Před třemi lety při rozhovoru Ing. Petr Doležal, generální ředitel Benu ČR a Phoenix lékárenský velkoobchod, prohlásil, že budoucnost lékárenství vidí v oblasti prevence a screeningu. I tentokrát jsme se v našem rozhovoru zmíněnému tématu věnovali, ale došlo samozřejmě i na otázky týkající se tuzemského lékárenství a rozvoje sítě Benu lékáren.

Přinášíme vám článek z časopisu Pharma Profit 60/2025. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném vydání. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru, abyste nezmeškali ani jedno vydání. Zasílání je pro majitele a vedoucí lékáren zdarma.

Stále vidíte budoucnost lékárenství v oblasti prevence a screeningu?
Ano, na tomto názoru nic neměním.

A jak se podle vás daří služby týkající se prevence a screeningu v lékárnách prosazovat?
Když se podívám po Evropě či po světě, tam se lékárny z takzvaného point of sales stávají point of services. Stejně jako před lety i nyní tvrdím, že profese farmaceuta se musí posouvat. Spolupráce ve zdravotnictví by se měla posílit, o což se snažíme. Chceme poskytovat služby, chceme pomoct zdravotnímu systému, protože lékařské služby jsou pod velkým tlakem. Lékaři stárnou, není jich nadbytek, a navíc musejí zvládat čím dál víc činností. Každopádně v oblasti prevence, kam stát i zdravotní pojišťovny chtějí směrovat své výdaje, mohou lékárníci pomoct. Možná bych doplnil, že chceme pomoct nejen v oblasti prevence, ale i zdravého životního stylu. Chceme pomoct tuzemskému zdravotnímu systému prodloužit aktivní věk prožitý ve zdraví. U nás se sice od roku 1989 poměrně výrazně prodlužuje věk dožití, ale věk, kdy začínáme být závislí na lécích, je stále kolem 61 let a nemění se. Rádi bychom proto přispěli k tomu, aby se u naší populace prodloužil život ve zdraví.

Máte konkrétní plán, jak k tomu přispět?
Je všeobecně známo, že mnoho Čechů trpí nadváhou či obezitou, protože se málo hýbeme, nezdravě stravujeme a kouříme. To je oblast, ve které chceme pomoct. Proto jsme začali spolupracovat s pacientskými organizacemi a obezitologickou společností. Chystáme nový projekt zdravého životního stylu, který chceme spustit příští rok. Zatím o něm nechci blíž mluvit, ale dle mého názoru se jedná o prostor, který můžeme využít. Lékařům se občas zdá, že se s nimi pereme o pacienta, to znamená, že děláme základní screeningy například v podobě testu paměti, měření hladiny cholesterolu v krvi a podobně. Mají pocit, že jim ´bereme job´ a bereme jim jejich peníze. Situace je ovšem taková, že do těchto screeningů investujeme ročně okolo sedmi tisíc hodin, které financujeme z vlastní kapsy.  Chceme dokázat, že to, a nejen zákazníkům, dává smysl. Doufám, že přesvědčíme zdravotní pojišťovny o smysluplnosti těchto aktivit a že lékárny budou více vnímány v rámci meziresortní spolupráce jako součást primární péče, aby vše bylo provázané.

O tom, že jsou lékárny nejdostupnějším zdravotnickým zařízením a co vše by mohli lékárníci poskytovat, se mluví dlouho. Vidíte nějaký pokrok v prosazování služeb v lékárnách, ať už to vezmeme z hlediska legislativního či organizačního?
Ne, vždy narážíme na stejné překážky a těžkosti. Už druhým rokem – loni jsme narazili na byrokratické překážky – připravujeme na podzim očkování s lékaři v lékárnách, abychom dokázali, že zákazník – samoplátce hledá nejjednodušší a nejpohodlnější způsob, jak se nechat naočkovat. U nás politici mluví už dvacet let o tom, jak je zde nízká proočkovanost na chřipku, která se stále pohybuje pod deseti procenty, a to i u seniorů, kteří jsou náchylnější ke zdravotním komplikacím, o zbytečných úmrtích nemluvě. Dále musíme brát v potaz i ekonomické dopady, protože chřipková vlna výrazně zvyšuje nemocnost aktivní populace a způsobuje zásadní ekonomické ztráty.  Ale abych se vrátil k otázce. Necítím výraznou podporu, byť zdravotní pojišťovny o prevenci nyní mluví více. A vyčleňují na ni i část svých fondů, z mého hlediska ovšem trochu netransparentně. Také z Ministerstva zdravotnictví ČR se ozývají hlasy na téma prevence, chystají se nějaké legislativní úpravy, ale zatím jsem neměl příležitost vidět nic konkrétního.

A co je podle vás v případě zavedení určitých služeb v lékárnách takříkajíc největší brzdou pokroku? Jsou to podle vás zdravotní pojišťovny, nebo Ministerstvo zdravotnictví, případně někdo jiný?
Myslím si, že zde obecně chybí zcela srozumitelný tahoun zmíněného tématu, ať už by se jednalo například o politickou stranu, některou pacientskou organizaci či zdravotní pojišťovnu. Všichni se o prevenci zmiňují, protože to vypadá hezky, neboť díky prevenci lze zachytit včas plno onemocnění a pomoct pojištěncům se o sebe lépe starat. Chybí zde ovšem jasné vymezení, co prevence vlastně znamená. Mluví se o tom, že ji budou dělat lékaři a budou za to víc odměňováni. Ale jak to bude vypadat v praxi a jestli jde o správný recept na to, jak prevenci takříkajíc dostat k lidem, těžko říct. Většina lidí tápe, protože ve veřejném prostoru to není jasně komunikované téma.

Pojďme se nyní přesunout k síti Benu. Jak se za poslední dva roky rozvíjela, ať už jde o vlastní, nebo franšízové lékárny?
Síť našich lékáren neustále rozšiřujeme. Jak těch vlastních, tak franšízových, protože naším cílem je být všude tam, kde nás zákazník chce najít. V polovině letošního května jsme otevřeli naši 400. lékárnu v nákupním centru IGY v Českých Budějovicích. V tuto chvíli tedy máme 280 vlastních a 120 franšízových lékáren.

A máte konkrétní cíl, kolik lékáren byste v síti chtěli mít?
Pokud jde o další rozvoj, záleží nyní na tom, jak dopadne diskuse a schvalování geografické a demografické regulace vzniku nových lékáren, která se do Poslanecké sněmovny dostala takzvaným přílepkem. A přes nesouhlas všech subjektů státní správy, ať jde o Státní ústav pro kontrolu léčiv, Ministerstvo zdravotnictví ČR nebo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se zdá, že se uvedený návrh podaří prosadit, což může naše plány trochu změnit, protože se situace na tuzemském lékárenském trhu zabetonuje. Lékáren bude spíš ubývat a budou výrazně dražší, takže mladí lékárníci nebudou mít dost peněz na to, aby si je mohli pořídit. Norma je bohužel připravená amatérsky, je v ní mnoho otazníků, které nejsou řešeny. A hlavně mi u tak významné legislativní změny chybí diskuse, která by takové významné změně měla vždy předcházet. Jde o velký regulační zásah, který má v mnoha zemích špatnou historii, ať je to například v Polsku nebo ve Finsku, kde se něco podobného zavedlo. Mám ten pocit, že profit z nové regulace může mít jen ten, kdo chce lékárny prodávat. Podle mého názoru také vznikne mnoho sporů mezi velkými shopping centry a současným provozovatelem, který může zablokovat jakékoliv jednání s další lékárnou v okolí. V návrhu je spousta ´ale´, kterým nerozumím.
Tento krok může být výrazně limitující, v našem případě to možná může znamenat větší podporu franšízové spolupráce, nicméně rádi bychom ještě zaplnili takzvaně bílá místa na mapě, která máme. V roce 2019, kdy jsme měli 120 lékáren, jsme si za cíl dali provozovat 500 lékáren, nyní jsme na čtyřech stovkách, takže nejsme tak daleko od cíle. Původně jsme si říkali, že poměr by měl být 300 vlastních a 200 franšízových lékáren, ale je možné, že bude jiný. K uvedenému číslu ale v podstatě míříme. Znamenalo by to více než 20procentní tržní podíl. V tuto chvíli náš podíl činí 18 procent.

Jedna věc je samotná lékárna, věc druhá pak personální zajištění jejího chodu. Jak se vypořádáváte při otvírání nových lékáren s tím, že lékárníků a také farmaceutických asistentů na trhu rozhodně není nadbytek?
Je pravda, že v současnosti je třeba mít mnohem početnější personál, protože mnoho lékáren funguje v nákupních centrech, kde je otevřeno 12 hodin denně sedm dní v týdnu. To vyžaduje mnohem víc členů lékárenského týmu. Je také pravda, že absolventů nepřibývá. Dvě třetiny z nich sice jdou do lékáren, ale třetina směřuje jinam, takže v tuto chvíli, pokud nezačne fungovat Rx on-line, se potřeba mít početný personál nebude měnit. Vnímám to tak, že on-line výdej léků na předpis pravděpodobně po volbách, s novou politickou reprezentací, přijde. Legislativní norma už byla několikrát připravovaná, poslední návrh byl po technické stránce dobře koncipovaný. I za situace, kdy by fungoval on-line výdej léčiv na předpis, budou lékárníci samozřejmě potřeba, i když jiným způsobem než nyní. Ve Švédsku jsem viděl, že lékárníci fungují v distribučním skladu, který je v podstatě velkou lékárnou, kde pomáhají ověřovat, zda je recept v pořádku, zda cesta léku k pacientovi je bezpečná a poskytují dispenzační minimum a lékové poradenství. Předpokládám, že zásilkový výdej léků může vzít kamenným lékárnám pět až deset procent obratu. Vidíme, jak se e-commerce projevila ve volném prodeji. V naší síti je tržní podíl lékového a volně prodejného sortimentu zhruba půl na půl a zhruba čtvrtina z volného běží zásilkově.

Vraťme se ale k původní otázce, jak se vám daří zajistit personál pro nové lékárny. 
Tím vším jsem chtěl říct, že v případě, že bude umožněn distanční výdej léčiv na předpis, se sice částečně sníží výdej léků v lékárnách, nicméně dalším rozšířením služeb se poptávka po lékárnících na trhu práce nezmění. Nedostatek farmaceutů je téma celoevropské. V Evropské unii je, pokud se nemýlím, 160 tisíc lékáren a poptávka po lékárenském personálu je stále silná. Z ekonomicky slabších zemí putuje mnoho lékárníků do těch ekonomicky silnějších. U nás se naštěstí se vzrůstajícím počtem lékáren počet volných pozic nezvyšuje. Pro mladou generaci čerstvých absolventů jsme zajímavým zaměstnavatelem, protože se věnujeme prevenci a poskytujeme celou řadu pacientských služeb a chceme těm, kdo budou mít chuť se jim věnovat, dávat vzdělání a možnost služby poskytovat. Věřím, že tím se odlišujeme od zbytku trhu. V našich lékárnách navíc absolvuje mnoho studentů povinnou praxi a v mnoha případech se pak stává, že absolvent, který u nás praxi absolvoval, se k nám po dokončení studia vrací coby zaměstnanec. Pokud jde o farmaceutické asistenty, je v současnosti situace na trhu o něco klidnější než v případě farmaceutů.

V souvislosti s personálem se hned nabízí otázka, jak rozvíjíte systém celoživotního vzdělávání? Zavedli jste v jeho rámci nějakou novinku?
V našich lékárnách se snažíme klást velký důraz na odborné poradenství. Naše nové motto „Rádi vám poradíme“ nás tak vrací ke kořenům lékárenské profese. Zhruba poslední čtyři roky intenzivněji školíme naše týmy v komunikačních dovednostech. S trochou nadsázky lze říci, že chceme, aby naši kolegové v lékárnách mluvili více řečí našich zákazníků. Jinými slovy řečeno chceme, aby se odborné znalosti našich kolegů dostaly k našim zákazníkům a pacientům srozumitelnější formou. Jsem přesvědčený o tom, že správná komunikace je nejlepším základem pro poskytnutí vhodné rady a kvalitní služby.

Přesuňme se nyní před táru mezi zákazníky. Kolik jich je zapojených ve vašem věrnostním programu?
Blížíme se ke dvěma milionům aktivních členů, kteří do našich lékáren chodí opravdu pravidelně. To znamená zhruba každý měsíc. Věrný zákazník k nám přijde desetkrát za rok, z toho osmkrát do lékárny a dvakrát do e-shopu. Velkou pozornost věnujeme správně načasované segmentované komunikaci s našimi členy. I proto v blízké budoucnosti chystáme celoevropský projekt s jednou renomovanou společností. Je špičkou právě v oblasti adresné komunikace se zákazníky. Čím více budeme vědět o jejich potřebách, tím více jim můžeme na míru poradit a pomoct. Předpokládám, že za několik let bude převládat adresná komunikace vycházející přesně z potřeb zákazníků nad komunikací nadlinkovou.

Zmínil jste váš e-shop. Jaké trendy se v něm nyní projevují a jak se mu daří?
On-line kanál neustále posiluje. V e-commerce stojíme takzvaně na dvou nohách. V e-shopu benu.cz jsou zásadním faktorem sortiment a cena, v případě spolupráce s e-shopem Rohlik.cz je prioritou spíše služba a rychlost dodání objednaného zboží. V obou případech ale každý rok roste obrat dvouciferně. V on-line kanálu se náš obrat pohybuje kolem dvou miliard korun ročně, zhruba čtvrtina jde přes Rohlik.cz. V našem e-shopu benu.cz plánujeme rozšiřovat sortiment, ale stále s ním chceme zůstat v jasně definovaném sektoru zdraví. Vůbec nechceme zavádět například kategorie drogistické a podobně. Považujeme se za zdravotníky a chceme jimi zůstat. Snažíme se přicházet i s vlastními produkty. Například nedávno jsme na trh uvedli probiotický nápoj pro děti, který si neuvěřitelně rychle našel svého zákazníka. Něco podobného chystáme i pro domácí mazlíčky, konkrétně pro psy. Chceme nabízet exkluzivní sortiment, který bude k dostání pouze u nás.

Stále platí, že většinu objednávek si zákazníci chodí vyzvednout do kamenných lékáren?
Závisí to do jisté míry i na sezoně, ale zhruba 75 až 80 procent klientů si zboží objednané v e shopu vyzvedává v lékárně. Často je to i proto, že si při té příležitosti vyzvednou léky na recept. Zhruba 20 procent objednávek pak odesíláme zákazníkům přes kurýrní služby domů. Rád bych poukázal na to, že se chystáme otestovat v lékárnách kiosky, kde si zákazník načte svou kartičku a objedná si produkt, který v lékárně není k dispozici. Druhý den pak bude produkt v lékárně připraven ke koupi. Letos chceme provoz kiosků vyzkoušet, a pokud se osvědčí, naše lékárny o tuto službu rozšíříme.
Za zmínku určitě stojí i fakt, že čím dál používanější je on-line rezervace léků na předpis, s níž jsme začali v době covidu. Každý měsíc tato služba posiluje, letos by tímto způsobem mělo být přes rezervační systém ´protočeno´ 400 milionů korun. Samozřejmě dál fungují i rezervace po telefonu. V této souvislosti musím rovněž zmínit, že mnoho zákazníků využívá naši aplikaci. Je jich kolem 150 tisíc a zhruba 15 procent on-line objednávek jde právě přes aplikaci.
A zapomenout nemohu ani na novou službu související s ePoukazem. V tomto roce jsme začali zákazníkům, mají-li o to zájem, dodávat inkontinenční pomůcky zdarma domů. Každý měsíc nám přibývají klienti, kteří tuto službu využívají.

Když už padlo slovo služba, nemohu se nezeptat, jak se služby ve vašich lékárnách a jedenácti centrech prevence, která provozujete, rozvíjejí? 
U služeb je důležité, aby je zákazník chtěl a zároveň aby zapadly do celého zdravotnického systému. Nemáme důvod se ´prát´ s ostatními zdravotníky, kdo by měl či neměl co poskytovat. Chceme pomáhat a spolupracovat. Hledání smysluplné cesty je složitější v situaci, kdy zdravotní pojišťovny žádnou ze služeb nabízených v lékárnách nehradí. Navíc lékaři mají obavu, že jim ´saháme do jejich peněženky´. To rozhodně nechceme, naopak chceme najít prostor, v němž si bude zákazník službu třeba i platit, ale kde to hlavně bude dávat smysl systémově. A kde jsme schopni systému zdravotní péče pomoct. Do budoucna vidím naši roli zejména v oblasti zdravého životního stylu.

O jaké služby, které nabízíte, je v současnosti největší zájem?
Rozhodně o InBody neboli analýzu složení těla. Tuto metodu nabízíme našim věrným zákazníkům prakticky zdarma. V případě této služby, kterou poskytujeme na dvanácti místech, jsou termíny na vyšetření rezervovány na přibližně šest týdnů dopředu. Tradiční jarní akcí v našich lékárnách je prevence melanomu. Bezplatné konzultace s prohlídkou kožních znamének, které letos využilo 650 zájemců, probíhaly každý dubnový víkend ve vybraných Benu Centrech prevence s poradenstvím v Praze, Ostravě a Brně. Statistika je poměrně závažná, protože až 33 procentům z těch, kteří si v našich centrech nechali znaménka zkontrolovat, bylo doporučeno další odborné vyšetření. V souvislosti s tím bych ještě zmínil, že 50 procent z více než šesti stovek vyšetřených v rámci naší akce nikdy nemělo mateřská znaménka zkontrolovaná a 80 procent lidí nechodí na pravidelné roční kontroly mateřských znamének. U nás možnost kontroly zákazníci využili, takže z toho usuzuji, že jde o typ služby, o kterou lidé mají zájem, protože je spojená s jistým pohodlím. Stačilo si pouze zarezervovat termín a nikde pak už nebylo třeba vysedávat v čekárně.

A co měření hladiny cukru v krvi nebo testování paměti, které jste před několika lety začali nabízet?
Například měření glykemie v lékárně je pro pacienty, kteří trpí diabetem, jakýsi pomocný údaj, protože se měří sami doma. Myslím si, že v případě těchto měření bude do budoucna převládat domácí diagnostika. Právě u tohoto měření nechceme nahrazovat diagnostiku a interpretaci výsledků, které provádí lékař. Zájem o tento typ služeb ale zaznamenáváme stejně jako zájem o testování paměti. Důležité ovšem je, abychom měli navázanou spolupráci s lékaři-specialisty, kteří dostanou informaci o tom, jakých výsledků testovaní dosáhli, a případně je převezmou do péče. Záchyt výsledků testů paměti, které nejsou v normě, je totiž poměrně vysoký. Asi kolem 30 procent vyšetřených dosahuje výsledků, na jejichž základě by měli vyhledat odbornou lékařskou pomoc.

Jakým směrem se v oblasti služeb chcete dál ubírat?
Vycházíme z toho, že pokud bude služba akceptovaná lékařem a bude mu pomáhat, dává smysl ji poskytovat. Pokud se bude jednat jen o vedlejší informaci pro zákazníka, budeme-li mít dostatek času, službu budeme poskytovat, ale jinak z mého hlediska postrádá smysl, aby jeden den přišel zákazník k nám, nechal si změřit určitý parametr a po několika dnech šel k lékaři, kde bude stejně vyšetřen. Proto hledáme, jak určité služby zapadnou do tuzemského systému zdravotní péče. Myslím si, že zdravý životní styl a jeho podpora je sféra, v níž má do budoucna smysl být aktivní. Že to ocení jak zákazníci, tak lékaři. Musí se ukázat, že služba dává smysl. Pokud ne, samozřejmě se nebudeme snažit ji prosadit a vykonávat.

Pojďme se na závěr ještě pobavit o aktivitách Benu v nelékárenských oblastech. Pokud se nepletu, nedávno jste se například stali hlavním partnerem Sportovního klubu vozíčkářů Praha.
Ano, naše společnost navazuje na dosavadní spolupráci a stala se hlavním partnerem Sportovního klubu vozíčkářů Praha. Partnerství bude trvat minimálně tři roky a přináší nejen finanční podporu, ale i aktivní zapojení zaměstnanců do sportovních akcí a tréninků. Cílem je přispět k tomu, aby co nejvíce lidí s tělesným hendikepem mělo přístup ke sportu a aktivnímu životnímu stylu. Partnerství navazuje na společné hodnoty obou organizací, a to podporu zdravého a aktivního života, vzájemnou pomoc a odstraňování bariér. Věříme, že dlouhodobá spolupráce přinese nejen konkrétní podporu sportovcům s hendikepem, ale i hlubší porozumění a propojení lidí napříč společností.
A se zdravým životním stylem souvisí i další partnerství. Benu lékárny se staly partnerem II. řady dokumentu ČT Stezka Českem i projektu Stezka Českem pro školy pod záštitou MŠMT, abychom společně podpořily zdravý životní styl a prevenci obezity. Tato spolupráce má za cíl motivovat veřejnost k pravidelnému pohybu a pobytu na čerstvém vzduchu jako základním pilířům zdraví.
Markéta Grulichová
marketa.grulichova@atoz.cz