Až 126 747 českých pacientů využívá centrovou léčbu, tedy léčbu nejmodernějšími léčivy ve specializovaných centrech. Jedná se nejčastěji o pacienty, kteří trpí neurologickými, oftalmologickými nebo onkologickými onemocněními. Vyplývá to z unikátní analýzy poradenské společnosti EY na základě nejnovějších dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) pro projekt AIFP Inovace pro život II. Pacienti mohou v současnosti využívat až 295 léčiv, jež pozitivně přispívají k prodloužení délky jejich života, zkracování hospitalizací i snižování čerpání sociálních dávek. Příkladem úspěšného využití centrové léčby je roztroušená skleróza, u níž je v 15 centrech léčeno již 62 procent pacientů. Jde o pacienty, kteří mohou i přes své onemocnění ve velké míře pracovat (a tedy i přispívat do státního rozpočtu) a žít téměř běžným životem bez výraznějších omezení.
Z nové analýzy projektu Inovace pro život II vyplývá, že v roce 2023 bylo v centrech léčeno více než 120 tisíc pacientů, což je o 90 tisíc pacientů a pacientek více než v roce 2010. Každoročně je k léčbě indikováno přibližně 10 až 15 procent nových pacientů, kteří tak mohou profitovat z přínosů, jež centrová léčba přináší. Trend postupného nárůstu pacientů narušila epidemie covidu-19, během níž došlo k jejich poddiagnostikování. To vedlo ke skokovému nárůstu v počtu pacientů v roce 2022 až o 19,7 procenta.
Největší počet pacientů – 24 tisíc – se ve specializovaných centrech v roce 2023 léčil s neurologickými nemocemi, například roztroušenou sklerózou, migrénou, Parkinsonovou nemocí nebo narkolepsií. Pomyslnou druhou příčku v počtu léčených pacientů zaujímá oftalmologie s téměř 23 tisíci pacienty. Třetí nejčastější oblast léčby v centrech je onkologie solidních nádorů s více než 21 tisíci pacienty s nádory prsu, prostaty, tlustého střeva a konečníku, kůže nebo plic. Významné je také využití centrové léčby v revmatologii, hematoonkologii a dalších oblastech.
Podíl unikátních pacientů v jednotlivých terapeutických oblastech je za poslední roky téměř neměnný. Průměrný nárůst unikátních pacientů napříč oblastmi léčby za poslední tři roky dosahuje 57 procent. Pacienti v současnosti mohou v rámci léčby využívat na 295 moderních léčiv, za uplynulé tři roky tak přibylo 100 nových léků.
S novými léky a nárůstem pacientů léčených v centrech jsou stále zřetelněji vidět přínosy léčby, zejména snížení úmrtnosti pacientů, a tedy prodloužení délky jejich života. „Jsme také svědky zlepšování kvality života pacientů na léčbě poskytované v centrech, významného poklesu hospitalizací nebo pobytů na akutním lůžku. Z analýzy Inovace pro život II také vyplývá značný pokles čerpání sociální podpory, naopak častější je návrat pacientů do pracovního procesu i běžného života,“ vysvětluje Mgr. David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), která zpracování analýzy zadala.
Centrová léčba roste, jednotkové náklady na pacienty klesají
S rostoucím počtem pacientů, zlepšující se dostupností nových léků i díky novým indikacím stávajících léčiv dochází v tomto segmentu zdravotní péče k samozřejmému růstu nákladů. „Významnou roli zde hraje i fakt, že v této oblasti téměř nedochází k decentralizaci léčby. Jinými slovy, naprostá většina moderních léčiv je dlouhodobě předepisována výhradně ve specializovaných centrech, léky ani po letech nemohou předepisovat lékaři mimo tato centra. Uvolnění léčiv z center je poté v ČR spíše raritní výjimkou,“ vysvětluje David Kolář. Pokud ale nebude docházet k postupné decentralizaci centrových léčiv, bude tento segment péče i nadále postupně růst.
Odhadované náklady na centrové léky v roce 2023 tvořily necelých osm procent zdravotnického rozpočtu, tj. 30 miliard korun. Oproti roku 2013 se jedná o nárůst o 3,2 procentních bodů. Přes tento růst jsou celkové výdaje na hrazené z veřejného zdravotního pojištění dlouhodobě víceméně stabilní, pohybují se mezi 16 a 17 procenty celkových zdravotnických výdajů. Celkové výdaje na české zdravotnictví v roce 2023 dosáhly necelých 460 miliard korun (největší položku tvořila nemocniční (přes 45 %) a ambulantní péče (přes 26 %).[1]
S růstem objemu centrové léčby a generifikací léčiv dochází ke snižování nákladů na jednotlivé pacienty, kteří se léčí ve specializovaných centrech. V roce 2022 se náklady na jednoho pacienta rovnaly 259 tisícům korun ročně. Oproti roku 2010 se jedná o pokles o 11 procent, tedy 30 tisíc korun na jednoho pacienta.
„Společně s rozvojem moderní medicíny a nastavením současného zdravotnického systému, jež naprostou většinu inovativních léků řadí právě mezi léky centrové, lze předpokládat, že tento segment bude i nadále postupně růst. Řešení mohou přinést nové risk-sharingové platební modely nebo decentralizace vybraných léčivých přípravků mimo specializovaná centra,“ vysvětluje David Kolář.
[1] Zdroj: Výroční zprávy zdravotních pojišťoven
