Výzkum STEM/MARK z letošního února ukázal, že lidé často sami brání odhalení onemocnění srdce. Z výsledků totiž vyplývá, že na pravidelné prohlídky k lékaři chodí pouze 55 % dospělých Čechů. Lidé přes 60 let sice navštěvují lékaře pravidelněji než skupina čtyřicátníků, častěji ho však neinformují o potížích, které si spojují s věkem. Právě ty ale mohou být příznaky chronického srdečního selhání, jímž trpí přes 200 000 Čechů.
Případů chronického srdečního selhání přibývá. Každý rok je toto onemocnění diagnostikováno 40 tisícům nových pacientů. Největším rizikem této nemoci je jeho nenápadný rozvoj, který se projevuje na první pohled nepodstatnými příznaky. Aby však mohl lékař onemocnění odhalit a zahájit správnou léčbu, musí se o příznacích dozvědět. A to je právě často největší kámen úrazu. Potvrdil to i nedávný výzkum STEM/MARK. Ačkoli většina Čechů souhlasí, že pro správnou diagnózu je zapotřebí říct lékaři celou pravdu o svém zdraví, více než polovina sděluje jen to, co sama považuje za podstatné. Třetina Čechů už si pravdu o svém zdravotním stavu dokonce někdy upravila, nejčastěji proto, že se styděli o některých věcech mluvit (37 %), ohodnotili skutečnost za nedůležitou (37 %) nebo nechtěli být před lékařem za hypochondra (18 %) apod. Tento přístup lékařům znesnadňuje včasnou diagnózu tak závažných onemocnění, jako je například chronické srdeční selhání.
Nic není nepodstatné
Nejpoctivěji svého praktického lékaře navštěvují lidé ve vyšším věku (od 60 let). Řada z nich mu ovšem nesděluje problémy, které připisuje stáří. Paradoxně za ně označili přesně ty obtíže, které jsou typickými příznaky chronického srdečního selhání – zvýšená únava (66 %), zadýchávání (64 %), vyšší frekvence močení (51 %), otoky nohou a kotníků (36 %), přibírání na váze (35 %) či dušnost vleže (13 %). Chronické srdeční selhání je přitom nejčastějším důvodem hospitalizace lidí nad 65 let.
„Právě včasná diagnostika je zásadní pro další vývoj onemocnění. Díky ní lze nemoc včas podchytit, řádně kontrolovat a umožnit pacientovi kvalitní život i s touto diagnózou. Lidé ale mnohdy dlouhodobě ignorují příznaky a dostávají se k nám až v pozdějších fázích nemoci. Je nesmírně důležité, aby pacienti včas rozpoznali příznaky a obrátili se na svého praktického lékaře, který je následně předá do péče internisty či kardiologa,“ říká prof. MUDr. Richard Češka, CSc., F. E. F. I. M., vedoucí Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky VFN v Praze.
Srdeční selhání se rozvíjí u každého pátého člověka nad 40 let, přičemž právě čerství čtyřicátníci (40–45 let) významně častěji zamlčují pravdu o svém životním stylu (sportování, kouření, váhu) a pouze třetina říká lékaři skutečně vše, co je trápí. Takový přístup znesnadňuje diagnostiku závažných onemocnění a vede k tomu, že je srdeční selhání u řady pacientů odhaleno až v pokročilém stadiu.
„Setkáváme se s tím, že mají pacienti tendenci své příznaky zlehčovat, a to i ti, kteří už docházejí přímo do ordinace kardiologa či internisty a vědí, že by k nim měli být pozorní. Často až vhodně položené otázky a pozorování nás přivedou k tomu, který z příznaků pacienta trápí. Příkladem mohou být oteklé kotníky, které prozradí třeba otisk lemu od ponožek. Takto i běžný laik může poznat například u prarodiče či rodiče, že je něco v nepořádku,“ dodává profesor Richard Češka.
