Ačkoliv naprostá většina Čechů deklaruje zdraví jako absolutní prioritu, mnozí k lékaři zavítají, až když je dožene bolest či jiný problém, nikoliv z důvodů prevence. I podle zkušeností praktických lékařů si tak lidé stále často pletou „starost o zdraví“ s jednoduchým řešením akutních problémů. Přesto dochází k posunu a role praktického lékaře se mění z „opraváře těla“ na průvodce zdravím.

Jen 13 % Čechů má své zdraví skutečně pod kontrolou. Přesto většina prevenci zanedbává. Podle aktuálních dat výzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz sice 94 % lidí považuje zdraví za důležité, ale jen 60 % pro něj něco pravidelně dělá a skutečnou kontrolu nad svým fyzickým zdravím přiznává jen 13 %. Tato zjištění otevřela druhou odbornou debatu, kde zakladatel společnosti Lékárna.cz PharmDr. Vladimír Finsterle a praktičtí lékaři Bohumil a Martin Seifertovi pojmenovali hlavní slabiny systému: pasivitu pacientů, přetížení praktiků i selhávající komunikaci.

Praktický lékař MUDr. Martin Seifert popsaný rozpor vysvětluje tím, že „pacienti často předpokládají, že kontrolu nad jejich zdravím zajistí lékař, nikoliv oni sami“. Upozorňuje také na rostoucí skupinu pacientů, kteří naopak požadují absolutní kontrolu nad svým zdravím – včetně využívání trendu „longevity“, investic do prevence a hledání cest, jak si zdraví dlouhodobě udržet.

Jeho otec, MUDr. Bohumil Seifert, doplnil, že především starší generace přistupuje ke zdraví reaktivně: „Pokud mi nic není, nic nepotřebuju.“ Naopak střední generace se podle něj více orientuje na prevenci, i díky podpoře pojišťoven a využívání digitálních nástrojů, které pacientům připomínají vyšetření nebo pomáhají plánovat péči.

Pacient chce být vyslyšen

Další z trendů, které lze dnes na straně pacientů zaznamenat, je používání techniky pro sledování svého zdraví – chytré hodinky, aplikace, telemetrická zařízení aj., což někdy může vést opět až k neadekvátní starostlivosti. Na druhou stranu Bohumil Seifert vyjadřuje respekt k pacientům, kteří si vyhledávají zdravotní informace a rád s nimi diskutuje.

Jak v této souvislosti připomněl Vladimír Finsterle, výzkum Zdraví pod lupou Lékárna.cz jako jeden z problémů ve vztahu lékař-pacient odhalil právě nedostatek empatie a komunikace ze strany lékařů. Ochota naslouchat a být skutečným partnerem v péči o zdraví je jedna z hlavních věcí, které by podle výzkumu mohly napomoci v posílení pocitu spokojenosti s poskytováním lékařské péče.

Kdo nejvíc potřebuje prevenci, ten ji nejvíc podceňuje

Výzkum Zdraví pod lupou Lékárna.cz také ukázal, že skoro každý druhý člověk si sám hlídá preventivní prohlídky u praktického lékaře. Naproti tomu ale každý pátý prevenci zcela ignoruje. Bohumil Seifert však upozorňuje, že pacienti často absolvují různá vyšetření i u specialistů a na jiných místech než u praktiků, takže počet preventivních prohlídek vykazovaných ve statistikách dlouhodobě roste a trend je tedy pozitivní. „Prevence představuje chráněný čas, kdy pacient přichází dobrovolně, je víc otevřený našim intervencím, třeba ohledně váhy, kouření nebo způsobu života,“ poznamenává.

Naproti tomu Martin Seifert poukázal na paradox, kdy na preventivní prohlídku chodí v první řadě motivovaní, zodpovědní nebo mladí lidé, kteří ji reálně potřebují nejméně. Naopak především lidé ze starší generace, lidé stojící na okraji společnosti nebo lidé bez sociálních vazeb, kteří by preventivní vyšetření opravdu potřebovali, velmi často k lékaři nikdy nepřijdou.

Bohumil Seifert také vysvětluje, že preventivní prohlídky dnes slouží v první řadě k zachycení rizikových faktorů, jako je vysoký tlak nebo vyšší glykemie. A pokud jsou nalezeny, pacient se dostává do tzv. dispenzárního programu, tedy pravidelného sledování. „Tito pacienti pak stále více plní ordinace a s nimi spojená péče už začíná soupeřit o čas potřebný pro pacienty s akutní péčí.“​ Řešením je podle něj maximální důraz na organizaci práce a přechod k týmovým praxím, kde pracuje více lékařů na jednom místě. „Dneska je to v našich ordinacích čím dál víc o zdraví než o nemoci – a to je vlastně dobře,“ shrnuje Seifert posun celé medicíny.

Starší oceňují odbornost, mladší technologie a empatii

Podle dat výzkumu je 82 % obyvatel České republiky spokojeno se službami ordinace praktického lékaře, přestože v praxi narážejí na omezenou dostupnost a přetíženou kapacitu. Vladimír Finsterle upozorňuje na zajímavý generační rozdíl: starší lidé výrazně častěji než mladí oceňují odbornost lékaře a schopnost empaticky se věnovat jejich problémům, zatímco mladší generace více preferuje možnost online konzultací, telemedicíny a širší debaty o alternativních či doprovodných přístupech.​ „Máme hodně mladých pacientů, kterým digitální přístupy velmi vyhovují,“ říká ze své praxe Bohumil Seifert. Zároveň ale upozorňuje, že pro staršího pacienta je stále zásadní osobní kontakt.

Martin Seifert dodává, že zatímco před covidem prakticky neexistovalo elektronické objednávání pacientů, nyní to mnohde jinak ani nejde a pacienti, lékaři a pojišťovny dnes hledají balanc i ve využívání dalších forem distančního kontaktu. „Prosazují se bezpečnější a strukturovanější kanály komunikace než emaily – integrované komunikační moduly v ambulantních softwarech, telefonické chatboty či formuláře, které pomáhají dotazy třídit a zpracovat.“​

Promyšlená elektronizace je tak jednou z možných odpovědí na stále narůstající problém v podobě nadměrné administrativní zátěže, která ukrajuje čas na přímý kontakt s pacienty.

(Ne)rovnosti v přístupu ke zdraví

V závěrečném bloku Vladimír Finsterle připomněl jedno z klíčových zjištění výzkumu: lidé s vyššími příjmy jsou obecně odpovědnější a víc se starají o své fyzické zdraví, což může vytvářet dojem, že zdravotní péče je „luxusní záležitost“, která není dostupná všem. Bohumil Seifert v této souvislosti zmínil jednu zajímavou roli lékaře při komunikaci s pacientem. Tu je třeba přizpůsobovat a zdravotní informace umět předávat například s ohledem na nižší vzdělání nebo s ohledem na sociální a rodinný kontext pacienta. A zatímco donedávna se v úrovni péče používal termín „equality“, tedy kvalita, dnes jej nahradil pojem „equity“ tedy rovnost. Znamená to, že pacienti nedostávají identickou péči, ale péči přizpůsobenou potřebám konkrétního člověka. V praxi to může znamenat například potřebu trávit více času se starším člověkem a podrobně mu vysvětlit léčbu. Největší nerovnosti však podle Martina Seiferta dnes spočívají v regionální dostupnosti lékařské péče, nikoliv v penězích.

Recept na fyzické zdraví: výchova, životní styl a mít svého lékaře

Jaký je „recept“ na dobré fyzické zdraví? Základní patero rad zní:

1. Všímavost (ke svému zdraví a svým blízkým)
2. Odvaha (ptát se lékaře / pojišťovny na vše)
3. Komunikace (otevřená a slušná)
4. Aktivní pohyb a sport (alespoň 2krát týdně)
5. Spánek (alespoň 8 hodin denně)
6. Mějte svého praktika /nové doporučení letošního roku/

​Martin Seifert jako klíčový faktor dobrého zdraví zmiňuje také výchovu. „Není nic důležitějšího než to, v čem člověk vyrůstá a co se jako dítě naučí ve vztahu ke svému zdraví a životnímu stylu,“ říká s tím, že podle studií životní styl odpovídá zhruba za 40–60 % zdravotního stavu každého člověka.

Bohumil Seifert pak vyzdvihuje důležitost preventivních programů a pevný vztah k praktickému lékaři. „Existují tvrdá data na to, že už jen to, že jste registrováni u praktického lékaře, snižuje mortalitu,“ říká. Doporučuje proto mít dobrého praktického lékaře, vnímat ho jako partnera k diskuzi o zdraví a nebýt na své zdraví sám. Všichni společně se pak shodují na důležitosti vztahů a sociálních kontaktů. „Vyhnout se samotě a snažit se žít ve vztazích, které ovlivňují naše zdraví – to je nakonec to nejdůležitější,“ zní závěrečné doporučení.