On-line nákupy volně prodejného lékárenského sortimentu jsou v tuzemsku velmi rozšířené. Většinu toho, co Češi v lékárenských e-shopech objednají, si pak vyzvedávají v kamenných lékárnách. Jak se ale staví k případnému zavedení Rx on-line, o kterém se u nás již delší dobu intenzivně mluví a jehož zavedení je takříkajíc na spadnutí? Leccos naznačily výsledky výzkumu společnosti Ipsos.

Přinášíme vám článek z časopisu Pharma Profit 65/2026. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném vydání. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru, abyste nezmeškali ani jedno vydání. Zasílání je pro majitele a vedoucí lékáren zdarma.

Na letošním dubnovém kongresu Pharma Profit, který se konal v Praze, představila Mgr. Jana Bryknarová, acount director oddělení Healthcare společnosti Ipsos, výsledky výzkumu zaměřeného na spotřebitelské trendy v lékárnách. Tento výzkum, jehož sběr dat se uskutečnil od 25. března do 2. dubna 2026, byl původně realizován na reprezentativním vzorku české populace ve věku 18–65 let. Velikost vzorku činila 1 030 respondentů.

Vzhledem k tomu, že během odborné diskuse vedené v rámci kongresu vzešel z auditoria požadavek na rozšíření dat o nejstarší generaci, která tvoří stěžejní část klientely lékáren, společnost Ipsos Healthcare následně doplnila výzkum o výsledky za populaci 65+. Dodatečný sběr dat za zmíněnou část populace na vzorku 160 respondentů probíhal od 21. května do 3. července 2026.

Frekvence vyzvedávání léků na předpis stoupá s věkem   

A co tedy z uvedeného výzkumu vyplynulo? V první řadě to, že takřka každý Čech za posledních 12 měsíců navštívil lékárnu, konkrétně 99 % respondentů tam realizovalo minimálně jeden nákup. Nejčastěji lidé v lékárně kupují volně prodejné léky, léky na recept a doplňky stravy následované ústní a osobní hygienou. Zatímco celkově je v nákupech aktivnější populace do 65 let, u léků na předpis jsou to lidé nad 65 let.

„Léky na předpis jsou jedinou kategorií, která má jasnou souvislost s věkem. Přelomovým je 45. rok, od něhož míra vyzvedávání Rx výrazně narůstá,“ komentuje Jana Bryknarová.

Z výzkumu dále vyplynulo, že lidé v lékárně nakupují či vyzvedávají léky na předpis nejčastěji pro sebe, případně pro někoho jiného z domácnosti, a to bez ohledu na to, o jakou kategorii se jedná. Jak upozorňuje Jana Bryknarová, populace 65+ častěji nakupuje jen pro sebe, což patrně do velké míry souvisí s charakterem jejich domácnosti.

Jeden z dotazů mířil na opakovací recept. Ukázalo se, že jeden ze čtyř Čechů s ním má v posledních 12 měsících zkušenost, ve věkové kategorii 65+ jsou to téměř dvě pětiny. Více než polovina pacientů bez ohledu na věk si všechna předepsaná balení léku vyzvedla najednou.

A jak našinci využívají možnost rezervovat si lék na předpis předem, aby si pro něj do lékárny šli takzvaně najisto? V posledních 12 měsících tuto možnost využil každý třetí Čech, konkrétně 36 % populace ve věku 18–65 let a 31 % lidí 65+. K rezervaci nejčastěji došlo přes webové stránky lékárny. Rozdíly podle věku jsou pouze ve vyšším využití rezervace po telefonu u lidí ve věku 65 let a více.

Starší jsou loajálnější

Jedna část výzkumu byla zaměřena na to, podle jakých kritérií si lidé vybírají lékárnu, v níž si vyzvedávají či kupují léky a další lékárenský sortiment. A jak jsou vůči lékárnám loajální.

„Při volbě lékárny, ve které nákup proběhne, jsou klíčovými především její blízkost a předchozí dobrá zkušenost s ní. Následují kritéria, která by se dala označit jako kvalita služeb, tedy odbornost a ochota personálu, jistota nákupu, tedy že pacient má jistotu, že lék v lékárně na skladě mívají. Třetím faktorem ovlivňujícím volbu lékárny jsou finanční výhody a šíře sortimentu, pod nějž spadá například výše doplatku za užívaný lék nebo jeho cena, šíře sortimentu, ale také kupříkladu možnost nákupu se slevovou kartičkou. Jistou roli hrají také reputace, reference a komfort nákupu,“ popisuje Jana Bryknarová.

Jak dále upozorňuje, zákazníci starší 65 let kladou celkově vyšší důraz na předchozí zkušenost s lékárnou, přístup lékárníků při obsluze, dostupnost výhodných cenových akcí a umístění lékárny. Výzkum také naznačil, že ženy kladou při výběru lékárny větší důraz na benefitní programy a šíři nabídky. Cenová politika a benefitní programy dávají největší smysl nejstarším zákazníkům, pro něž je také důležitým faktorem výběru lékárny blízkost zdravotnickému zařízení, kam chodí ke svým lékařům.

Když se vezme v úvahu návštěvnost lékáren, dominuje síť Dr. Max, kterou v posledních 12 měsících navštívilo téměř 90 % dotázaných, přičemž nebyl výrazný rozdíl v návštěvnosti u věkové skupiny 18–65 let a u populace 65+. S odstupem následují lékárny Benu, u nichž je nemalý rozdíl v návštěvnosti mezi mladší a starší populací. Tyto lékárny totiž navštívilo 69 % respondentů ve věku 18–65 let, ale pouze 57 % lidí starších 65 let. Na pomyslném třetím místě jsou nemocniční lékárny, následované jinými řetězcovými lékárnami, jako jsou kupříkladu Alphega, Magistra apod., a lékárnami nezávislými.

„Ve všech typech lékáren Češi nakupují široký sortiment. Nemocniční lékárny jsou jediné, kde výdej na recept významně převažuje nad volným prodejem, přičemž přístup se podle věku zákazníků neliší,“ upřesňuje Mgr. Bryknarová.

A jak to vypadá s věrností vůči lékárnám? Třetina Čechů ve věku 18–65 let má jednu oblíbenou lékárnu, a naopak každý pátý není loajální vůči žádné. V souvislosti s tím je třeba zmínit, že bez preference lékárny jsou častěji muži než ženy. U populace 65+ let je patrná výrazně vyšší loajalita vůči jedné lékárně. Že má jednu oblíbenou lékárnu, do které chodí, uvedla polovina respondentů ve věku 65 let a více. Dlužno ještě podotknout, že pokud jde o loajalitu, postoj mezi Rx a OTC nákupy se neliší.

Lákavý způsob, ale nikoliv bezpodmínečně

Společnost Ipsos v rámci výzkumu také zjišťovala, jaký je postoj Čechů k distančnímu výdeji léků na předpis, tedy k Rx on-line. Stručně řečeno, distanční výdej léčiv na předpis je pro našince lákavý. Pokud by ale tato služba byla zpoplatněna, zájem o ni rapidně klesá. Ačkoliv je zájem při poskytování zdarma srovnatelný mezi všemi věkovými kategoriemi, při zpoplatnění se míra odmítnutí s rostoucím věkem stupňuje.

Jak to vypadá vyjádřeno čísly? V případě distančního výdeje Rx s doručením na adresu zdarma uvedlo 64 % respondentů ve věku 18–65 let a 59 % starších 65 let, že by tuto službu využilo. Naopak přibližně 14 %, a to shodně v obou věkových kategoriích, uvedlo, že by ji nevyužilo.

Pokud by ale byla uvedená služba zpoplatněná, zájem o ni výrazně opadá. Že by ji i při zpoplatnění využilo, deklarovalo 16 % populace ve věku 18–65 let, zatímco 55 % uvedlo, že by ji nevyužilo, přičemž rozhodné ne za předpokladu zpoplatnění říká v této kategorii častěji nejstarší generace ve věku 54–65 let. U lidí ve věku 65 let a starších by v případě zpoplatnění službu využilo 12 % respondentů a 69 % deklarovalo, že by ji nevyužilo.

„Téměř polovina lidí ve věku 18–65 let by byla ochotna za doručení léků na předpis domů uhradit částku do 50 Kč. Odmítnutí služby se prohlubuje s narůstajícím věkem. Zatímco v populaci 18–65 let je jakákoliv úhrada nepřijatelná pro třetinu lidí, u populace starších 65 let to jsou téměř dvě třetiny,“ vysvětluje Jana Bryknarová.

Každá mince má dvě strany

Z výsledků výzkumu vyplynulo, že vnímaná pozitiva Rx on-line převažují nad riziky. Hlavní obavy jsou spojeny s náklady navíc a časovou prodlevou. Pacienti ve věku 65+ důrazněji akcentují bariéru nákladů navíc a časovou prodlevu, ale především chybějící osobní konzultaci s lékárníkem. Z hlediska pozitiv je vnímání srovnatelné ve všech věkových kategoriích.

Podíváme-li se na pozitiva, 62 % respondentů z nižší věkové kategorie a 56 % v kategorii 65 let a více uvádí úsporu času, 58 %, resp. 54 % pak deklaruje, že jde o pohodlnou a dostupnou možnost řešení. Jako další pozitiva lidé jmenují také ověření dostupnosti léku v lékárně, vyšší diskrétnost léčby a jednodušší zajištění její kontinuity.

Pokud jde o negativa, za největší respondenti označili zbytečné náklady navíc (57 % lidí ve věku 18–65 let a 64 % z kategorie 65+) a zpomalení dodávky léků (45 %, resp. 54 %). Chybějící osobní konzultaci s lékárníkem označilo za minus 52 % respondentů ve věku 65 let a starších oproti 39 % z nižší věkové kategorie. Obavy mají lidé také ze znehodnocení léků (37 % z nižší věkové kategorie a 43 % starších 65 let), úniku citlivých nebo osobních dat (27 %, resp. 33 %), nákupu padělku léku (24 %, resp. 37 %) a přílišné technologické komplikovanosti (24 %, resp. 35 %).

„K možnosti vyzvedávání léků na předpis on-line se Češi ve věku 18–65 let staví celkově velmi pozitivně. Až na obavu ohledně ceny za službu si s ní nespojují žádné zásadnější bariéry. Čeští senioři se k této možnosti výdeje léků staví ambivalentně. Ačkoliv silně vnímají pozitiva v podobě úspory času a ověření dostupnosti léku, dominuje pohled spojený se zbytečnými náklady navíc,“ shrnuje závěrem Jana Bryknarová.

 Markéta Grulichová

Marketa.grulichova@atoz.cz