na tuto změnu byly pozitivní reakce. Naše zkušenost je, že 70 procent témat a typů školení, a to nejen odborného vzdělávání, ale také vzdělávání v oblasti například soft skills, která se uskutečnila on-line formou, účastníci velmi oceňovali, ukázala se jako dostatečná a pro leckoho dokonce komfortnější, protože se mohl připojit odkudkoliv a nemusel třeba na semináře nikam cestovat. Loni na podzim už tedy vzdělávání probíhalo jen on-line. Tato forma sice byla původně zamýšlena jako dočasná, ale dnes už víme, že do budoucna, i když nás nebude omezovat koronavirus, poběží část vzdělávání takhle dál. Existují ovšem určité oblasti, jako například expedice a podobně, které distančně školit nejde, a tak se těšíme na dobu, kdy přejdeme znovu k prezenční formě.

Pochopitelně další část vzdělávacích kampaní, která dříve probíhala v lékárnách, kde lékárníci komunikovali se zákazníky, vyplňovali s nimi na dané téma dotazníky, z provozních i hygienických důvodů nešla realizovat. Sice jsme tyto aktivity také převedli do on-line prostředí, ale spíš jsme se zaměřili na edukaci zákazníků. Ukázalo se, že hodně lidí edukační materiály otevřelo, ale samozřejmě to nenahradí výstupy z kampaní, které jsme získávali předtím. Počítáme, že jakmile to situace dovolí, k osobním konzultacím lékárníků s klienty se vrátíme.

Už jste leccos naznačil o tom, jak se v lékárnách projevil vliv koronavirové pandemie. Jak se vám hlavně na jejím začátku dařilo shánět nedostatkové ochranné pomůcky?

Jejich denní spotřeba pro personál lékáren se u nás pohybovala kolem 6 500 kusů, a přestože se zpočátku hygienické roušky a respirátory sháněly velmi obtížně, ani na jediný den jsme kvůli tomu lékárny nezavřeli. Zejména v druhé půlce loňského března, kdy jsme věděli, že máme zásobu pomůcek na šest sedm dní, to bylo obtížné. Během prvního měsíce pandemie se nepodařilo zajistit žádnou velkou dodávku, i když jsme o ni stejně jako ostatní usilovali. Dodávka v řádu stovek tisíc nebyla v tu chvíli možná, byť jsme to měli rozjednáno na mnoha místech. Trh ale mezitím ovládla řada spekulantů. První měsíc nás zachránilo, že jsme dodávky zajišťovali z mnoha zdrojů, a hodně nám pomohli domácí výrobci, přestože šlo o malá množství kusů. Kombinovali jsme dodávky od více dodavatelů – jednak tradičních, kteří fungovali už dřív, ale jejich sortiment byl pro nás do února v podstatě okrajový, jednak od těch, kteří začali fungovat až na základě vzniklé situace. Od půlky dubna už byly poměry příznivější, protože se nám podařilo získat dodávky nejdříve v řádu desítek a poté stovek tisíc ochranných pomůcek. Tím pádem jsme měli vybudovanou dostatečnou zásobu pro vlastní personál, a mohli jsme tak ochranné pomůcky uvést i do prodeje. Od první chvíle nám záleželo zejména u respirátorů a roušek hlavně na tom, aby byly kvalitní. Vysoká kvalita ovšem nebyla automatická, protože tehdy se na trhu nabízelo kdeco. Proto jsme zařadili do nabídky jen takové dovážené respirátory, který měly certifikát získaný u české autority. A také k nim byl český návod. Tento krok se nám vyplatil, protože zákazníci si zvykli, že v našich lékárnách mohou získat produkt dobré kvality, pro který se pak na podzim začali vracet.

Vybavuji si, že loni na jaře také panovala napjatá situace kolem distribuce ochranných pomůcek ze státních hmotných rezerv, kterou v některých krajích pojali poněkud svérázně, a že právě v jejich distribuci jste se nakonec také angažovali.

Ano, tehdy šlo v rámci přímé distribuce ochranných pomůcek zdravotnickým segmentům o složitou situaci. Stalo se, že v některých krajích nedostaly lékárny nic, jinde zase obdržely i víc, než jim podle centrálního rozdělovníku náleželo. Kraje tu hrály tak trochu vlastní hru, proto se objevila iniciativa, podle níž byla distribuce pomůcek pro zdravotnické pracovníky centrálně jasně daná. Tento systém by bez aktivit zubních lékařů a lékáren zkolaboval. Pokud jde o naši roli, prezidentovi České lékárnické komory panu Krebsovi jsem rychle nabídl, že mu prostřednictvím sesterské distribuce ViaPharma pomůžeme s distribucí. Asi dva měsíce to pak fungovalo tak, že zpravidla jednou za týden či dva hasiči přivezli dodávku respirátorů a rukavic do našeho skladu a odtud ji naši zaměstnanci rozváželi do jednotlivých krajů. Přispěli jsme tak k distribuci ochranných pomůcek po celé republice pro všechny lékárny.

Jaké ekonomické dopady měl loni covid-19 na síť vašich lékáren i e-shopu? Jak se odrazilo například utlumení provozu nákupních center v kamenných lékárnách, které v nich fungují?

Na konci loňského roku, přestože tomu zejména v druhém čtvrtletí nic nenasvědčovalo, jsme měli tržby vyšší než v roce předchozím. Nárůst byl samozřejmě menší, než jsme plánovali, ale růst to byl. Podíváme-li se na lékárny podle lokace, největší dopad na jejich ekonomiku jsme zaznamenali v první vlně pandemie tam, kde se enormně snížil pohyb lidí. V dubnu či v květnu jsme měli v některých lékárnách propad tržeb až o 70 procent, zároveň jsme ale zaznamenávali růst tržeb v jiných. To bylo dáno tím, že se zásadně změnil pohyb lidí. Nicméně duben a květen přinesl celkově meziročně nižší tržby, které jen částečně nahradily tržby e-shopu. Pak ale byl co do obratu silný červenec a srpen, což jsou jinak tradičně slabší měsíce. Na podzim už jsme zásadní výkyvy nezaznamenali. Bylo to určitě i tím, že zákazníci si prostě ověřili, že v lékárnách je bezpečno. Netvrdím, že pár poboček zejména v obchodních centrech nezaznamenalo i na podzim pokles tržeb, ale rozhodně už to nebyly propady v řádu desítek procent. V souvislosti s tím mě napadá ještě jedna kuriozita. Když vláda vyhlásila, že se musí omezit počet lidí v prodejně podle kritéria jeden zákazník na 15 m², zaznamenali jsme zhruba čtyřdenní pokles tržeb o 10 až 30 procent, protože obchodní centra se teprve učila, jak regulovat pohyb lidí, takže nás to v určitých lékárnách zasáhlo. Pak se ale situace usadila.

Snad nikdo, když přijde řeč na současný stav, neopomene zdůraznit neocenitelnou roli eReceptu. V návaznosti na něj pak loni mnoho lékáren začalo zavádět systémy, díky nimž si mohli pacienti léky rezervovat a do lékárny si je pak šli rovnou vyzvednout. Máte podobný systém také zavedený?

Od samého počátku jsme byli propagátory eReceptu, který nakonec umožnil, aby se pacienti ke svým lékům během pandemie vůbec dostali. Ještě chci zdůraznit, že lékárníkům ohromně pomohlo, když Státní ústav pro kontrolu léčiv loni v květnu umožnil přístup do úložiště eReceptů na základě předložení občanského průkazu. Pokud jde o rezervační systémy, sami jsme zaznamenali, že jejich popularita stoupla. V naší síti fungují dva typy rezervací, jednak u volného prodeje a jednak u Rx přípravků. Rezervační systém na léky na předpis jsme zprovoznili shodou okolností právě loni v březnu a růst počtu rezervací jsme pozorovali po celý loňský rok snad s výjimkou letních měsíců, kdy došlo k určitému zpomalení. Je pravda, že rezervační systém využívá specifická skupina lidí a primárně to asi nejsou senioři. Pokud by klient ale měl s rezervací problém, máme call centrum, které mu dokáže pomoci.

Před lety jste spustili společný projekt Nadace Charty 77 a lékáren Dr. Max s názvem Taxík Maxík, kdy z každého zakoupeného produktu značky Dr. Max jde na tento projekt jedna koruna. Z vybraných peněz je pak zakoupen automobil, který slouží k přepravě seniorů a zdravotně znevýhodněných občanů v určitém městě. V kolika městech už služba Taxík Maxík funguje? A předali jste klíčky od taxíků i letos?

Je symbolické, že loni, po pěti letech fungování projektu, jsme v tomto „dvacítkovém roce“ předávali už dvacátý Taxík Maxík. Letos se sociální autodoprava nově rozjela v Čáslavi, Orlové a Ústí nad Labem. Liberci, kde projekt Taxík Maxík začínal, jsme předali už druhý vůz. Tentokrát ale kvůli covidu-19 nemohlo proběhnout slavnostní předání klíčků, na které jsme byli zvyklí z minulých let.

Stále nás sužuje nepříznivá situace spojená s covidem-19, takže se cokoliv velmi těžko plánuje, přesto se zeptám: Jaké máte plány pro letošní rok?

Loni v září jsme otevřeli nové distribuční centrum Viapharmy v Pavlově u Prahy. Máme celkem tři centrální sklady, a to poblíž metropole, v Brně a v Ostravě. Dosavadní český sklad v Nučicích dosáhl maxima své kapacity a v podstatě dosloužil, takže bylo třeba tuto situaci vyřešit. Nové logistické centrum má plochu přes 22 000 m², což představuje trojnásobné zvýšení oproti skladu původnímu. Navíc je koncipováno z velké části jako automatizované, takže se z něj stal z hlediska využívaných technologií nejmodernější lékárenský velkosklad v Česku. Najdete tu například automatické zakladače. Dnes naprostá většina příjmu zboží probíhá tak, že se jednotlivá balení z kartonu vyjmou a automaticky dávkují pro jednotlivé lokace, tedy lékárny. Slibujeme si od toho větší přesnost, kvalitu a rychlost. Nová distribuce by nám měla pomoci v našem růstu. Tím se dostávám k plánům pro letošní rok, protože druhá fáze budování velkoskladu nás čeká na přelomu prvního a druhého čtvrtletí, kdy se součástí logistického centra v Čechách stane i hlavní zázemí našeho e-shopu, které dosud funguje v Brně. Tam sice sklad e-commerce zůstane, ale hlavní se otevře v pavlovském centru ViaPharmy, kde bude přímo integrované a napojené na logistiku. Nově by to tedy mělo přispět ke zrychlení dodávek z e-shopu v Praze a okolí, kam se dříve dodávalo zboží z brněnského centra.

Jestli se nepletu, loni jste také otevřeli třetí centrální laboratoř.

Ano, kromě Prahy a Brna máme nově laboratoř i v Ostravě. A letos na konci roku chystáme otevření nové centrální laboratoře v Praze, protože ta původní už také dosáhla maxima své kapacity. Byla navíc součástí budovy, kde sídlilo původní logistické centrum, které jsme přestěhovali. Proto budujeme větší a modernější centrální laboratoř, jejíž součástí budou opět takzvané čisté prostory pro sterilní přípravu. Změna bude spočívat také v tom, že nebude součástí logistického centra, které jsme vybudovali za Prahou, ale bude fungovat přímo v hlavním městě. Bude tak dostupnější pro zaměstnance, jichž tam v současnosti pracuje asi sedm desítek.

Markéta Grulichová

marketa.grulichova@atoz.cz