Antibiotika patří mezi nejzásadnější nástroje moderní medicíny. Musí být ovšem správně užívaná, a to se v řadě případů neděje. Devět z deseti infekcí krku je způsobeno viry a antibiotika na ně nepůsobí. Jsou totiž určena pro léčbu bakteriálních infekcí. V České republice se potýkáme právě s nesprávným užíváním antibiotik a také jejich nadužíváním. Výsledkem je, že se bakterie vůči antibiotikům stávají odolnými – dochází k antibiotické rezistenci. Stojíme tak před jednou z největších výzev současného zdravotnictví.
Devět z deseti infekcí horních dýchacích cest způsobují viry
Česká republika se řadí mezi evropské státy s největší spotřebou antibiotik. „Spotřeba antibiotik v naší zemi je nadstandardní. Mimo to jsou často nesprávně předepisována. V 90 procentech infekcí horních cest dýchacích antibiotika nepomohou a na místě je symptomatická léčba. Typickým případem je angína, která může být jak bakteriálního, tak virového původu. Ani horečka nemusí být důvodem k nasazení antibiotik. Je nesmírně důležité, abychom pacientům vysvětlovali, že antibiotika mají své opodstatnění pouze při bakteriálních infekcích. Není totiž nezvyklé, že je pacienti po svém lékaři sami vyžadují či hůře, sami si je nasadí,“ vysvětluje MUDr. Václava Adámková, Ph.D., primářka Klinické mikrobiologie a ATB centra Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze.
Rezistence na antibiotika roste
Podle Světové zdravotnické organizace je antibiotická rezistence jednou z nejzávažnějších hrozeb pro veřejné zdraví. Bakterie se dokážou rychle přizpůsobit a vlivem nesprávného užívání antibiotik se stávají odolnými vůči léčbě. „Nejlepší praxí je, stanoví-li lékař nejprve původce infekce, například pomocí kultivačního vyšetření vhodného biologického materiálu, popřípadě sérologického vyšetření krve, a až na základě výsledku zvolí správnou léčbu. Je to cesta, jak předcházet neefektivnímu užívání antibiotik a následné antibiotické rezistenci. K té se váže narůstající počet úmrtí. Odhaduje se, že v roce 2050 s ní bude spojeno 8,2 milionu úmrtí ročně, zatímco v roce 2021 se hovořilo o 4,7 milionu,“ říká Václava Adámková.
Užívejme antibiotika správně
Antibiotika zachraňují životy nejen při léčbě závažných infekcí, ale také jako prevence komplikací u rizikových pacientů. Bez nich by nebylo možné provádět běžné chirurgické zákroky nebo chránit pacienty s oslabenou imunitou. „Antibiotika jsou nenahraditelné přírodní dědictví, proto je užívejme správně a s respektem, dodává doktorka Adámková.
