Třetina dospělých netuší, že trpí hypertenzí
Zdroj foto: Pexels

Vysoký krevní tlak má téměř polovina českých mužů a více než čtvrtina žen ve věku 25 až 64 let. V rizikové skupině 55–64 let je situace ještě vážnější – týká se 72 % mužů a 64 % žen. Alarmující je, že až 40 % mužů a 24 % žen o svém vysokém tlaku vůbec neví. Vysoký krevní tlak se totiž dlouho nemusí nijak projevovat.

 

Hypertenze, která je zrádná tím, že nebolí, je přitom rizikovým faktorem řady život ohrožujících onemocnění, a to nejen přímo souvisejících se srdcem a oběhovou soustavou. Proto je tak důležitá osvěta, kterou představuje i Světový den hypertenze. V roce 2006 ho vyhlásila Světová liga proti hypertenzi. Připadá na 17. května.

Globálně trpí hypertenzí zhruba 31,1 % dospělé populace, tedy miliardy lidí po celém světě. A to jsou pouze ti, kteří si tlak nechali změřit. Také v ČR počet lidí s vysokým krevním tlakem stále stoupá, což má zásadní vliv na kvalitu života lidí zejména ve stáří – enormně to zatěžuje celý zdravotní systém.

Za zmínku rozhodně stojí i to, co odhalil reprezentativní průzkum e-shopu Lékárna.cz z letošního dubna, který mapoval zdraví české populace. A to, že značná část populace trpí příznaky, které mohou s vysokým tlakem souviset – bolesti hlavy (21 %), nadměrné pocení (12 %), bušení srdce (8 %) nebo zrychlený dech (7 %).

 

Prevence má smysl

Vysoký krevní tlak je nebezpečný kvůli tomu, že představuje jeden z hlavních rizikových faktorů pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění, jakými jsou ischemická choroba srdeční (ICHS), infarkt myokardu, srdeční selhání a cévní mozková příhoda (mrtvice). Hypertenze také ohrožuje správnou funkci ledvin. Chronické onemocnění ledvin a selhání ledvin jsou se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění spojeny.

„Podporujeme pojištěnce v tom, aby využívali preventivní vyšetření, protože to je nejlepší cesta, jak se dožít vysokého věku ve zdraví. Na prevenci hypertenze a kardiovaskulárních onemocnění nabízíme preventivní program Stop infarktu, který lze využít již od 30 let. Prevence spočívá v komplexním vyšetření lékařem včetně poslechu karotid, laboratorního biochemického vyšetření a EKG. Program je možné čerpat zdarma, nebo s příspěvkem až 1 200 Kč,“ popisuje Věnceslava Šlechtová, vedoucí odboru preventivních programů zdravotní pojišťovny OZP.

Prevencí vysokého krevního tlaku je v první řadě zdravý životný styl – zejména dostatek pohybu včetně chůze (ideálně aspoň 30 minut denně), udržování optimální hmotnosti, pestrá strava plná vlákniny, vitamínů a minerálů, omezený příjem soli (max. cca 5 g denně), vyloučení kouření a konzumace alkoholu a pokud možno vyhýbání se stresovým situacím. Přestože tímto způsobem můžeme riziko vysokého krevního tlaku radikálně snížit, vždy je lepší nechat si krevní tlak přeměřit zhruba za 1-2 roky.

Životní styl má na krevní tlak velký vliv, ale dalším významným faktorem je genetika. Pokud rodiče nebo prarodiče trpí hypertenzí, riziko hypertenze u potomků je vyšší, zejména pokud se diagnóza objevila už před jejich 55. rokem života.

 

Sledujte svůj krevní tlak, doporučují odborníci

Frekvence měření krevního tlaku závisí na zdravotním stavu a rizikových faktorech. Svou roli hraje také účel měření (například prevence, sledování léčby a další). Lidé bez zdravotních obtíží a rizikových faktorů by měli absolvovat preventivní měření tlaku jednou za jeden až dva roky.

V souvislosti s měřením krevního tlaku farmaceutka Mgr. Pavla Horáková z Lékárna.cz upozorňuje na častý problém: „Lidé si doma měří tlak špatně. Přitom správné měření může doslova zachránit život.“ A popisuje: „Dnešní tlakoměry jsou velmi intuitivní a snadno se používají, takže je zvládne opravdu každý. Přesto se ale při měření často dopouštíme chyb, které mohou ovlivnit výsledky. Například zápěstní tlakoměry nejsou tak přesné jako pažní a mnoho lidí si tlak měří hned po fyzické námaze nebo ve stresu. Ideální je počkat alespoň pět až deset minut v klidu. Ruka by měla být ve stejné výšce jako srdce, během měření bychom neměli mluvit a rozhodně bychom neměli měřit tlak opakovaně hned za sebou – výsledky mohou být zkreslené. Mezi měřeními by měla být minimálně pět až deset minut pauza. Dodržováním těchto jednoduchých pravidel si můžete být jistí, že vám tlakoměr poskytne skutečně spolehlivý výsledek.“

 

Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail