V pondělí 24. června představila společnost Stada na tiskové konferenci v Římě výsledky reprezentativní online studie Human8, která probíhala letos v únoru a březnu v 23 evropských zemích a zúčastnilo se jí 46 tisíc respondentů. V pořadí již 10. průzkum s názvem Stada Health Report 2024, jehož součástí je od roku 2021 opakovaně i Česká republika, mimo jiné potvrdil rostoucí nespokojenost veřejnosti s fungováním zdravotnických systémů v jednotlivých evropských zemích.
Snižující se spokojenost s fungováním zdravotní péče není novinkou. Hodnocení zdravotnických systémů totiž klesá již čtvrtým rokem v řadě. „Se zprávou Stada Health Report 2024 lidé v Evropě znovu promluvili: spokojenost se zdravotní péčí klesá již čtvrtý rok v řadě – alarmující trend, kterému spolu se zákonodárci, regulačními orgány, lékaři a lékárníky potřebujeme porozumět a zvrátit ho. Zároveň je povzbudivé vidět, jak lidé všech pohlaví, původu a věkových skupin stupňují péči o své zdraví jak fyzické, tak duševní,“ řekl k výsledkům studie Peter Goldschmidt, generální ředitel společnosti Stada.
Spokojenost se zdravotní péčí na novém minimu
Přístup k lékařské péči, úroveň zdravotnických služeb, nedostatek personálu a všeobecná nedůvěra k zákonodárcům ve zdravotnictví vyšly ve studii jako hlavní příčiny nespokojenosti se zdravotnickými systémy. Zatímco loni bylo se systémem zdravotní péče spokojeno 61 % Evropanů (72 % Čechů), nyní je to pouze 56 % (68 % Čechů). Znamená to, že spokojenost se od roku 2020 snížila o 18 procentních bodů. V porovnání s rokem 2023 zaznamenaly nejvýraznější poklesy Velká Británie (o 11 procentních bodů) a mimo jiné také Německo (o 8 procentních bodů).
K zemím, kde panuje vyšší spokojenost se zdravotní péčí, patří Belgie a Švýcarsko, jejichž 85 %, resp. 81 % obyvatel vyjádřilo spokojenost s fungováním svých zdravotnických systémů. Naopak nejvíce nespokojeni jsou lidé z Maďarska, které se studie zúčastnilo poprvé. Pouze 26 % obyvatel uvedené země vyjádřilo spokojenost se svým zdravotnickým systémem.
Vzrostla důvěra v konvenční medicínu
Nespokojenost Evropanů se zdravotnictvím je neoddiskutovatelná, nicméně důvěra v konvenční medicínu výrazně vzrostla. Téměř sedm z deseti Evropanů (69 %) uvádí, že konvenční medicíně z velké části nebo zcela důvěřují. Ve srovnání s rokem 2022 jde o nárůst o 7 procentních bodů. K největším zastáncům konvenční medicíny patří Finsko (84 % jeho obyvatel v ni deklarovalo důvěru) a Španělsko (82 %). Ze studie také vyplynulo, že evropští muži (73 %) častěji důvěřují konvenční medicíně než ženy (65 %).
Jako hlavní hnací síla důvěry v konvenční medicínu se ukázaly velmi ceněné rady zdravotnických pracovníků, jako jsou lékaři a lékárníci, které jsou neocenitelné pro 48 % Evropanů. Takové odborné poradenství je ceněno zejména v Belgii a Irsku (oba 56 %), Německu a Nizozemsku (oba 55 %) a Dánsku a Velké Británii (oba 53 %).
Zdraví ve vlastních rukou
Studie rovněž naznačila, že s klesající mírou spokojenosti se zdravotnickými systémy stále více Evropanů bere věci takříkajíc do vlastních rukou: 89 % z nich dělá alespoň jednu věc, aby zlepšili svou celkovou pohodu. Ve Finsku (66 %), Španělsku (62 %) a Itálii (60 %) jsou lidé fyzicky aktivnější, než je průměr (50 %). Dále třetina navštěvuje preventivní zdravotní prohlídky (33 %) nebo užívá doplňky stravy – 32 %, v ČR a na Slovensku pak 51, resp. 50 %.
Velké oblibě v péči o zdraví se těší také zdravá strava, kterou uvedlo 49 % Evropanů, z nichž 83 % tvrdí, že se zdravě stravují, aby se cítili lépe fyzicky, a 50 % konstatuje, že je to dobré pro jejich zdraví psychické.
Přichází pandemie osamělosti
Ačkoli většina Evropanů uvádí, že jsou „docela“ nebo „velmi šťastní“ (67 %), stále existuje důvod k obavám: zatímco sebehodnocení duševního zdraví se snížilo jen mírně z 67 % v roce 2023 na letošních 65 % Evropanů, kteří své duševní zdraví hodnotí jako „dobré“ nebo „velmi dobré“, bližší pohled odhalí fenomén, který není radno podceňovat. Evropský kontinent zachvátila pandemie osamělosti ̶ 52 % Evropanů často nebo příležitostně zažívá pocity osamělosti. A přestože jsou propojeni více než kterákoli jiná skupina, 63 procent 18- až 34letých se cítí osaměle. Nadměrný čas strávený online je však pouze částí problému: především mladá generace uvádí práci (27 %) jako hlavní hybnou sílu osamělosti, a v důsledku toho požaduje lepší sladění pracovního a soukromého života, aby se osamělost zredukovala. Ze studie dále vyplynulo, že dalším faktorem, který by k omezení osamělosti přispěl, je lepší ekonomická situace a snížení používání sociálních sítí a moderních komunikačních technologií.
