Blue Monday, připadající letos na 19. ledna, je tradičně označován za nejdepresivnější den v roce. Pro více než milion lidí s diabetem v České republice však psychická zátěž není otázkou jednoho dne, ale každodenní realitou. Jak ukazují data z průzkumu DIA Barometr 2025, až 63 % diabetiků vnímá život s diabetem jako psychicky náročný, přičemž tato zátěž má přímý dopad nejen na jejich duševní pohodu, ale i na schopnost nemoc dlouhodobě kompenzovat.
Diabetes patří mezi onemocnění, která vyžadují nepřetržitou pozornost, rozhodování a sebekontrolu. Neustálé sledování glykemie, úprava stravy, plánování pohybu, obava z hypoglykemie nebo komplikací – to vše se promítá do psychiky lidí s diabetem. Podle DIA Barometru považují emoční a psychickou zátěž za jednu z nejnáročnějších oblastí života s diabetem desítky procent respondentů, a téměř 48 % by uvítalo pomoc se zvládáním situace po psychické stránce.
Psychika a cukrovka jsou propojené nádoby
„Diabetes není jen metabolické onemocnění, ale i výrazná psychická zátěž. Lidé s cukrovkou často zažívají dlouhodobý stres, únavu, pocity selhání nebo viny, když se jim nedaří držet hodnoty glykemie v doporučeném rozmezí. Tento stav označujeme jako diabetes distress – specifickou emoční reakci na každodenní nároky léčby,“ vysvětluje Mgr. Judita Konečná, Ph.D., psycholožka specializující se na práci s lidmi s diabetem. Podle ní přitom nejde jen o subjektivní prožívání. Jak dodává, dlouhodobý stres zvyšuje hladinu kortizolu a adrenalinu, což může vést ke zhoršení kompenzace diabetu. Psychická nepohoda tak velmi konkrétně ovlivňuje fyzické zdraví.
Data DIA Barometru ukazují, že přestože 63 % respondentů psychickou zátěž pociťuje, jen malá část z nich řeší tyto obtíže systematicky s odborníky. Nejčastěji se diabetici svěřují sami sobě nebo svému okolí, odborná psychologická péče je využívána spíše výjimečně.
Bez práce s psychikou se dobrá kompenzace udrží jen těžko
„V diabetologii dnes víme, že bez zohlednění psychického stavu pacienta nelze dlouhodobě dosáhnout dobré kompenzace. Technologie, senzory a moderní léčba jsou důležité, ale samy o sobě nestačí,“ říká diabetolog MUDr. Robert Bém, Ph.D. MHA, z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). „Pokud je diabetik vyčerpaný, úzkostný nebo rezignovaný, promítne se to do jeho rozhodování, adherence k léčbě i výsledků. Psychologická podpora by měla být přirozenou součástí péče o diabetiky, nikoli nadstandardem,“ diabetolog.
Společenské téma, které se týká statisíců rodin
Podle Ing. Kateřiny Fortelkové, předsedkyně pacientské organizace Helpio, má téma psychického zdraví diabetiků výrazný celospolečenský rozměr: „Diabetes se v Česku netýká jen samotných pacientů, ale celých rodin, pracovních kolektivů i systému zdravotní a sociální péče. Více než milion lidí žije s chronickým onemocněním, které klade vysoké nároky na psychickou odolnost.“
Právě proto Helpio dlouhodobě upozorňuje na potřebu větší podpory v oblasti edukace i duševního zdraví. „DIA Barometr 2025 jasně ukazuje, že diabetici chtějí nemoc zvládat zodpovědně, ale potřebují k tomu víc než jen technologie. Potřebují porozumění, systematickou podporu a dostupné informace, jak pracovat se stresem a psychickou zátěží,“ zdůrazňuje Kateřina Fortelková. Otevřená debata o psychice, destigmatizace psychických obtíží a propojení somatické a psychologické péče jsou klíčem ke zlepšení kvality života statisíců lidí v Česku.
