Každý den vykouří v Česku minimálně jednu cigaretu, klasickou nebo elektronickou, více než čtvrtina obyvatel. Podle průzkumu výzkumné agentury Behavio pro českou nadnárodní skupinu lékáren Pilulka, provedeném na reprezentativním vzorku 1 000 respondentů, si každodenně zapálí 27 procent z nás. Například v porovnání se sousedním Slovenskem je to o osm procent více. Každý den na Slovensku „fajčí“ pětina populace (19 %).
Když se uvedené údaje převedenou do absolutních čísel, jde o téměř tři miliony Čechů a Češek holdujících pravidelně kouření. Velké rozdíly nepanují mezi muži a ženami, přesto těch po cigaretám podle průzkumu sahá o procento více než mužů – konkrétně 28 % z nich. Několikrát týdně pak u nás kouří sedm procent lidí, což v součtu pravidelných kuřáků vede k 34 procentům, což představuje celou třetinu populace. Ani opakovaná snaha většiny z oslovených s kouřením přestat pak nebyla úspěšná.
V rámci věkových skupin je největší procento každodenních kuřáků v kategorii 55–64 let, a to 42 procent. Prakticky stejný poměr kuřáků cca 25-26 procent je ve věkových skupinách od 25 do 54 let. Nejméně pak denně kouří nejmladší průzkumem oslovená skupina 18–24 let (17 %), a ta nejstarší nad 65 let. V této věkové kategorii kouří 20 procent lidí.
Stres, finanční problémy, málo spánku a práce přesčas
Z průzkumu Behavio též vyplynulo, že pravidelně v tuzemsku kouří (každý den nebo několikrát v týdnu) 52 procent lidí, kteří mají vážné finanční problémy. Následují je ti, kdož pracují často přesčas (9 a více hodin) – 40 % a spí méně než 6 hodin – 36 %. Stresová životní situace pak vedla k pravidelné cigaretové kompenzaci 45 procent ovdovělých, 42 procent těch, kteří mají 3 a více dětí, nebo 36 procent rozvedených.
Velký vliv na jmenovaný zlozvyk naopak nemá fakt, jestli lidé bydlí ve městě nebo na vesnici, kde v rámci velikostí všech sídel v ČR podíl pravidelných kuřáků nijak zásadně nevybočuje z průměru. Vůbec pak v Česku nekouří (normální nebo elektronickou cigaretu) 58 procent obyvatel.
Skončit s kouřením není jednoduché
Podle odborníků není tak jednoduché s kouřením skončit. Každá cigareta představuje závislost, tak jak je tomu u závislosti na drogách nebo třeba automatech. „Lidé, kteří chtějí přestat, musí mít vůli skončit s kouřením, ale i pomoc. A to například od lékaře, ale především ze strany rodiny a blízkého okolí,“ vysvětluje Ivan Solovič, prezident Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti. Potřebují mít po svém boku někoho, kdo jim bude oporou. Ujistí je a podpoří v tom, že dělají správnou věc. Bez nich skoncování s kouřením bude mnohem náročnější.
Kouření je také přes obecně známá negativa stále i celosvětovým problémem. Podle odhadů WHO (Světové zdravotní organizace) je v současnosti na světě více než jedna miliarda kuřáků tabáku, respektive uživatelů nikotinu. Kouření, což se už dlouhé roky ví, negativně ovlivňuje zdraví, podílí se na vzniku mnoha závažných chorob nebo je jejich hlavní příčinou.
Jedná se především o rakovinu plic, ústní dutiny nebo horních cest dýchacích. Průměrný věk lidí, kterým je rakovina plic diagnostikována, se v Česku pohybuje kolem 65 let. Ročně odhalí lékaři nádor u více než 4 000 mužů a u zhruba 2 200 žen. Jde o pátý nejčastější typ nádoru v rámci ČR. Kouření zároveň výrazně urychluje rozvoj aterosklerózy.
