Již podesáté realizovala farmaceutická společnost Stada ve spolupráci s agenturou Human8 Consulting mezinárodní průzkum, do něhož byla počtvrté zahrnuta i Česká republika. Jak jsme psali v minulém čísle časopisu, průzkum s názvem Stada Health Report 2024 ukázal, že po celé Evropě i nadále klesá spokojenost obyvatel se systémy zdravotní péče. Tentokrát se zaměříme na další výsledky průzkumu, které se týkají fyzického i psychického zdraví.
Přinášíme vám článek z časopisu Pharma Profit 44/2022. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném vydání. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru, abyste nezmeškali ani jedno vydání. Zasílání je pro majitele a vedoucí lékáren zdarma.
Průzkum byl realizován během loňského února a března formou online dotazování na reprezentativním vzorku 46 033 respondentů ve věku 18 až 99 let. V každé z 23 zemí, v nichž průzkum probíhal, čítal vzorek zhruba 2 000 respondentů.
Souvislost mezi psychickou a fyzickou pohodou
V průzkumu se mimo jiné zjišťovalo, jak se daří Evropanům po stránce fyzické i psychické. Z výsledků vyplynulo, že 54 % Evropanů považuje své fyzické zdraví za „dobré“ nebo „velmi dobré“. Duševní pohodu jako „dobrou“ nebo „velmi dobrou“ označilo 65 % Evropanů (53 % Čechů), přičemž muži (Evropa 69 %, ČR 59 %) hodnotí své duševní zdraví výrazně pozitivněji než ženy (Evropa 61 %, ČR 48 %). Výrazně lépe, než je evropský průměr, vyšlo hodnocení duševní pohody v Rumunsku, kde ji jako dobrou či velmi dobrou označilo 85 % respondentů, stejně jako v Bulharsku (80 %) či v Itálii (70 %).
Každopádně se ale ukazuje, že hodnocení vlastního duševního zdraví Evropanů se zhoršilo. Zatímco mezi lety 2022 až 2023 vzrostlo vlastní hodnocení dobrého duševního zdraví o 10 procentních bodů na 67 % (v ČR na 57 %), dnes hodnotí svou duševní pohodu jako „dobrou“ nebo „velmi dobrou“ jen 65 % Evropanů (v ČR 53 %). Pokud se podíváme na rozdíly mezi jednotlivými generacemi, vedou ve vnímání dobrého duševního zdraví Evropané starší 55 let se 70 % (v ČR 53 %), následují lidé ve věku 35 až 54 let (64 %, v ČR 57 %) a mladí Evropané jsou v hodnocení na úplném chvostu (59 %, ČR 47 %).
Zdá se, že mezi fyzickým a duševním zdravím existuje souvislost: 70 % Evropanů (60 % Čechů), kteří považují své duševní zdraví za dobré, uvádí i dobré zdraví fyzické. Tato souvislost však klesá na pouhých 17 % (ČR 15 %) mezi těmi, kteří své duševní zdraví hodnotí jako špatné.
Boj s osamělostí
Již nějakou dobu se mluví o tom, že ve společnosti se rozmáhá takříkajíc pandemie osamělosti. Vyplynulo to i z uvedeného průzkumu – 52 % Evropanů (ČR 54 %) uvedlo, že se „neustále“, „často“ nebo „příležitostně“ cítí osaměle. Autoři studie uvádějí, že paradoxem je fakt, že ačkoliv jsme propojeni více než dříve, cítíme se přesto osamělí. Na téma prakticky neustálého připojení k internetu se proto vedou nesčetné diskuse o dopadu na naše duševní i fyzické zdraví.
Znepokojivým trendem je, že mladí Evropané sice vykazují vyšší míru celkového pocitu štěstí než jiné věkové skupiny, ale výrazně více bojují se svým duševním zdravím. Důvody jsou různé – a jen část z nich je vyvolána vlastními osobními problémy.
Dva ze tří Evropanů (67 %, ČR 63 %) se považují za „docela“ nebo „velmi šťastné“. Další čtvrtina (26 %, ČR 30 %) se nachází někde uprostřed – osciluje mezi „ani šťastní“ a „ani nešťastní“, a 7 % Evropanů i Čechů se označuje za (velmi) „nešťastné“.
Průzkum také ukazuje společný trend, že míra pociťovaného štěstí s věkem klesá. Mezi Evropany ve věku 18 až 34 let je 72 % (ČR 70 %) „docela“ nebo „velmi šťastných“, mezi dotazovanými ve středním věku je to 67 % (ČR 62 %) a u lidí nad 55 let pak 65 % (ČR 59 %).
Pokud jde o osamělost, rozhodně neplatí, že by se zvyšujícím se věkem stoupala. Mezi Evropany staršími 55 let se cítí osaměle 41 % lidí (v ČR 45 %), což je výrazně méně než u 63 % Evropanů (68 % Čechů) ve věku 18 až 35 let. Většina lidí, kteří uvádějí, že tráví na sociálních sítích „mnoho“ (64 %, ČR 67 %) nebo „přiměřeně“ (53 %, ČR 54 %) času, zažívá pocity osamělosti výrazně častěji než ti, kteří čas strávený u obrazovky omezují (43 %, ČR 47 %). Lidé trávící delší čas u obrazovky mají také tendenci zažívat závažnější pocity osamělosti (44 %) než ti, kteří tráví na internetu času méně (26 %). Zřejmě nepřekvapí, že Evropané mladší 34 let tráví se svými zařízeními dlouhé hodiny mnohem častěji (41 %, ČR 43 %) než lidé ve věku 35–54 let (22 %, ČR 18 %) a lidé starší 55 let (13 %, ČR 12 %).
V souvislosti s tím mají před sebou z hlediska sebereflexe mladí Evropané hodně práce, protože pouze 20 % z nich (v ČR 18 %) připisuje svůj pocit osamělosti právě přílišnému množství času strávenému na sociálních sítích nebo hraním počítačových her.
Klíčovým důvodem osamělosti je pro ně práce (27 %, v ČR 26 %), dále práce na dálku (15 %,
v ČR 7 %), povinnosti spojené s péčí o děti (15 %, v ČR 21 %), ztráta blízkých (14 %, v ČR 13 %) nebo stěhování z kariérních důvodů (14 %, v ČR 13 %).
Ve srovnání jednotlivých zemí se nejosaměleji cítí obyvatelé Polska (61 %), Finska a Švédska
(po 59 %), Slovenska (58 %), Itálie a Kazachstánu (po 57 %).
Stárnutí je pro leckoho strašákem
Na základě průzkumu lze konstatovat, že velkým postrachem je pro leckteré Evropany stárnutí. Obavy z něj trápí na celoevropské úrovni 43 % lidí (v ČR 47 %), téměř totožná část, 44 % (ČR 36 %), se pomyšlení na stáří neděsí, dalších 13 % (ČR 17 %) si v této věci není jisto. Pokud jde o jednotlivé země, tyto obavy se týkají nejvíce obyvatel Polska (53 %), Velké Británie (51 %) a Irska (50 %), méně pak Nizozemska (31 %), Švýcarska (32 %) a Srbska (33 %).
Rozhodující roli mezi jednotlivými zeměmi zřejmě hraje akceptace, protože 79 % těch, kteří tvrdí, že se stárnutím netrápí, jej popisuje jako „přirozenou součást života“ – což je pravděpodobně hlavním mottem Finů (87 %, v ČR 82 %). K dalším aspektům, které lidem přispívají v otázce stáří ke klidu, patří určitá lhostejnost vůči věcem, které nelze změnit (tento postoj se týká 48 % lidí, které stáří neznepokojuje), která je patrná zejména v Maďarsku a České republice (59 %). Mezi další důvody patří těšení se na odchod do důchodu a na to, že budou mít čas sami na sebe nebo na své blízké (16 % v rámci Evropy i ČR), tento pohled je silnější v Rakousku (33 %), Německu (27 %), Švédsku (26 %) a Švýcarsku (24 %). Náboženství a přesvědčení, že lidská existence obnáší i něco víc než pozemský život, je zdrojem útěchy pro 16 % Evropanů (12 % Čechů).
A konečně menší obavy ze stárnutí mají obecně lidé, kteří se cítí šťastní (40 % oproti 59 % nešťastných), spokojení se svým vzhledem (37 % oproti 54 % nespokojeným) a mají dobré duševní zdraví (38 % oproti 58 % se špatným duševním zdravím).
Když se vezmou v úvahu faktory, které jsou pro Evropany ve spojitosti se stářím takříkajíc největším strašákem, primárně jde o možný úpadek fyzických schopností v souvislosti s věkem (68 %, ČR 76 %). Dále nemoci, které stáří provázejí ve větší míře, zejména Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba a demence – 6 z 10 Evropanů je považuje za znepokojující. Skutečnost, že by se mohli stát přítěží pro ostatní, sdílí 59 % Evropanů (v ČR 62 %). Více než každý druhý (55 %) se obává chronických onemocnění, jako jsou rakovina a srdeční problémy. Zajímavé je, že zhoršení fyzického vzhledu je pro Evropany nepatrně více nebo přibližně stejně nepříjemné jako ztráta přátel a rodiny (43 % vs. 42 %, u Čechů je to 43 % vs. 34 %). Pouze každý třetí Evropan se obává, že bude ve stáří osamělý kvůli izolaci (ČR 36 %).
Péče o zdraví ve vlastních rukou
Průzkum také naznačil, že lidé přece jen čím dál víc aktivně pečují o své zdraví, což může souviset i se stoupající nespokojeností se zdravotními systémy. Nicméně se také ukazuje, že lidé se sice zaměřují na zvýšení fyzické kondice, na zdravou stravu a investují do doplňků stravy a podobně, ale zároveň mnoho lidí pochybuje a je nespokojeno se svým vzhledem.
Přibližně třetina Evropanů (29 %, ČR 32 %) zaujímá ke svému fyzickému vzhledu neutrální postoj, jen zhruba polovina Evropanů (49 %, ČR 46 %) je se svým vzhledem spokojena. Přibližně každý pátý Evropan (21 %, ČR 22 %) tvrdí, že je nespokojený se svým tělem. Při srovnání postojů mužů a žen jsou k sobě mnohem kritičtější ženy (spokojených je 46 %, v ČR dokonce jen 43 %), u mužů je to 53 % (v ČR 49 %). Nejčastěji uváděnými důvody jsou nadváha (49 %, ČR 53 %) a to, že ostatní lidé jim jednoduše připadají atraktivnější než oni sami (23 %, ČR 27 %). Zdá se, že mezi muži a ženami existuje celková nerovnováha, pokud jde o vnímání sebe sama a spokojeností: ačkoliv ženy uvádějí v průměru zdravější BMI než muži, výrazně častěji než muži se domnívají, že mají nadváhu (ženy vs. muži 55 % vs. 40 %, ČR 52 % vs. 54 %). Zvláště přísné jsou na sebe ženy ve věku 18 až 34 let, z nichž 51 % (ČR 43 %) si myslí, že mají nadváhu, a 38 % (ČR 31 %) se pravidelně srovnává s ostatními, např. na sociálních sítích. Pro srovnání: pouze 28 % mužů (ČR 23 %) v této věkové skupině si dělá starosti se svou váhou a 21 % (ČR 17 %) cítí tlak kvůli prezentaci ostatních v online světě.
Cest, jak řeší Evropané nespokojenost se svým fyzickým vzhledem a souvisejícími pocity nejistoty, je několik. Jednak je to užívání vitaminů a minerálů, za které 37 % (ČR 50 %), resp. 18 % Evropanů (20 % Čechů) utrácí „určitou“ nebo „značnou“ částku peněz. Druhým nejčastěji zmiňovaným výdajem jsou přípravky pro všeobecnou zdravotní péči, které si kvůli zlepšení svého vzhledu pořizuje 54 % respondentů (ČR 53 %). Kosmetické výrobky, jako jsou make-up, hydratační krémy a podobně, kupuje celkem 52 % Evropanů (ČR 51 %), z toho 71 % (ČR 72 %) žen.
A nakonec členství v posilovně nebo ve sportovních klubech spolu s potřebným vybavením je zastoupeno téměř stejně často u evropských mužů (29 %, ČR 21 %) i žen (26 %, ČR 14 %). Zajímavé také je, že ačkoliv pouze 2 % Evropanů (1 % Čechů) vynakládají peníze na plastické operace, v myšlenkách se tímto tématem zabývá mnohem větší část populace.
Každopádně průzkum ukázal, že v současnosti se 89 % Evropanů (90 %
Čechů) věnuje aktivitám na podporu své celkové pohody, z nichž nejoblíbenější je
fyzické cvičení – pravidelně se hýbe každý druhý Evropan (ČR 41 %). Druhé nejoblíbenější je zdravé stravování, které podle svých slov dodržuje 49 % Evropanů (33 % Čechů). Vitaminy a doplňky stravy užívá 32 % Evropanů, nejoblíbenější jsou v České republice (51 %), na Slovensku (50 %) a v Polsku (44 %).
Markéta Grulichová
marketa.grulichova@atoz.cz
