Z výsledků rozsáhlého mezinárodního průzkumu Stada Health Report 2026 vyplynulo, že Češi patří mezi nejspokojenější Evropany, pokud jde o hodnocení vlastního zdravotnictví. Spokojenost s českým zdravotnickým systémem deklaruje 74 % respondentů, výrazně více než činí evropský průměr (56 %). Důvěra v tuzemské zdravotnictví navíc v posledních letech roste, a to z 68 % v roce 2024 přes 70 % v roce 2025 až na letošních 74 %. Zároveň se ale v rámci letošního průzkumu ukázal silný český paradox: systému věříme, budoucnosti vlastního zdraví se však obáváme.

Farmaceutická společnost Stada zveřejnila výsledky Stada Health Reportu 2026, nejrozsáhlejšího mezinárodního průzkumu svého druhu v Evropě. Studie mapuje postoje lidí ke zdraví, zdravotnickým systémům, prevenci, samostatné péči o zdraví i roli umělé inteligence. Sběr dat letos proběhl v 19 evropských zemích v období od února do března. Zapojilo se do něj 18 514 respondentů ve věku 18–99 let; v České republice šlo
o reprezentativní vzorek 1 000 respondentů.

Důvěra i obavy

Data z letošního průzkumu ukazují, že našinci českému zdravotnictví důvěřují, ale zároveň velmi silně vnímají jeho budoucí limity. Češi nadprůměrně dobře hodnotí přístup k léčbě, preventivní péči i péči o seniory. Obavy mají z nedostatku zdravotníků, dlouhých čekacích dob a rostoucí zátěže spojené se stárnutím populace.

„Výsledky Stada Health Reportu 2026 ukazují silný český paradox. Na jedné straně máme vysokou důvěru ve zdravotnický systém, na druhé straně velmi citlivě vnímáme jeho budoucí zátěž. Stárnutí populace, chronická onemocnění, nedostatek zdravotníků i rostoucí význam duševního zdraví jsou témata, která lidé vnímají jako něco, co se může přímo dotknout jejich života,“ říká Martin Šlégl, generální ředitel Stada Pharma CZ.

Jako zásadní se v letošních českých výsledcích ukázalo stárnutí. Dvě třetiny Čechů se ho obávají a v Evropě se tak řadíme mezi země s nejvyšší mírou těchto obav. Nejčastěji se lidé bojí zhoršení fyzické kondice a nemocí, shodně 75 %, dále poklesu kognitivních schopností (například demence), který zmiňuje 67 % respondentů. Více než polovina Čechů se obává také toho, že budou ve stáří zátěží pro rodinu, a téměř polovina našinců se obává osamělosti.

Právě u stárnutí se naplno ukazuje rozpor mezi tím, čeho se populace bojí, a tím, co jsou lidé ochotni změnit. Češi podle dat výrazně vnímají obezitu a nezdravý životní styl jako jednu z největších zdravotních hrozeb, zároveň ale patří mezi nejméně ochotné vzdát se některých návyků ve prospěch delšího a zdravějšího života. Konzumace masa se nechce vzdát 53 % respondentů, času u obrazovek, tedy takzvaného screen time, 32 %, sladkého 17 %, alkoholu 14 %, fast foodu 12 % a kouření 11 %.

Naopak dobrou zprávou je zlepšující se přístup k prevenci. Podíl Čechů, kteří nechodí na žádné preventivní prohlídky, klesl z 39 % v roce 2023 na letošních 24 %. Na všechny preventivní prohlídky chodí 15 % respondentů a část z nich navštěvuje 67 %. Prevence je zároveň pro Čechy systémovou prioritou: pokud by měli rozhodovat o změnách ve zdravotnictví, 43 % by posílilo právě preventivní péči, což je výrazně nad evropským průměrem 33 %.

Zájem o aktivnější péči o vlastní zdraví se promítá i do toho, kam by Češi směřovali případné další prostředky. Pokud by měli každý měsíc zhruba 2 500 korun navíc na investice do vlastního zdraví, nejčastěji by si je odložili na budoucí zdravotní výdaje, případně by za ně pořídili doplňky stravy nebo vitaminy, což by udělala celá čtvrtina respondentů.

Martin Hefner, ředitel výrobního závodu Walmark Stada Group, k tomu uvádí: „Doplňky stravy jsou pro řadu lidí přirozenou součástí péče o zdraví, právě proto u nich musí být samozřejmostí důraz na kvalitu, stabilitu a kontrolu v každé fázi výroby. To vnímáme jako závazek vůči zákazníkovi. V našem třineckém závodě proto propojujeme vývoj, moderní technologie a průběžné kontroly tak, aby měl výsledný produkt špičkovou kvalitu a odpovídal deklarovaným parametrům po celou dobu své trvanlivosti.“

Duševní zdraví zůstává slabinou

Slabým místem z pohledu průzkumu zůstává duševní zdraví. Podporu systému
v této oblasti sice Češi hodnotí lépe než evropský průměr, vlastní psychickou pohodu ale výrazně hůře. Dobré duševní zdraví deklaruje pouze 53 % Čechů oproti evropskému průměru 64 %, špatné duševní zdraví uvádí 12 % Čechů. Data tak ukazují rozdíl mezi tím, jak lidé vnímají dostupnost systémové podpory, a tím, jak se sami psychicky cítí.

Rychle roste také otevřenost vůči využití umělé inteligence ve vztahu ke zdraví. Konzultaci s AI místo návštěvy lékaře by dnes zvážilo 56 % Čechů, zatímco loni to bylo 37 %. AI pro témata související se zdravím už využívá zhruba polovina populace a mezi lidmi od 18 do 34 let je to 76 %. Nejčastěji ji lidé využívají k lepšímu porozumění diagnóze, k preventivním účelům nebo k přípravě na návštěvu lékaře.

Češi jsou ale vůči AI zároveň opatrní. Jen 2 % respondentů uvádějí, že už nyní věří diagnóze od AI stejně jako diagnóze od lékaře, zatímco 42 % by AI diagnóze nikdy nevěřilo. Největší obavy mají Češi z chyb v diagnostice (56 %), využití zdravotních dat bez jejich souhlasu (43 %) a zhoršení kvality komunikace se zdravotníky (38 %). Nejoptimističtější jsou naopak v oblasti rychlejší diagnostiky, kterou zmiňuje 43 % respondentů.

„Umělá inteligence se velmi rychle stává součástí toho, jak lidé o zdraví přemýšlejí. Ve srovnání s minulý rokem už nejde o okrajový jev, ale o nástroj, který část populace běžně používá. Data ale zároveň jasně ukazují, že důvěra ve zdravotnictví stojí především na odbornosti a lidském kontaktu. AI může pomoci s orientací, přípravou nebo rychlejším přístupem k informacím, lékaře ale Češi stále vnímají jako nenahraditelnou autoritu,“ doplňuje Martin Šlégl.

Praktičtí lékaři a další zdravotničtí profesionálové mají významný vliv na rozhodování
o zdraví u 74 % Čechů. Následují členové rodiny (54 %), partner či partnerka (53 %), lékárníci a další členové lékárenského týmu (52 %) a přátelé (36 %).

Průzkum tedy naznačil, že budoucnost zdraví nebude stát na volbě mezi člověkem a technologií. Češi jsou otevřenější novým nástrojům, aktivněji přemýšlejí o prevenci a zdravotnictví důvěřují, zároveň ale chtějí jistotu, odbornost a lidské vedení. Právě kombinace důvěryhodných zdravotníků, dostupné prevence a bezpečného využití technologií bude podle letošních dat klíčová pro to, jak se lidé budou o své zdraví starat v dalších letech.