Říká se, že věk je jen číslo, ale ne každý to tak vnímá, a přibývající roky mu dělají starosti. Ze studie Stada Health Report 2024, mezinárodní studie realizované farmaceutickou společností Stada ve spolupráci s agenturou Human8 Consulting, která byla provedena v průběhu letošního února a března na reprezentativním vzorku 46 000 respondentů ve věku 18 až 99 let z celkem 23 zemí, vyplývá, že 43 % Evropanů (47 % Čechů) se bojí stárnutí. Ještě výraznější je tento strach zejména mezi mladšími dospělými ve věku 18 až 34 let – bojuje s ním 46 % dotazovaných Evropanů, v případě mladých Čechů je to dokonce 55 %. Z průzkumu je též zřejmé, že se ženy v tomto ohledu strachují více než muži – vyhlídky na stárnutí se obává téměř každá druhá žena ve věku 18 až 34 let (49 %, ČR 57 %).
Ze srovnání jednotlivých států Evropy vyplývá, že strach ze stáří vnímají nejvíce obyvatelé Polska (53 %), Velké Británie (51 %) a Irska (50 %), nejméně pak lidé v Nizozemsku (31 %), Švýcarsku (32 %) a Srbsku (33 %).
Čeho se Evropané na stáří nejvíce bojí?
V první řadě je to možný úpadek fyzických schopností, který s věkem přichází. Ten zmiňuje 68 % všech dotazovaných v čele s Finy (79 %) a Maďary (77 %) a Čechy v těsném závěsu (76 %). Následuje strach ze specifických nemocí, které se častěji vyskytují v pozdějším věku jako například Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba a stařecká demence, které znepokojují 60 % Evropanů, zejména obyvatele Portugalska (75 %), Češi tento důvod uváděli v 71 % případů. Obavy, že by se mohli stát přítěží pro své okolí cítí 59 % Evropanů (v ČR 62 %), především Portugalci (74 %) a Španělé (73 %). Chronických onemocnění, jako je rakovina nebo srdeční onemocnění, se bojí více než polovina dotazovaných, a to zejména lidé v Portugalsku (68 %), České republice (65 %), Srbsku a Švédsku (po 63 %).
Jak vnímají vyšší věk lidé, kterým stárnutí vrásky nedělá?
V souvislosti se stářím nepociťuje evropská populace pouze strach, 36 % Čechů (44 % Evropanů) uvedlo, že je pomyšlení na pokročilý věk neděsí. Celkem 79 % těch, kteří uvedli, že se stárnutím netrápí, jej považují za „přirozenou součást života“. S tímto postojem se ztotožňují zejména Finové (87 %, Češi v 82 %). Mezi dalšími důvody, proč se někteří lidé stárnutím netrápí, figuruje určitá lhostejnost k věcem, které nelze změnit – uvedlo ji 48 % dotazovaných, nejvíce lidé v Maďarsku a České republice (59 %). Šestnáct procent všech respondentů (i Čechů) se v souvislosti se stářím těší na odchod do důchodu a více času na sebe a své blízké, a to zejména obyvatelé Rakouska (33 %), Německa (27 %) nebo Švédska (26 %). Dalších 16 % evropské populace (ČR 12 %) nachází v otázce stáří útěchu v náboženství a v přesvědčení, že lidská existence obnáší něco víc než pozemský život, nejvíce v Rakousku, Švýcarsku, Irsku, Slovinsku a Maďarsku (po 20 %).
Menší obavy ze stárnutí mají obecně lidé, kteří se cítí šťastní (40 % oproti 59 % nešťastných; ČR 44 % vs. 63 %), spokojení se svým vzhledem (37 % oproti 54 % nespokojených; ČR 38 % vs. 57 %) a mají dobré duševní zdraví (38 % oproti 58 % se špatným duševním zdravím; ČR 38 % vs. 63 %).