Automatizace je jednou z cest ke zlepšení péče o klienta

Generálním ředitelem sítě Dr. Max v České republice se Ing. Jan Žák stal letos v březnu. Lékárenský trh ale pro něj nebyl v době nástupu do funkce neznámým prostředím, protože předtím působil na stejné pozici v síti Dr. Max na Slovensku. Proto jsme se v našem rozhovoru zabývali i srovnáním obou lékárenských trhů a spotřebitelských zvyklostí. Řeč se ale nejvíce točila kolem dosavadních výsledků lékáren Dr. Max v tuzemsku a plánech pro nejbližší období.

Přinášíme vám článek z časopisu Pharma Profit 52/2023. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném vydání. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru, abyste nezmeškali ani jedno vydání. Zasílání je pro majitele a vedoucí lékáren zdarma.

Na úvod se přímo nabízí porovnat postavení lékáren Dr. Max na Slovensku a u nás.

V obou zemích jsme jedničkou na trhu. Nicméně na Slovensku je to s obratovým podílem 24 procent, zatímco v České republice činí podíl na obratu 34 procent. U nás je trh velikostně zajímavější a jsou zde oproti Slovensku dvojnásobné tržby. Na Slovensku je větší šance dalšího růstu, pokud jde o počet lékáren v síti. V čem se oba státy odlišují, je legislativa a cenotvorba. Je také patrné, že u nás jde do zdravotního systému více peněz než na Slovensku. Kromě toho na Slovensku připadá více lékáren na jednoho obyvatele. Zatímco v Česku je zhruba 2 600 lékáren na 10 milionů obyvatel, na Slovensku připadá na poloviční počet obyvatel kolem 2 200 lékáren. A je třeba také zmínit, že existují určitě rozdíly týkající se spotřebitelů. Ten slovenský je obecně více orientovaný na značku. Brand na Slovensku ve všech oborech hraje a vždy hrál velkou roli a určitá emotivnost je tam důležitější než u nás, kde se spotřebitelé více zaměřují na praktičnost a rozhodují se na základě faktů. Je ovšem také pravda, že například podíl vlastní značky Dr. Max na celkových prodejích i na Slovensku vyrostl signifikantně, ačkoliv nedosahuje české úrovně. Přesto se tam privátní značka za pět let posunula nemalým způsobem.

 

Zmínil jste rozdílnou legislativu obou zemí. Můžete uvést nějaký konkrétní příklad, který se přímo promítá do fungování lékáren?

Jeden markantní rozdíl spočívá v tom, že slovenský lékárník může odebírat kapilární krev, na základě čehož se v tamních lékárnách poskytují nejrůznější služby. Můžete si tam například nechat udělat test na stanovení C-reaktivního proteinu v krvi, takzvané CRP, který napoví, zda trpíte infekcí bakteriálního či virového původu. Žádané je také například vyšetření hladiny kyseliny močové v krvi. Jde o jednoduché vyšetření, na jehož výsledek je slovenský lékárník ihned schopný zareagovat adekvátní radou. Během pandemie covidu-19 byla například velmi populární služba v podobě zjišťování protilátek proti tomuto onemocnění. Tehdy byl v lékárnách zájem o tento test extrémně vysoký, až nás to překvapilo. V poslední době sice zájem konkrétně o něj klesl, ale zase je dost velký zájem o vyšetření CRP.

 

To znamená, že v lékárnách Dr. Max na Slovensku se služby spojené s vyšetřením kapilární krve běžně poskytují? A vybírají se za takové vyšetření nějaké poplatky?

Investovali jsme do vybavení a takřka každá lékárna nabízí nějaké vyšetření z kapilární krve, které je sice zpoplatněno, ale cena je opravdu nízká. Bavíme se o jednotkách eur. Když je řeč o službách, v nichž vidím budoucnost lékáren, hodně se také řešila možnost očkovat v lékárnách. Slovensko vypadá, že bude k této možnosti otevřenější než Česká republika. Je ovšem také dobré zmínit, že navzdory určitým rozdílům je slovenský model sítě Dr. Max založený na tom českém. Obchodní model je tedy stejný, jen na Slovensku se třeba některé procesy inovovaly rychleji. Například již dva roky tam v některých lékárnách Dr. Max fungují expediční roboty.

 

Pojďme se nyní přesunout do Česka. Jak hodnotíte loňský a dosavadní letošní vývoj sítě Dr. Max?

Loni jsme na konci roku provozovali 482 lékáren, přičemž nově jich během roku přibylo šestnáct. Loňské tržby dosáhly hodnoty 24,8 miliardy korun, z čehož na e-shop připadala částka 2,3 miliardy korun. Když se podíváme na meziroční vývoj tržeb, blížili jsme se 10procentnímu růstu, takže jde o velmi dobrý výsledek. Určitě k němu přispěl i fakt, že jsme do lékáren nabrali dostatek farmaceutů. Novinkou, kterou rozhodně nelze opomenout, je otevření centrální laboratoře v Praze-Řepích. Fungovat začala loni v dubnu a velmi brzy se ukázalo, že šlo o velmi dobrý krok, protože tato laboratoř zvládala individuálně připravit i některá léčiva, která měla výpadky.

 

Při otevření centrální laboratoře jste deklarovali, že z ní budou moct IPLP odebírat i externisté, tedy že nebude zásobovat pouze lékárny Dr. Max. Daří se to?

Ano, velký zájem takříkajíc zvenku je kupříkladu o individuálně připravovaná veterinaria, jimiž zásobujeme celé Česko. Potřeba speciálních přípravků je velká a odebírá je z naší laboratoře mnoho veterinárních ordinací. Humánní léčiva pak dodáváme do nemocnic i do jednotlivých lékáren mimo svou síť. Někdy jde o dodávky jednorázové, jindy o opakované.

 

Během covidové pandemie zaznamenala obrovský boom e-commerce. V posledním roce se ale tento obrovský růst on-line prodejů přece jen zpomalil. Jaké výsledky zaznamenal v posledním roce váš e-shop?

Jistě, obecně došlo k poklesu e-commerce trhu, protože spotřebitelé se začali po covidu-19 vracet do kamenných prodejen, což platilo i pro lékárny. Nicméně bylo několik oborů, které v rámci e-commerce pokračovaly v růstu, a k nim patřila mimo jiné kategorie zdraví. Tím pádem jsme loni zaznamenali v případě e-commerce 20procentní meziroční růst, takže pro nás to byl úspěšný rok. Je ovšem nutné zmínit, že se měnila struktura poptávky. Jako příklad mohu uvést třeba vitaminy, jimiž se lidé v době pandemie předzásobili, takže neměli takovou potřebu si je v následujícím období pořizovat. Na druhou stranu se ale opět vrátili k cestování, tudíž začali ve větším množstvím nakupovat například opalovací kosmetiku, přípravky na zažívací problémy a další produkty, které se pořizují jako součást cestovních lékárniček.

 

Které kategorie byly ve vašem e-shopu takzvanými tahouny?

Nejvýznamnější kategorie je určitě beauty, těsně následovaná doplňky stravy a vitaminy. Pak jsou tu volně prodejná léčiva a kategorie Matka a dítě. Protože zmizel takzvaný covid effect, snížil se obratový podíl zdravotnického materiálu, kam spadaly i roušky a testy. Ale pořád je tato skupina významná. My ovšem nespoléháme jen na tradiční kategorie. Snažíme se přidávat i nové – například položky související s domácí hygienou, tedy sortiment spojovaný tradičně spíš s drogeriemi. Chceme ale využít toho, že zákazníci hlavně z řad maminek s dětmi nakupují nejen produkty z kategorie zdraví, ale k tomu velmi často přikupují i zboží drogistické. Toto propojení funguje velmi dobře a prodeje jsou vysoké.

 

Jak vypadal loňský rok ve vašich kamenných lékárnách? A jak se vyvíjelo portfolio vašich privátních značek?

V kamenných lékárnách byl hlavně konec roku poznamenán tím, že se lidé snažili předzásobit některými typy léků, u kterých docházelo k výpadkům, což ovšem platilo pro celý lékárenský trh. Pokud jde o vlastní značku, je úspěšná. V některých měsících činí její podíl na obratu v rámci OTC i 37 procent, což jsou rekordní čísla. Růst obratu za privátní značku je postupný a stálý. Zákazník je v našich lékárnách vyhledává. Navíc ekonomická situace nahrává tomu, že člověk chce uspokojivě vyřešit svůj zdravotní problém a produkt vlastní značky je pro něj levnější řešení, které se mu nabízí. To je bez diskuse a v tuto chvíli je to ještě větší výhoda než dřív, kdy zákazníci nemuseli tolik ´koukat na každou korunu´ jako nyní v době ekonomické krize.

Portfolio naší ´privátky´ tvoří zhruba 500 položek v segmentu OTC. Již delší dobu máme i přípravky privátní značky u léků na předpis. Loni jsme přidali do portfolia další molekuly a letos v tom pokračujeme, takže v současnosti tvoří sortiment 24 molekul ve 100 typech balení. Novinkou poslední doby jsou například atorvastatiny, které jsme pod vlastní značkou začali nabízet. Tržby za tuto skupinu léčiv sice nejsou celkově velké, ale jejich nárůst je markantní. Zásadní novinkou v kategorii dermokosmetiky pak byla řada Nuance Organic, která je extrémně úspěšná, protože přípravky v bio kvalitě jsou velmi žádané. Jde o příklad výborné práce našeho týmu, který přichází v rámci vlastní značky s inovacemi.

 

Jak se vyvíjejí prodeje privátní značky v kamenných lékárnách a v e-shopu?

Její prodeje jsou v e-shopu pětkrát nižší než v kamenné lékárně. Je to logické, protože mezi těmito prodejními kanály je velký rozdíl. V e-shopu si zákazník vybírá v rámci určité sortimentní skupiny třeba z 20 různých produktů mnoha značek, kdežto v kamenné lékárně je výběr už jen kvůli prodejní ploše výrazně menší. V e-shopu je mnohem širší výběr čítající zhruba 30 tisíc položek. Roli tu hraje přirozeně i reference reálného lékárníka, která u nákupu na e-shopu chybí.

 

Před řadou let jste se mimo jiné zaměřili na kategorii dermokosmetiky. V mnoha lékárnách jste zřídili speciální dermokoutky. Jak se daří této kategorii a přibývají lékárny, v nichž speciální dermokoutek funguje?

Ve srovnání s loňským rokem vykazuje dermokosmetika za letošní první půlrok 30procentní nárůst tržeb. Je vidět, že se spotřebitelé začali do kamenných lékáren vracet a nakupovat dermokosmetiku, i když k nárůstu samozřejmě pomohly i prodeje opalovací kosmetiky. Loni jsme nově do sortimentu zařadili řeckou značku Apivita, která obohatila portfolio našich exkluzivních značek. Dosud jsme takto nabízeli francouzský brand Uriage. U obou prodeje uspokojivě rostou. Pokud jde o dermocentra, v tuto chvíli připravujeme nový beauty model, v jehož rámci chceme dál rozvíjet sortiment dermokosmetiky, protože tuto kategorii vidíme jako jednu z možných cest, jak jako firma dál růst.

 

Dermokosmetické produkty nepatří k nejlevnějším. Nepozorujete, že by zákazníci nyní v důsledku ekonomické krize volili spíše levnější přípravky?

Tlak na cenu rozhodně existuje, což samozřejmě můžeme v lékárenském sortimentu uspokojit produkty vlastní značky. Totéž platí i pro dermokosmetiku, u níž můžeme nabídnout produkty v rozdílných cenách. Mluvíme-li o cenách, je především patrné, že rostou prodeje v rámci promočních akcí, které jsou čím dál oblíbenější. Promoce jsou tuzemskou specialitou. Mám pocit, že loni v rámci retailu činil podíl prodejů v promočních akcích 63 procent, což je neuvěřitelné číslo. Je vidět, že spotřebitel na promoční akce reaguje velmi intenzivně. Od marketingových aktivit tedy upouštět rozhodně nechceme. Když je řeč o citlivosti spotřebitelů na cenu, je podle nás například i generická substituce řešením do budoucnosti. V jejím případě nabízíme pacientovi levnější přípravek bez doplatku. Domnívám se, že úspěch lékáren Dr. Max v Česku je svázaný nejen s vlastní značkou, ale právě i s generickou substitucí.

 

Zmínil jste, že uspokojivých výsledků jste loni dosáhli i proto, že se vám podařilo nabrat dostatek farmaceutů. Obecně platí, že lékárenský trh se už nějaký ten rok potýká jak s nedostatkem farmaceutů, protože mimo jiné farmaceutické fakulty jich absolvuje čím dál méně, tak farmaceutických asistentů. Ve vaší síti žádnou personální krizi nepociťujete?

Je pravda, že se snižují počty studentů na farmaceutických fakultách, ale problém je i v tom, že absolventi často chtějí zůstat pracovat tam, kde studovali. To se pak projevuje tak, že v Hradci Králové či Brně není takový problém sehnat do lékárny farmaceuty, ale například v takové Plzni, což je bezesporu krásné a velké město, se už lékárníci shánějí obtížně. Máme zhruba dvanáct měst, kde máme personální situaci napjatější než jinde, a kdybychom tam chtěli otvírat další lékárnu, byl by to z hlediska personálního obsazení problém. Nicméně v posledním roce se nám podařilo do lékáren získat větší počet absolventů, což ale neznamená, že bychom směli usnout na vavřínech. Během září startujeme kampaň s názvem #jsmelekarnici, do níž investujeme poměrně dost peněz a jejímž cílem je zpropagovat povolání i poslání farmaceuta. V rámci kampaně představíme příběhy svých farmaceutů z osobního i profesního pohledu. Jde o osvětovou kampaň, kterou jsme řešili i s děkany obou tuzemských farmaceutických fakult, takže v tom takříkajíc nejedeme sami. Pokud jde o personální záležitosti, jsme velmi aktivní jak na farmaceutických fakultách, tak i na vyšších odborných školách, kde studují farmaceutičtí asistenti. Nabízíme stipendia a snažíme se se studenty komunikovat od chvíle, kdy začnou studovat.

Pokud jde o farmaceutické asistenty, problém podle mého názoru spočívá v tom, že povědomí o této profesi a studiu tohoto oboru na VOŠ je stále dost nízké. V naší kampani se proto zaměřujeme nejen na samostatné farmaceuty, ale i na farmaceutické asistenty, snažíme se upozorňovat na všechny profese v lékárně.

 

Když už je řeč o jednotlivých profesích a vzdělávání, chci se zeptat, jak pokračuje ve vaší síti celoživotní vzdělávání, jehož strukturu jste už před lety vybudovali?

I nadále využíváme propracovaný systém, který je postavený na e-learningu, práci interních školitelek a odborných konferencích s tím, že kalendářní rok máme rozdělený na čtyři období, kdy v každém se v rámci vzdělávání věnujeme nějakému tématu. Do vzdělání investujeme nemalé finanční prostředky a budeme v tom pokračovat.

 

Zmínil jste, že ve službách vidíte budoucnost lékárenství. Je pravda, že i bez možnosti očkovat či odebírat kapilární krev v lékárnách se u nás nabídka služeb na lékárenském trhu neustále rozrůstá. Co nového jste v této oblasti zavedli či připravujete?

Ve dvou lékárnách testujeme program, který jsme nazvali Komplexní konzultační služby. Zaměřujeme se v něm na analýzu složení těla, takzvaný body index, spirometrii, tedy diagnostiku funkce plic, měření tlaku a pulzní oxymetrii čili měření okysličení krve. Jde o pilotní projekty, ve kterých si chceme ověřit, nakolik jsou klienti připraveni akceptovat odborné služby v lékárnách. Zvažujeme i další možnosti testování, i když na rozdíl od Slovenska zatím nemůžeme uvažovat o odebírání kapilární krve. Hledáme řešení, jak služby posunout dál, aby lékárna nebyla jen místem, kde se vydávají léky, ale zároveň místem, kde člověku poradí a pomohou řešit jeho celkový zdravotní stav.

 

Nedávno jste také začali spolupracovat s Košíkem.cz, internetovým supermarketem specializujícím se na prodej potravin a drogerie. Co vás k tomu vedlo a na jakém principu je tato spolupráce založena?

Ovlivnil to vývoj na trhu. Je třeba nezaspat a být součástí nových modelů. E-commerce sice již dříve fungovala, ale tvořila jen nevelkou součást lékárenství. Když se nyní bavíme o zákaznických modelech, je patrné, že alfou a omegou jejího fungování se stává rychlost doručení objednaného zboží. Mnoho spotřebitelů sice má lékárnu poměrně blízko, ale jsou zvyklí si běžně pořizovat nákupy on-line a chtějí tak řešit i situace, kdy potřebují při akutních potížích nějaký lék. Proto jsme se spojili s Košíkem a máme lékárnu přímo v areálu jejich skladu. Když si jejich zákazník objednává zboží, může kliknout na odkaz Dr. Max a objednat si, co potřebuje z lékárenského sortimentu. Tuto objednávku připraví farmaceut, zvlášť ji zabalí a objednané zboží je pak doručeno Košíkem společně s nákupem, který tam zákazník realizoval. Tento zajímavý model je zatím v začátcích, kdy se vše ještě testuje a dolaďuje. Nicméně současných 200 objednávek denně je rozhodně zajímavý počet, který naznačuje, že tato služba má svůj potenciál. Zatím ji lze využít v Praze a okolí. Po čase chceme společně s Košíkem vyhodnotit, jak se služba rozvíjí, a dohodnout se, co bude dál, zda službu rozšíříme i do dalších lokalit.

 

V několika lékárnách na Slovensku byly v posledních letech instalovány roboty. Nechystáte něco podobného i v tuzemsku?

Ano, už během léta jsme v lékárně v Roudnici nad Labem spustili prvního robota u nás a na letošek máme objednané ještě tři další. Věřím, že toto je cesta k modernímu lékárenství budoucnosti, kdy operativu zázemí lékárny přeneseme na stroj a farmaceutovi se tak, obrazně řečeno, uvolní ruce, aby se mohl plně věnovat zákazníkům a nemusel ztrácet čas při takových činnostech, jako jsou příjem zboží a ukládání krabiček do regálů. Z mého pohledu je to jedna ze stěžejních změn v našich lékárnách. Kromě toho už jsme letos v deseti lékárnách instalovali elektronické regálové cenovky. Rozhodně je pro nás výzvou, aby se zautomatizovalo vše, co je možné; aby se ulehčila práce personálu, který se navíc i těžko shání. Důležité je, aby se kolegové v lékárnách mohli věnovat pacientům. Protože jestli se klienti kvůli něčemu do lékárny vracejí, jsou to samotní lékárníci a farmaceutičtí asistenti, k nimž získali důvěru. A tu v ně mohou získat, když je lékárník či asistent vyslechne a dobře jim poradí. Aby toto mohl dělat, musí na to mít čas. A robot, který zvládne mnoho činností v zázemí lékárny, je prostředkem k tomu, aby čas měl, věnoval ho zákazníkům a plně uplatnil svou odbornost.

 

Jak vytipováváte lékárny, v nichž by měl být robot instalován?

Kritérií je více. Každopádně stěžejní je, aby v lékárně byl vysoký výdej léků na předpis. Do robota je sice možné uskladnit i volně prodejné produkty, ale primárně je koncipován pro Rx přípravky. Vytipováváme tedy lékárny, v nichž je vysoká poptávka po lécích na předpis, ale zároveň jsou tam relativně velké prostory. Každopádně jde o různé typy lékáren od nemocničních až po lékárny, které jsou v nákupním centru, v jehož blízkosti funguje zdravotnické zařízení. Chceme vyzkoušet různé typy lékáren, které je třeba remodelovat a podle toho, jak se tam robot osvědčí, chceme dál v automatizaci pokračovat. Samozřejmě v rámci možností, protože cena robota je určitou bariérou a je třeba je instalovat do lékáren, které mají určitý objem vydaných léků na recept, aby se to vyplatilo.  Návratnost investic je tu dlouhá.

 

Sám už máte zkušenosti ze slovenského trhu, kde, pokud se nepletu, funguje robot již v devíti lékárnách Dr. Max. Co jim přinesl, jak se tam zautomatizování některých činností osvědčilo?

Zavádění robotů zpočátku doprovázela pochopitelná dávka obav, které se objevily i u nás. Lidé se mohou bát, že zařízení nebude spolehlivé, místo toho, aby pomáhalo, tak zdržuje a mohou mít strach i z toho, že je stroj připraví o práci. To jsem zažil už na Slovensku. V této chvíli jsou ale slovenské obavy historií a také první reakce z Česka máme nadšené. Lékárníci postupně poznali a poznávají, že s technikou přichází ulehčení mnoha procesů. Už jen skutečnost, že přijde dodávka léků, z níž není třeba brát do ruky každou krabičku, ale přepravka se naráz takzvaně nasype do robota, který vše roztřídí a umístí, porovná jednotlivé položky s dodacím listem a v případě, že odhalí rozdíly, to dál systémově řeší, ušetří spoustu času. A navíc je schopen ve svých útrobách umístit desítky tisíc krabiček. Díky tomu, že na Slovensku roboty už nějakou dobu fungují, jsme získali jedno poučení. Při jejich zavádění v tuzemských lékárnách chceme minimalizovat dopravníkový pás. V praxi to znamená, že robota bude mít lékárník za zády a každé místo na táře bude mít své okénko navazující hned na robota, aby to nefungovalo tak, že robot vydá krabičku s lékem, která pak po pásu jede k lékárníkovi. Při tomto pásovém způsobu se totiž prodlužuje čas, než se lék k farmaceutovi dostane. Doba od oskenování receptu či zadání rodného čísla pacienta do systému až po výdej léku je devět vteřin. Když ovšem lék putuje po různě dlouhém pásu, může se prodloužit až na 21 vteřin. Navíc provoz pásu je přece jen poměrně hlučný.

Pro celou firmu je zavádění robotů velká výzva, která se týká i programování, protože mimo jiné i kvalita všech dat musí být na úrovni. Ve všech ohledech se nám proto hodí zkušenosti ze Slovenska. A věřím, že jako se začaly automatizované systémy líbit lékárníkům na Slovensku, stejně to dopadne i u nás. A z prvních reakcí, které máme z premiérové instalace expedičního robota v naší lékárně v Roudnici, vidím, že je tato víra namístě.

 

Plánujete kromě zavádění robotů v blízké budoucnosti ještě nějaké další inovace?

Zkoušíme ještě jeden nový model lékárny, který nazýváme lokální distribuční centrum. V Ostravě jsme propojili lékárnu se skladem o velikosti 700 metrů čtverečních. Toto spojení vzniklo s ohledem na e-shop, kdy nejprodávanější položky z něj máme ve skladu za lékárnou. Chceme vyzkoušet, jak díky tomu dokážeme uspokojit potřeby zákazníků. V Praze, Brně a v Ostravě nabízíme ve spojení s logistickou firmou DoDo doručení zboží objednaného v e‑shopu do hodiny, což ale právě v Ostravě není jednoduché dodržet. V uvedené lékárně proto chceme vyzkoušet moderní technologie jako kupříkladu kiosky, díky nimž bude možné si přímo na místě objednat asi z deseti tisíc položek. Je to cesta, jak zákazníkům nabídnout rychlou a pohodlnou dostupnost. Snažíme se z toho udělat nový model a chceme zjistit, jak budou lidé reagovat na nové technologie, zda bude o tento typ služeb zájem. To samé platí o výdejních boxech, kterých máme nyní v provozu kolem čtyřiceti, a ještě dokupujeme další. Celkem jich plánujeme mít ve větších městech zhruba šedesát. A opomenout nemohu ani další novinku. V brzké době totiž budou mít nakupující v našem e-shopu možnost nechat si doručit zakoupené zboží prostřednictvím Zásilkovny. Pro tento účel jsme vytipovali přibližně tisícovku jejích výdejních míst, která splňují přísná kritéria, jež jsme požadovali. Když je řeč o inovacích, chci také upozornit, že jsme spustili aplikaci Dr. Max, která by měla být zejména pro mladší generaci, která je zvyklá na moderní technologie, zajímavá a přitažlivá.

 

Určitě bychom neměli opomenout váš věrnostní program. Kolik je do něj v současnosti zaregistrováno členů?

Letos v červenci jsme vydali pětimiliontou věrnostní kartu, takže do programu je zapojeno pět milionů zákazníků, přičemž kolem 3,5 milionu klientů je aktivních. To znamená, že v posledním roce věrnostní kartu použili. Věřím, že velký podíl na úspěchu, který v Česku zaznamenáváme, má právě věrnostní program a skutečnost, že ho zákazníci využívají. Díky věrnostní kartě mají slevy z doplatku u Rx léčiv, ale zkoušíme i další typy výhod, kdy například držitel karty má dodávku z e-shopu při nákupu nad 290 korun zdarma. Rovněž v případě služeb, o kterých jsme se bavili, tedy například u spirometrie, má držitel karty velkou slevu.

Markéta Grulichová

marketa.grulichova@atoz.cz

Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail