Od roku 2014, kdy byl Stada Health Report realizován poprvé coby národní studie, se neustále rozšiřuje. V současnosti jde o rozsáhlý a komplexní mezinárodní průzkum, který dlouhodobě mapuje trendy v oblasti zdraví a sleduje chování evropské populace v této oblasti. A co ukázaly výsledky letošního průzkumu, který již pojedenácté realizovala farmaceutická společnost Stada ve spolupráci s agenturou Human8? Především skutečnost, že Evropané se sice zajímají o zdravý životní styl, ale s jeho dodržováním mají v mnoha případech problémy.
Přinášíme vám článek z časopisu Pharma Profit 61/2025. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném vydání. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru, abyste nezmeškali ani jedno vydání. Zasílání je pro majitele a vedoucí lékáren zdarma.
Průzkum byl realizován během letošního února a března formou online dotazování ve dvaadvaceti zemích, konkrétně v Belgii, Bulharsku, České republice, Dánsku, Francii, Irsku, Itálii, Kazachstánu, Maďarsku, Německu, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Rumunsku, Slovensku, Srbsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku, Uzbekistánu a Velké Británii. Ačkoliv jsou Kazachstán a Uzbekistán z geografického hlediska součástí Střední Asie, pro potřeby Stada Health Report 2025 byly obě země zahrnuty mezi dalších 20 evropských států.
Panel tvořily vyvážené, reprezentativní vzorky respondentů ve věku 18 až 99 let v počtu 1 000 až 2 000 osob v každé zemi. Jako vždy byla zajištěna reprezentativnost z hlediska věku, pohlaví a regionálního rozložení.
Dotazník obsahoval více než 30 otázek zaměřených na témata, jako jsou vnímání zdravého životního stylu a konkrétní kroky k jeho naplňování, spokojenost s národními zdravotními systémy, důvěra v lékaře a lékárníky, preventivní péče, duševní zdraví a další oblasti.
Zdraví se skloňuje ve všech pádech
Otázky týkající se péče o zdraví a zdravého životního stylu bývají součástí průzkumu již několik let. Letos se na ně průzkum zaměřil detailněji. A co se ukázalo? Stručně lze konstatovat, že o zdravý životní styl se zajímá takřka celá Evropa, ale už ne každý je ho schopen realizovat na pravidelné bázi. A čísla to dokazují. O zdravý životní styl se zajímá 96 % Evropanů (92 % Čechů), ale jen 51 % obyvatel Evropy ho dodržuje. V případě našinců je to jen 33 %.
Lze soudit, že zdraví se v Evropě stalo tématem číslo jedna, protože pouhá 4 % respondentů (ČR 8 %) uvedla, že pro ně zdravý životní styl není důležitý. Zbytek populace si velmi dobře uvědomuje jeho význam v každodenním životě – například 87 % Evropanů (ČR 84 %) věří, že zdravá strava je klíčem k prevenci nemocí. To jasně ukazuje, jak se vnímání zdravého životního stylu výrazně posunulo.
Z průzkumu vyplynulo, že 71 % lidí (Evropanů i Čechů) motivuje ke zdravému životu touha po fyzickém zdraví. Na druhém místě se co do síly motivace umístila duševní pohoda, kterou jako hlavní motivační prvek uvedlo 56 % dotázaných (53 % Čechů), přičemž ve Švédsku a Irsku to bylo dokonce 68 % respondentů.
Dalším motivátorem je delší očekávaná délka života, která se ukázala jako nejatraktivnější pro obyvatele Rumunska, Velké Británie a Irska (všichni po 49 %), v České republice považuje zdravý životní styl za předpoklad k delší době dožití třetina respondentů. Společenský tlak na zdravý životní styl naopak hraje spíše okrajovou roli – jako důležitý faktor ho vnímá jen desetina Evropanů a Čechů. Výrazněji se ale projevuje v Uzbekistánu (29 %) a u mladých Evropanů do 34 let (15 %, ČR 16 %).
Navzdory tomu, že je dobrá fyzická kondice hlavním cílem většiny Evropanů, tu svou jako dobrou hodnotí jen 56 % z nich, v České republice je to pouhých 42 %. Při srovnání s rokem 2024, kdy své fyzické zdraví hodnotilo pozitivně 54 % (ČR 41 %) respondentů, vidíme mírné zlepšení. Nejvyšší podíl lidí s dobrou fyzickou kondicí hlásí Rumunsko (70 %), Rakousko (68 %), Švýcarsko (67 %) a Francie (66 %). Nejnižší podíl je naopak ve Švédsku (41 %), na Slovensku (40 %), v Kazachstánu (40 %) a v Maďarsku (39 %).
A dlužno ještě dodat, že každý desátý Evropan dokonce považuje svůj fyzický stav za špatný, přičemž mezi českými respondenty je to znepokojujících 18 %. Více (20 %) už je to jen ve Švédsku a Maďarsku.
Od přání k činům je cesta křivolaká
Obyvatele Evropy lze obecně sotva podezírat z toho, že by nevěděli, co dělat správně pro své zdraví. Jiná věc pak je, co skutečně v praxi dělají. A mezi tím je značný rozdíl. Nechme opět promluvit čísla: 87 % Evropanů (ČR 84 %) si uvědomuje výhody zdravého stravování, ale pouze 57 % (v ČR dokonce pouze 40 %) se tím reálně řídí. Mezi největší příznivce zdravé stravy patří Španělé, z nichž 93 % věří v její pozitivní vliv na celkové zdraví a 73 % se zdravě stravuje. Stále to však představuje rozdíl 20 procentních bodů. Velmi zajímavý je případ Rumunska a Portugalska, kde je patrný výrazný rozpor mezi teorií a praxí. Tyto země spolu se Španělskem patří k těm s největší důvěrou v pozitivní vliv zdravé stravy na celkové zdraví (94 % a 93 %), přesto však podíl těch, kteří se skutečně zdravě stravují, činí jen 60 %, respektive 58 %.
Také pravidelný pohyb se řadí mezi významná preventivní opatření. V tomto ohledu jsou nejaktivnější lidé v Rakousku a Nizozemsku (po 73 %) a ve Francii, Německu a Španělsku (po 72 %). Bohužel v tuzemsku jsme na úplně opačném konci žebříčku, protože nejméně se pravidelnému pohybu věnují Češi (43 %) a lidé v Kazachstánu (44 %) a na Slovensku (49 %).
Nejen ve stravování a pohybu přinesl průzkum ne zrovna povzbudivé poznatky. Také v péči o pleť se ukázala propast mezi prohlášeními a činy. Třiasedmdesát procent Evropanů (ČR 64 %) sice deklaruje, že nějakým způsobem pečuje o svou pleť, ale pouze 36 % respondentů (ČR 29 %) pravidelně používá přípravky s ochranným faktorem jako prevenci rakoviny kůže.
Důvody je třeba hledat i v peněžence
Na mnohdy propastné rozdíly mezi tím, co lidé vědí, a tím, co skutečně dělají, má vliv hlavně jejich individuální životní situace. Osobní faktory jako příjem a duševní zdraví velmi výrazně ovlivňují schopnost vést život, který lze považovat za zdravý.
Pouze 36 % lidí, kteří se potýkají s finančními obtížemi, označuje svůj životní styl za zdravý. V České republice je to dokonce jen pětina. U finančně zajištěných převládá zdravý životní styl v 58 % případů (ČR 39 %). Pouze 40 % lidí (ČR 29 %) s finančními problémy hodnotí své fyzické zdraví jako dobré, oproti 64 % (ČR 49 %) u lidí s komfortnější finanční situací. Podle studie Thomsona et al. (2022) má vystoupení z chudoby pozitivní dopad na duševní zdraví, zatímco ztráta příjmu jeho stav výrazně zhoršuje. Dalším příkladem je zjištění, že pouze polovina Evropanů (49 %, ČR 39 %), kteří mají finanční potíže, uvádí, že jejich duševní zdraví je dobré, zatímco mezi lépe situovanými je to 72 % (ČR 65 %). Zároveň také lidé pracující spíše v kanceláři mají zdravější životní styl (55 %, ČR 39 %) než ti, kdo pracují manuálně (44 %, ČR 25 %).
Překážkou je i nedostatek motivace a času
Snahou autorů průzkumu bylo také zjistit, jaké překážky stojí na cestě Evropanů ke zdraví. Ukázalo se, že kromě osobních okolností je to i nedostatek motivace, který uvedlo 41 % respondentů (ČR 38 %). Každý třetí Evropan (31 %, ČR 35 %) také konstatoval, že mu jednoduše chybí čas na to, aby se začal zdravému životnímu stylu věnovat. Nejvíce to pociťují lidé v kancelářských profesích a studenti. Finanční náročnost zdravého životního stylu představuje problém pro 28 % respondentů (ČR 24 %), přičemž finanční omezení více pociťují ženy (32 %, ČR 29 %) než muži (24 %, ČR 19 %). Řada lidí by přivítala i pomoc zvenčí: 15 % (ČR 17 %) věří, že by jim pomohlo vedení od někoho zkušenějšího, například od osobního trenéra.
Za zmínku stojí i další zjištění týkající se zdravějšího životního stylu a jeho dodržování. Přestože téměř polovina Evropanů (49 %, ČR 60 %) si uvědomuje, že by mohla žít zdravěji a chce na sobě zapracovat, ale z těch, kteří jsou ochotni změnit své návyky, 39 % (ČR 42 %) uvádí, že by jim pomohlo méně stresu v práci, 36 % (ČR 35 %) touží po klidnějším domácím prostředí, 30 % (ČR 30 %) potřebuje podporu od blízkých a 24 % (ČR 23 %) by uvítalo profesionální pomoc.
Konzumace alkoholu představuje nezanedbatelný problém
Průzkum také bohužel naznačil, že nejen vlastní vůle je v případě řady Evropanů překážkou na cestě za zdravým životním stylem, ale že problém představují i některé nezdravé návyky. Hned po konzumaci kofeinu se mezi ty nejčastější řadí konzumace alkoholu. Každý třetí Evropan (34 %, ČR 33 %) pije alkohol alespoň jednou týdně, 15 % (ČR 18 %) dokonce několikrát za týden. Nejvíce se pije ve Spojeném království, alespoň jednou týdně tam konzumuje alkohol 46 % dotázaných, následuje Irsko (45 %), Nizozemsko a Španělsko (obojí 42 %). Coby hlavní motivace jeho konzumace se v průzkumu ukázala touha cítit se šťastně (31 %, ČR 23 %), uvolnit se či lépe usnout (23 %, ČR 23 %) a zmírnit stres (18 %, ČR 23 %).
Z výsledků průzkumu rovněž vyplývá, že muži po sklence sáhnou častěji než ženy – 44 % (ČR 43 %) z nich si dá alkohol každý týden, oproti 25 % žen (ČR 22 %). A dvakrát častěji pijí muži denně (6 % vs. 3 %). To ovšem neplatí pro Českou republiku, kde denně konzumuje alkohol 9 % mužů a 3 % žen. Zároveň muži zmiňují vyšší hodnoty u všech uváděných důvodů pití: pocit štěstí (34 % vs. 27 %, ČR 28 % vs. 17 %), potřeba uvolnění nebo spánku (25 % vs. 22 %, ČR 24 % vs. 22 %), zmírnění stresu (20 % vs. 17 %, ČR 24 % vs. 21 %) či odvedení pozornosti od problémů (15 % vs. 13 %, ČR 14 % vs. 12 %). Za znepokojivý je třeba ale považovat fakt, že téměř třetina žen (32 %, ČR 33 %) netuší, proč pije, u mužů je to 23 % (ČR 22 %).
Alkohol ovšem nepředstavuje zdaleka jediný problém, k dalším bezesporu patří například kouření. Třetina Evropanů (31 %) kouří minimálně jednou týdně nebo používá jiné tabákové výrobky, nejčastěji v Bulharsku (47 %), Srbsku (42 %) a v Česku (41 %), a to převážně kvůli stresu. Další nezdravé zvyky zahrnují přejídání i nadměrné cvičení (po 26 %, minimálně jednou týdně, ČR 23 % a 18 %). Užívání měkkých drog na alespoň týdenní bázi přiznává 5 % Evropanů (ČR 7 %), tvrdých pak 3 % (ČR také 3 %).
Markéta Grulichová
