V dobách krize, jako je současná pandemie COVID-19, kdy poptávka po základním zdravotnickém vybavení a lécích exponenciálně roste, se bohužel vždy najde někdo, kdo chce na situaci vydělat. Padělané léky pak jsou snadným výdělkem, riziko odhalení je nízké, riziko stíhání je ještě nižší a sankce jsou zanedbatelné. Na toto riziko upozornila European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations (EFPIA).
Dopad na pacienty může být v případě padělaných léků obrovský: od nežádoucích účinků, přes neúčinnost léčby nebo prevence progrese onemocnění, až po poškození zdraví (i úmrtí). Může jít o jakýkoli druh léčiva či zdravotnického prostředku, či ochranných pomůcek. Nedávno zveřejněná zpráva OECD „Obchod s padělanými farmaceutickými výrobky“, hovoří o značném nárůstu.
S cílem poskytnout solidní důkazy o riziku výskytu padělků se OECD a Evropský úřad pro duševní vlastnictví (EUIPO) spojily, aby provedly řadu analytických studií, které byly publikovány v letech 2016–2019. Výsledky prokazují, že obchod s padělanými a zcizenými léčivy činil v roce 2016 až 3,3 % světového obchodu oproti 2,5 % v roce 2013; v dovozech pouze do EU činily až 6,8 %. Padělatelé fungují v globalizované ekonomice rychle, zneužívají zóny volného obchodu, využívají mnoho legitimních mechanismů pro usnadnění obchodu a prosperují v ekonomikách s nedostatečnými bezpečnostními opatřeními.
https://euipo.europa.eu/tunnelweb/secure/webdav/guest/document_library/observatory/documents/reports/Trade_in_Counterfeit_Pharmaceutical_Products/Trade_in_Counterfeit_Pharmaceutical_Products_en.pdf
Ověřujte logo při on-line nákupech
Nikdy nebylo důležitější zdůraznit, že je třeba, aby pacienti a všichni spotřebitelé nakupovali své léky pouze z legitimních a důvěryhodných zdrojů. Vzhledem k současné pandemii a omezení pohybu, které bylo jako opatření přijato ve většině zemí, stále více Evropanů využívá internet a e-shopy nabízející doručení léku domů. Pokud si neověří skutečného dodavatele, který má zázemí v kamenné lékárně, vystavují se riziku nákupu padělaných léků.
V ČR zatím není možný distanční výdej léků na předpis (výdej na dálku), takže pokud e-shop nabízí například antibiotika, inzulíny, léky na erektilní dysfunkci a další preskripčně vázané léky, jde o neověřeného dodavatele. Na takovém e-shopu může být rizikem i koupě paracetamolu nebo vitaminů.
EU proto zavedla společné logo pro legálně provozované internetové lékárny, které zaručuje autentičnost webových stránek a zaručuje bezpečnost produktů. Seznam registrovaných on-line prodejců léčivých přípravků najdete na stránkách Evropské lékové agentury (EMA) a Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
https://www.ema.europa.eu/en/human-regulatory/overview/public-health-threats/falsified-medicines/buying-medicines-online
http://www.sukl.cz/modules/apotheke/search.php?lang=1
Prioritou výrobců léčivých přípravků a regulatorních lékových orgánů je zajištění dodávek léků pacientům v celé Evropě, přičemž je zásadní, aby do dodavatelského řetězce nepronikly padělané léčivé přípravky. V EU je v provozu EMVS (European Medicine Verification Systém), jehož legislativní podklad je zakotven v Evropské směrnici o padělaných léčivých přípravcích (FMD, 2011/62/EU) a v ČR v zákonu O léčivech (378/2007 Sb., novelizace 2018). Národní organizace pro ověřování pravosti léčiv (NOOL) v ČR spravuje Národní systém pro ověřování pravosti léčiv (NSOL), který je v provozu od 9. února 2019 a který má za cíl zabránit, aby byl vydán českému pacientovi padělek léku.
