Nový globální průzkum odhalil mýty týkající se pásového oparu

Společnost GSK plc (LSE/NYSE: GSK) počátkem ledna oznámila výsledky nového globálního průzkumu, který iniciovala a financovala. Z průzkumu vyplývá, že dospělí starší 50 let, kteří mohou být onemocněním pásovým oparem ohroženi, mají v chápání problematiky tohoto onemocnění značné nedostatky. Pásový opar je jedním z nejvyhledávanějších onemocnění na Googlu, což dokazuje vysoký zájem veřejnosti, a přesto výsledky ukazují poměrně nízkou míru porozumění.

On-line výzkumu se zúčastnilo 3 500 dospělých starších 50 let z 12 zemí (Čína, USA, Německo, Brazílie, Japonsko, Velká Británie, Austrálie, Itálie, Jižní Korea, Indie, Kanada a Portugalsko), v devíti jazycích, za účasti 250 respondentů v každé ze zemí vyjma USA a Indie, kde se ho zúčastnilo vždy 500 respondentů. Cílem výzkumu bylo zhodnotit, jak respondenti rozumí problematice pásového oparu, jeho vzniku a dopadu na lidský život.

Pásový opar vzniká reaktivací viru varicella zoster (VZV) a zčásti je způsoben oslabováním imunitního systému v souvislosti s věkem nebo jiným onemocněním. Vzhledem ke globálnímu stárnutí populace se očekává, že incidence pásového oparu poroste. Nové údaje však naznačují, že mnozí dospělí starší 50 let důležité aspekty tohoto onemocnění včetně způsobu jeho vzniku zásadním způsobem podceňují.

 

Globální průzkum ukázal tři převažující mýty týkající se pásového oparu:

  • 55 % respondentů se domnívá, že „pásový opar lze chytit od někoho, kdo ho má“.

Pásový opar se nepřenáší z člověka na člověka jako jiná vzduchem přenosná onemocnění typu covid-19. Pásový opar vzniká reaktivací viru varicella zoster (VZV), který už je v organismu přítomen. Jde o tentýž virus, který způsobuje plané neštovice, ve „spícím stavu“ zůstává v nervovém systému a typicky ve vyšším věku může být reaktivován.

  • Téměř 50 % respondentů se domnívá, že „pásový opar lze chytit od někoho, kdo má plané neštovice“.

Pásový opar vzniká působením VZV. Při prvním kontaktu s VZV nedojde k rozvoji pásového oparu, infekce se v takovém případě projevuje jako plané neštovice. Pokud se člověk, který plané neštovice ještě neprodělal, dostane do kontaktu s obsahem puchýřů pásového oparu, může u něj k rozvoji planých neštovic dojít. Po prodělání planých neštovic virus nadále zůstává „ve spícím stavu“ v nervovém systému. Pokud dojde například v souvislosti s věkem k oslabení funkce imunitního systému, pásový opar může propuknout.

  • 39 % respondentů se domnívá, že „pásový opar nemůžete dostat, pokud jste ho už jednou měli“.

Většina dospělých v sobě VZV má ještě před dovršením 50 let. U většiny lidí, kteří onemocní pásovým oparem, se tak stane pouze jednou, nicméně onemocnění pásovým oparem se v životě může opakovat i několikrát.

Předmětem průzkumu bylo také zjistit, kam se dospělí pro informace ohledně svého zdraví obracejí. Výsledky ukazují, že více než 40 % dospělých starších 50 let pravidelně využívá sociální sítě, jako je Facebook a Instagram, přičemž téměř třetina z nich používá alespoň jednou týdně internetové vyhledávače, např. Google, než aby raději zašli k lékaři.

Během 12 měsíců do září 2023 vzrostl na Googlu počet vyhledávání na téma „Je pásový opar přenosný dotykem nebo vzduchem?“ o 70 %, což poukazuje jak na rostoucí zájem o pásový opar, tak na přetrvávající absenci znalostí o tomto onemocnění.

 

Informace o pásovém oparu

Pásový opar vzniká reaktivací viru varicella zoster (VZV), téhož viru, který způsobuje plané neštovice. VZV v sobě má většina dospělých ještě před dovršením 50 let a s postupujícím věkem může být tento virus reaktivován. Promořenost virem varicella zoster dosahuje v České republice ve věkových skupinách 5–10 let 70–80 %, u starších věkových kategorií dokonce až 90 až 98 %. S přibývajícím věkem reakceschopnost imunitního systému na infekci slábne, což zvyšuje riziko vzniku pásového oparu. Přičemž se uvádí, že až 1 ze 3 lidí může v průběhu života prodělat pásový opar.

Pásový opar se obvykle projevuje vyrážkou s bolestivými puchýřky na hrudníku, břiše nebo obličeji. Bolest se často popisuje jako úporná, pálivá, bodavá nebo šokující.

Poté se může objevit postherpetická neuralgie (PHN), dlouhotrvající neuropatická bolest, která může trvat týdny nebo měsíce a někdy přetrvává i několik let. PHN je nejčastější komplikací pásového oparu, která se může objevit až u 20-30 % případů onemocnění pásovým oparem. Mezi další možné komplikace může patřit například postižení očí, které se může vyskytnout u pacientů s herpes zoster ophthalmicus (HZO), neboli pásový opar s výsevem v oblasti oka, který představuje 10-25 % všech případů pásového oparu.

 

Informace o očkování

V roce 2023 uvedla společnost GSK na český trh vakcínu Shingrix proti pásovému oparu a postherpetickým neuralgiím. Dle dostupných údajů, i přes mírný pokles účinnosti v čase, pomáhá očkování vakcínou Shingrix chránit proti pásovému oparu až 10 let a toto přetrvání ochrany je nadále sledováno.

Vakcína Shingrix je určena pro osoby ve věku 50 let a starší a osoby ve věku 18 let a starší s omezenou funkcí imunitního systému, které jsou z tohoto důvodu ve zvýšeném riziku výskytu pásového oparu. S žádostí o očkování se lidé mohou obrátit na svého ošetřujícího lékaře nebo očkovací centrum. Mezi dostupná očkovácí centra patří například síť Center očkování a cestovní medicíny Avenier, očkovací centra Státního zdravotního ústavu nebo očkovací centra při některých fakultních a dalších nemocnicích.

Od ledna 2024 lze na očkování proti pásovému oparu využít příspěvku VZP ve výši 3000 Kč od 50 let věku či příspěvků dalších pojišťoven.

 

 

Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail