Česká republika patří v rámci EU společně například s Maďarskem a Chorvatskem k zemím s nejvyšším podílem lidí s nadváhou a obezitou. Problém se přitom netýká pouze dospělých, ale stále častěji i dětí. Podle průzkumu agentury NMS, který zadala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), více než polovina populace vnímá obezitu jako chronické onemocnění a dvě třetiny lidí považují za nutné řešit ji odborně s lékařem. Téměř třetina dotázaných však neví, kdo by jim s obezitou pomohl a pomoc lékaře nevyhledá. Na potřebu systematického přístupu k prevenci i léčbě tohoto onemocnění upozorňuje letošní Světový den obezity, který připadá na 4. března.

Více než miliarda lidí na světě žije s obezitou a jejich počet dlouhodobě roste. Česká republika tento trend kopíruje. Prevalence stoupá napříč věkovými skupinami, stále častěji i u dětí a dospívajících. Obezita přitom významně zvyšuje riziko diabetu 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění i některých nádorových diagnóz.

„Situace s obezitou v české společnosti je skutečně vážná a vede k celé řadě negativních důsledků od nárůstu chronických onemocnění a některých typů rakoviny až po další závažné zdravotní komplikace. Problém se stále výrazněji týká také dětské populace. Obezita představuje riziko rozvoje onemocnění již v mladém věku a výrazně zvyšuje pravděpodobnost zdravotních komplikací v dospělosti,“ uvedl ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA. „Zároveň jde o významnou zátěž pro zdravotní systém i veřejné finance. Proto je podle mě klíčové zaměřit se nejen na dostupnou a účinnou léčbu, ale především na systematickou prevenci, to znamená podporu zdravého životního stylu, pohybových aktivit ve školách a omezení nadměrné konzumace slazených nápojů,“ dodal ministr.

Závažnost situace ukazují například data European Health Interview Survey (EHIS). V roce 2019 mělo v České republice nadváhu 46,9 % mužů a 31,7 % žen, přičemž obezitou trpělo 21,2 % mužů a 17,5 % žen. Neméně vážná je situace u dětí. Podle studie Státního zdravotního ústavu z roku 2025 žije v Česku s obezitou 12 % dětí – v porovnání s rokem 1991 je to čtyřnásobek.

„Obezita se v České republice stává jedním z nejvýznamnějších faktorů, které ovlivňují zdravotní stav populace. Vidíme nárůst napříč věkovými skupinami, včetně dětí a dospívajících, což je z hlediska budoucí zátěže zdravotního systému velmi varovné. Od letošního roku proto systematicky začínáme sbírat data o výskytu obezity v rámci preventivních prohlídek u praktických lékařů a rozběhli jsme také projekt na prevenci dětské obezity Buď fit 24. Díky tomu budeme schopni přesněji vyhodnotit její souvislost s dalšími chronickými onemocněními a lépe plánovat kapacity i preventivní programy,“ říká PhDr. Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra (ÚZIS ČR).

Veřejnost obezitu jako nemoc uznává

Reprezentativní průzkum agentury NMS[1] ukazuje, že většina Čechů si obezitu správně spojuje s diabetem, onemocněními srdce nebo vysokým cholesterolem. Pouze 34 % respondentů si však uvědomuje, že obezita zvyšuje také riziko některých nádorových onemocnění. Zásadní zjištění se týká samotného vnímání podstaty onemocnění. Více než polovina (51 %) obyvatel považuje obezitu za nemoc. Společnost tak z větší části přijímá odborný pohled, podle kterého jde o chronické onemocnění s komplexními příčinami.

„Obezita je chronické onemocnění, na jehož vzniku se podílí genetické faktory, hormonální činnost, prostředí i socioekonomické faktory. Redukovat ji na otázku vůle je nepřesné a pro pacienty často demotivující. Každý pacient by měl vědět, že má právo na odbornou pomoc. Prvním krokem může být návštěva praktického lékaře, který zahájí základní vyšetření a případně doporučí další postup. Čím dříve se léčba zahájí, tím vyšší je šance předejít závažným komplikacím,“ uvádí prof. Martin Haluzík, DrSc., předseda České obezitologické společnosti. Zároveň však 27 % lidí neví, na koho se v případě obezity obrátit o pomoc. To poukazuje na prostor pro lepší přehlednost a srozumitelnost systému péče.

Systém péče neodráží realitu

Navzdory tomu, že většina veřejnosti obezitu jako nemoc uznává a medicína nabízí nové možnosti terapie, přístup pacientů k léčbě zůstává omezený.

„Oblast léčby obezity dnes patří mezi dynamicky se rozvíjející segmenty moderní medicíny. Výsledky klinických studií ukazují výrazný posun v účinnosti i bezpečnosti léčby. Vývoj také pokračuje směrem k novým lékovým formám, které budou mít pro pacienty jednodušší aplikaci. Naší ambicí je, aby se moderní léčba dostávala k českým pacientům bez zbytečných časových prodlev. V současnosti však narážíme na administrativní a úhradové bariéry, které přístup k inovacím zpomalují,“ říká Mgr. David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

V ČR jsou již dostupné moderní přípravky, které však při indikaci obezity nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Úhrada je možná pouze v případě, že jsou předepsány na léčbu diabetu a při splnění stanovených podmínek. Obezita je tak sice odborně uznávána jako chronické onemocnění, z hlediska úhradové politiky k ní však systém stále nepřistupuje stejně jako k jiným diagnózám.

„Stigmatizace pacientů s obezitou je stále realitou. Systém by měl být nastaven tak, aby na obezitu pohlížel jako na chronické onemocnění, u něhož si každý pacient zaslouží profesionální péči. Bez odborné léčby se zdravotní rizika kumulují a zvyšuje se pravděpodobnost dalších komplikací,“ doplňuje profesor Haluzík.

Data a prevence jako základ systematického přístupu

Obezita se stává jedním z významných faktorů, které ovlivňují zdravotní stav populace. Systematický sběr dat umožní lépe vyhodnocovat její souvislost s dalšími chronickými onemocněními a plánovat kapacity i preventivní programy. Proto se od letošního roku obezita sleduje také v rámci preventivních prohlídek u lékaře. Součástí prohlídek je nově měření BMI a obvodu pasu.

„Zařazení měření BMI a obvodu pasu do preventivních prohlídek je důležitým krokem ke včasnému záchytu obezity. Cílem není jen statistika, ale především možnost nabídnout pacientům včasnou intervenci a zabránit rozvoji dalších komplikací, jako jsou kardiovaskulární onemocnění nebo diabetes. Systematická data nám umožní nastavit efektivnější preventivní i léčebné strategie,“ říká MUDr. Igor Karen, náměstek ministra zdravotnictví.

Podle průzkumu však tři čtvrtiny respondentů o této změně neví. Přesto 86 % dotázaných podporuje aktivní roli státu v prevenci obezity a 93 % souhlasí s tím, že prevence má začínat již u dětí.

„Ideální je k obezitě vůbec nepřispívat nezdravým životním stylem a nedostatkem pohybu. Pokud se už ale člověk s obezitou potýká, prvním krokem by měla být návštěva praktického lékaře, který zhodnotí zdravotní stav pacienta a doporučí další postup nebo specializovanou péči. Čím dříve se léčba zahájí, tím větší je šance předejít závažným zdravotním komplikacím,“ uzavírá David Kolář.

[1] Průzkum provedla agentura NMS v rámci omnibusového šetření na reprezentativním vzorku 1 023 respondentů z české populace ve věku 18+. Sběr dat probíhal v únoru 2026, online v National Sample.