Úhrady léků a doplatky na ně jsou pro širokou veřejnost obtížně pochopitelnou problematikou. Ceny i úhrady léků se vlivem pravidelných revizí neustále mění. Těmto častým a jen velmi těžko předvídatelným změnám čelí jak lékárny, tak pacienti. Doplatek vzniká jako rozdíl mezi cenou a výší úhrady ze zdravotního pojištění. Konečnou cenu léků z velké části určují výrobci, a tím také ovlivňují výši doplatku na konkrétní lék. S vysokou spoluúčastí mohou pacientům částečně v některých případech pomoci ochranné limity, i ty jsou však nepřehledné.

Revize mají tvrdý dopad na doplatky pacientů i ekonomiku lékáren

To, jakou výši doplatků nakonec pacient v lékárně zaplatí, ovlivňují pravidelné revize prováděné Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). Jejich smyslem je pravidelně stanovit maximální cenu léku, ale i jeho úhrady, s přihlédnutím k vnějším faktorům (jako je například měnící se výrobní cena léků). Problémem je ovšem nynější systém, kdy se o ukončení revize lékárníci dozvídají s nedostatečným předstihem, při tom se jedná o změny cen a úhrad i o desítky procent. Dalším problémem je, že revize se někdy týkají příliš široké skupiny léků a jindy třeba jen jednoho léku. Tím vznikají rozdíly v cenách, úhradách a doplatcích u téhož léku s různým počtem tablet.

Doplatky se na přelomu měsíce ze dne na den mění i v případě velmi často předepisovaných léků, příkladem mohou být některé léky ze skupiny statinů. Pokud si přípravek se statinem pacient vyzvedl 31. srpna tohoto roku, na lék, který měla lékárna k dispozici, nedoplácel nic. Ovšem prvního září už v lékárně při vyzvednutí stejné krabičky léku zaplatil doplatek 270 Kč. Cena léku však zůstala naprosto stejná, pouze se vlivem revize změnila úhrada pojišťovny.

„Revize cen léků probíhají často a dotýkají se prakticky všech léčivých přípravků. Přestože oficiálně mají lékárníci na doprodej léků za původní cenu tři měsíce, nižší úhrada platí ihned.  Reálně se o revizi dozvídáme maximálně 20 dní před změnou. V takovém případě je často nemožné optimalizovat zásoby, protože chronické léky jsou většinou předepisovány pacientům na tři měsíce léčby a lékárník nemůže ovlivnit, zda si pacient v rozhodných 10 či 20 dnech lék přijde vyzvednout,“ říká prezident České lékárnické komory, Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

Pokud si lékárna pořídí zásoby léků, u nichž se vlivem revizí sníží úhrada, může buď vydat lék za původní cenu s nově vzniklým doplatkem nebo z důvodu konkurenceschopnosti snížit cenu léčivého přípravku tak, aby lék byl s původním doplatkem nebo zcela bez doplatku, čímž vzniká lékárně ztráta. Ta není lékárně nijak kompenzována, což zvláště u těch menších může znamenat výrazný zásah do hospodaření. Česká lékárnická komora by uvítala buď zavedení povinnosti distributora/výrobce léky odebrat v případě těchto změn zpět za původní cenu, nebo umožnit lékárně vydat léčivých přípravek za podmínek úhrady platné v době jeho nákupu.

Situaci by pomohlo také zúžit skupiny léčivých přípravků

To, jak jsou léky zařazeny do tzv. referenčních skupin léčivých přípravků, má vliv i na stanovení ochranných limitů pro různé skupiny pacientů. Jejich smyslem je ochrana dostupnosti léčby, kde v případě jejich překročení pojišťovny pacientům doplatky vrací. Vzhledem k přílišné šíři těchto skupin ale vznikají doplatky, které nejsou započitatelné a do ochranného limitu se nepočítají. Z odborného pohledu jsou skupiny tak velké, že léky patřící do stejné skupiny nejsou v mnoha případech terapeuticky zaměnitelné, což je nevyhovující například v situaci, kdy chce lékař pacientovi nahradit dosud užívaný lék lékem jiným, s nižším doplatkem. Česká lékárnická komora v této souvislosti navrhuje zmenšení těchto skupin léků s ohledem na skupiny pacientů.

„Existence ochranných limitů pro různé skupiny pacientů je velmi důležitá, nicméně současný systém administrace a vracení započitatelných doplatků po překročení limitu je pro pacienty finančně zatěžující a pro zdravotní pojišťovny technicky náročné. Proto navrhujeme, aby po překročení limitu pacienti už započitatelné doplatky v lékárně neplatili a jejich administrace proběhla pouze mezi zdravotní pojišťovnou a lékárnou bez zatěžování pacientů,“ vysvětluje viceprezident České lékárnické komory PharmDr. Martin Kopecký.