Lidé lékárníkům a jejich radám důvěřují, potvrdil průzkum

V reprezentativním průzkumu SC&C pro Českou lékárnickou komoru (ČLnK), který proběhl v září a říjnu 2023, se ukázalo, že lidé mají vysokou důvěru v rady a doporučení lékárníka – rady farmaceutů ohledně času a délky užívání léků podle průzkumu dodržuje 98 % lidí. Lékárna je i nadále pro více než polovinu pacientů prvním zdravotnickým zařízením, kam při méně závažných zdravotních potížích zamíří, a právě na lékárníky se lidé nejčastěji obracejí i v případě, že nemohou sehnat léky.

Průzkum se dotkl i tématu doplatků za léky a ochranných limitů. Podle velké většiny respondentů by doplatky na léky měly být sjednoceny a po překročení ochranného limitu by již lékárny neměly započitatelné poplatky od pacientů dál vybírat a jejich administraci se zdravotní pojišťovnou provést samy.

 

Lékárna je stále místem první volby, pokud nám není dobře

Vysoká úroveň důvěry v rady a doporučení lékárníka přetrvává a dlouhodobě přesahuje hodnotu osm bodů z deseti. Více než polovina pacientů (54 %) jde při mírnějších zdravotních obtíží raději do lékárny než ke svému lékaři (19 %), do nemocnice nebo jinam (9 %).

„Lékárny patří do systému zdravotnictví podobně jako nemocnice či odborné ambulance. Jak se ukazuje, dlouhodobě platí, že pro většinu pacientů je lékárna místem první volby, pokud řeší méně závažné zdravotní obtíže,“ říká Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory.

PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D., viceprezident ČLnK, dodává: „Nejčastěji za námi pacienti přicházejí, pokud potřebují poradit s léčbou například respiračních onemocnění, zejména nyní v období podzimních viróz, angín či chřipky. Lékárníci pomohou se samoléčbou, ale mohou také vyhodnotit, že situace již vyžaduje návštěvu lékaře a pacientovi ji doporučit.“

 

Lékárníci pomáhají pacientům řešit výpadky léků

Podle průzkumu se s výpadky léků letos setkalo 44 % respondentů, kteří situaci nejčastěji řešili s pomocí lékárníka (42 % z nich). Ti pacientům mohou v některých případech nabídnout výdej jiného léku (generickou substituci) či připravit individuálně připravovaný léčivý přípravek (například v případě antibiotických nosních kapek). Práce spojená s řešením výpadků je nicméně zátěží i pro lékárníky, kromě shánění léků pro pacienty je nutná i častější komunikace s lékaři. Podle dat z průzkumu se s výpadky letos setkalo o 27 % více lidí než v roce 2021. sedmadvacet procent respondentů uvedlo, že se letos s výpadky léků potýkali opakovaně.

„Potvrdilo se, že role lékárníků je při výpadcích léků nezastupitelná, protože právě oni pacientům pomáhají situaci řešit. Důležité je, že v drtivé většině případů existuje způsob, jak lék v době jeho výpadku nahradit či individuálně připravit. I přes výpadky některých antibiotik tak například nedošlo k tomu, že by pacienti zůstali bez adekvátní antibiotické léčby,“ popisuje Martin Kopecký.

 

Doplatky na léky by měly být podle pacientů všude stejné

Téměř tři čtvrtiny lidí (74 %) si myslí, že doplatky na léky by měly být všude stejné. Tento názor společnosti je dlouhodobě stabilní, což vyplývá z pravidelných průzkumů ČLnK již od roku 2017. Téměř 60 % populace by také uvítalo, kdyby lékárny po překročení ochranného limitu již nemusely vybírat další započitatelné doplatky za léky. Tento postoj je logický i z pohledu lékárníků.

„Ochranné limity slouží v podstatě jako ochrana dostupnosti léčby a jsou nastaveny různě pro konkrétní skupiny pacientů, například pro seniory či osoby se zdravotním postižením. Dnes systém funguje tak, že i po překročení limitu musí lékárny doplatky od pacientů vybírat s tím, že lidem pojišťovna peníze vrací zpětně. Toto řešení považujeme za zbytečně složité, efektivnější by bylo, aby pacienti po překročení ochranného limitu už započitatelné doplatky v lékárně neplatili. Administrativa by pak probíhala pouze mezi zdravotní pojišťovnou a lékárnou,“ uzavírá Aleš Krebs.

 

Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail