Na vyšetření u ambulantních specialistů se čeká dlouho
Zdroj foto: Unsplash

Čekací lhůty na vyšetření u ambulantních specialistů se prodlužují do alarmujících délek. Nový průzkum Sdružení ambulantních specialistů (SAS) odhaluje, že v některých oborech, jako je alergologie, kardiologie, neurologie a revmatologie, ale i dalších, je téměř nemožné objednat pacienta na vyšetření do dvou týdnů. Situace je tak vážná, že ohrožuje zdraví pacientů a zvyšuje náklady celého systému zdravotní péče. SAS proto volá po urgentních změnách ve financování a organizaci zdravotní péče.

 

Průzkum SAS z ledna 2025, kterého se zúčastnilo 1 106 ambulantních specialistů, přinesl znepokojivé výsledky. Jen každý pátý lékař může objednat nového pacienta do dvou týdnů, zatímco až 22 % lékařů nabízí první vyšetření až po více než třech měsících. Nejhorší situace je podle zmíněného průzkumu v dětské psychiatrii, kde není možné objednat pacienta do dvou týdnů vůbec, podobně kritická je situace u alergologů, kardiologů a neurologů, ale i například revmatologů.

 

Na termín si počkáte, slyší pacienti
„Čekací lhůty přesahující tři měsíce jsou nepřijatelné. Pacienti nedostávají péči včas, což může vést k vážným zdravotním komplikacím,“ varuje MUDr. Zorjan Jojko, kardiolog a předseda Sdružení ambulantních specialistů. „Dlouhé čekací doby mají negativní dopad nejen na zdraví pacientů, ale také na efektivitu zdravotního systému. Pokud by byla péče dostupná včas, mohlo by se předejít řadě komplikací i hospitalizacím,“ říká MUDr. Marie Duřpektová, alergoložka a hlavní koordinátorka průzkumu.
Problémem ale není jen nedostatek lékařů, ale také jejich stárnutí. Podle SAS je až 43 % ambulantních specialistů v důchodovém věku, mnoho z nich tak plánuje ukončit svou praxi během několika let a odejít na odpočinek.

 

Návrhy SAS na řešení krize
Sdružení ambulantních specialistů již připravilo i konkrétní návrhy k řešení této krize. Patří mezi ně například zvýšení motivace mladých lékařů ke vstupu do ambulantní praxe nebo posílení dostupnosti péče zejména v regionech s největším nedostatkem odborníků.
Dalším zásadním bodem je i efektivnější financování zdravotní péče. SAS navrhuje model, kdy peníze jdou za pacientem – tedy tam, kde je skutečně potřeba péče. Žádá respekt k faktu, že objektivní potřeba hospitalizací neustále klesá a trvání na financování nákladů prázdných lůžek v nemocnicích je jen mrháním peněz. Tento přístup by mohl nejen snížit náklady systému, ale také podpořit rozvoj ambulantní péče jako levnější a dostupnější alternativy k hospitalizacím. „Co lze řešit ambulantně, má být i tak řešeno. V nemocnici by měl pacient trávit jen nezbytné množství času. Je to pro něj příjemnější a pro systém levnější,“ zdůrazňuje MUDr. Jojko.

 

Hrozí kolaps zdravotnického systému?
Dlouhé čekací lhůty nejenže ohrožují zdraví pacientů, ale také výrazně zvyšují náklady celého zdravotnického systému. Ambulantní specializovaná péče by mohla odlehčit nemocnicím a umožnit efektivnější využití jejich kapacit. SAS proto apeluje na politiky i veřejnost k podpoře navrhovaných změn. „Pokud nezačneme jednat nyní, budeme čelit ještě větší krizi. České zdravotnictví stojí na rozcestí. Buď tedy podnikneme kroky k jeho modernizaci a stabilizaci už dnes, nebo budeme za pár let řešit kolaps systému – za cenu mnohem vyšších nákladů a možná i lidského utrpení, které ale vidím jako zbytečné,“ uzavírá Zorjan Jojko.

 

Výsledky průzkumu
Ambulantní specialisté v průzkumu odpovídali na dvě otázky. První se týkala nových pacientů a zněla: za jak dlouho byste objednali nového pacienta, pokud by vás dnes požádal o vyšetření?
V rámci druhé pak lékaři odpovídali na dotaz, za jak dlouho by objednali na klinické vyšetření pacienta, který je u nich v trvalé péči, pokud by je o to dnes požádal.
Jak už bylo uvedeno, nejhorší je situace v dětské psychiatrii, kde ani jeden ze specialistů by nového pacienta neobjednal na vyšetření do dvou týdnů, přičemž 80 % by ho objednalo za více než tři měsíce. Také v případě nefrologie je situace víc než neutěšená, protože pouze 25 % ambulantních specialistů by pro nového pacienta mělo termín na vyšetření do dvou týdnů od objednání, ovšem 50 % až za více než tři měsíce.
Nový pacient, který se potřebuje objednat k alergologovi, si také musí většinou dlouho počkat. Pouze 2 % alergologů ho objednají na první vyšetření do dvou týdnů, 43 % až za více než tři měsíce.
Dlouhé objednací lhůty je třeba „vyčekat“ v případě logopedie, kde 54 % specialistů objedná nového pacienta až za více než tři měsíce a pouze 6 % do dvou týdnů.

 

Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail