Česká ekonomika nestojí jen na automobilovém průmyslu. Strategickým odvětvím je i farmaceutický průmysl. Jen v roce 2025 přispěl do veřejných rozpočtů částkou 25,1 miliardy korun a jeho přímý a nepřímý příspěvek k produkci v české ekonomice dosáhl 152,8 miliardy korun. Přináší jednu z nejvyšších přidaných hodnot na zaměstnance ve zpracovatelském průmyslu, investuje do výzkumu, vývoje a rozšiřování výroby u nás. Bez systémového přístupu ale bude jeho rozvoj slábnout. Vyplývá to z analýzy společnosti Deloitte pro Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Česká ekonomika se proměňuje. Vedle tradičních odvětví stále výrazněji roste farmaceutický sektor založený na znalostech, inovacích a vysoké přidané hodnotě. Farmaceutické společnosti přinášejí nové léčebné možnosti, zajišťují dostupnost léčby a díky výrobním závodům zajišťují větší soběstačnost v zásobování léčivy. Zároveň se připravuje Průmyslová a výzkumná strategie farmaceutického a biotechnologického sektoru v ČR.

Každá koruna generuje víc než dvojnásobek

Farmaceutický průmysl má významný makroekonomický dopad. Každá koruna vynaložená na produkci farmaceutických společností generuje dohromady s navazujícími odvětvími více než dvojnásobnou hodnotu, jež se do ekonomiky vrací prostřednictvím daní, odvodů i spotřebou zaměstnanců. Toto odvětví tak přispívá k příjmům státního rozpočtu přímo i nepřímo – jen loni vytvořilo příjmy vládního sektoru ve výši více než 25 miliard korun, z toho výběr daní činil 15,7 miliardy.

„Český průmysl rozhodně nestojí jen na jedné noze. Máme zde rychle rostoucí farmaceutický sektor, který má z pohledu budoucí konkurenceschopnosti mimořádný význam. Celková hrubá přidaná hodnota ve farmaceutickém průmyslu a návazných odvětvích v roce 2025 dosáhla 63,4 miliardy korun. Vedle přímých investic se přínos promítá i do daňových odvodů, příjmů veřejných rozpočtů. Zároveň jde o sektor s vysokým multiplikačním efektem. Každá koruna utracená v tomto odvětví vygeneruje 2,1násobek,“ říká David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.

Na farmaceutický průmysl je v ČR navázáno asi 39 300 pracovních míst, napřímo průmysl zaměstnává necelých 13 500 osob. Zaměstnanci farmaceutického průmyslu navíc vytvářejí nejvyšší přidanou hodnotu na pracovníka v průmyslu – přibližně 2 miliony korun ročně, a produktivita práce ve farmaceutickém průmyslu je o 64 % vyšší než v celé české ekonomice.

Český farmaceutický sektor představuje široký a dynamický ekosystém. Jeho největší část (78 %) tvoří výroba a distribuce léčivých přípravků. V Česku působí asi 150 výrobců a kontrolních laboratoří, většinová produkce je zaměřena na generická léčiva. Domácí výrobní farmaceutický průmysl vyrobí asi 180 milionů balení léčiv ročně, nejvíce tuhé lékové formy (tablety, tobolky) a vybrané léčivé látky (digoxin, cyklosporin, warfarin aj.).

Dalších 15 % připadá na podpůrné činnosti jako regulatorní agenda, IT a data management, digital health nebo specializované HR služby. Zbývajících 7 % tvoří věda a výzkum, kde má Česko silnou pozici zejména v oblasti klinických studií a patří mezi aktivní evropské země. Díky tomu umožňuje pacientům přístup k nejmodernější léčbě ještě před jejím uvedením na trh a posiluje odbornou úroveň českého zdravotnictví.

Data společnosti Deloitte ukazují, že farmaceutické společnosti u nás dlouhodobě investují také do modernizace výroby léčiv, nových technologií i rozvoje odborných kapacit. „Farmaceutický sektor ukazuje, že investice do výzkumu, inovací a lidí nejsou nákladem, ale dlouhodobou investicí s vysokou návratností pro celou ekonomiku. Je to skvělý příklad druhé ekonomické transformace z výrobní na ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou,“ uvádí Tomáš Kolář, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Výroba a export léků

Domácí farmaceutická výroba pokrývá jen 20 % tuzemské spotřeby léčiv, což ukazuje na vysokou importní závislost Česka. Farmaceutický sektor ale zároveň patří mezi úspěšné exportéry. Vývoz farmaceutické produkce roste nepřetržitě od roku 1999 a v roce 2025 dosáhl hodnoty 115,2 miliardy korun, což představuje 1,9 % celkového vývozu zboží ČR. Nejvíce směřuje produkce do Německa (25 %), na Slovensko (13 %) a do Dánska (12 %). Více než 88 % exportu míří do zemí Evropské unie.

Tuzemské výrobní závody se zaměřují hlavně na generická léčiva, která tvoří 73 % všech léčiv na českém trhu, zatímco výrobců originálních přípravků a rozsáhlejších výzkumných kapacit je u nás nedostatek. „Farmaceutický průmysl je součást globální hospodářské soutěže. O tom, kde se uskuteční nové investice, rozhoduje kvalita regulatorního prostředí, průmyslová politika, dostupnost kvalifikovaných lidí či geopolitická situace,“ říká Filip Vrubel, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem. Zatímco USA a část Asie svoji pozici cíleně posilují, evropský podíl na prodejích nových léčiv klesá – činí jen 15,8 % a USA drží 67 %. „Dochází k odlivu výzkumu a vývoje a výroby mimo EU. Iniciativy na podporu farmaceutického průmyslu jsou tak v EU, potažmo v ČR, zcela nezbytné,“ doplňuje F. Vrubel.

Posilování domácí výroby a širší přítomnost farmaceutických firem není jen ekonomickou otázkou, ale i tématem zdravotní bezpečnosti. Krize ukázaly, jak zásadní je zajištění stabilních dodávek léčiv a větší léková soběstačnost. Data Deloitte potvrzují, že výpadky léčiv zasáhly 89 % nemocnic v EU, 96 % zemí hlásí nedostupnost léků a v roce 2024 se výpadek týkal zhruba každého pátého léčiva u nás.