V dubnu letošního roku proběhl průzkum veřejného mínění, který pro Českou asociaci farmaceutických firem (ČAFF) zpracovala agentura STEM/MARK. Jeho cílem bylo zjistit, jaké má česká populace názory na dostupnost léků a jejich ceny i na to, jak se staví k výrobě léků v Evropě.
Průzkumu společnosti STEM/MARK pro ČAFF se zúčastnil reprezentativní vzorek populace ČR v počtu 600 respondentů ve věku od 20 do 65 let a dalších 200 respondentů ve věku 50 až 75 let jako kontrolní skupina s vyšším zastoupením lidí, kteří své zdraví řeší aktivněji. Dohromady šlo o 800 respondentů. Sběr dat pomocí on-line a telefonického dotazování proběhl od 17. do 24. dubna 2023.
S nedostupností léku se setkal téměř každý
Z průzkumu vyplynulo, že s nedostupností léků – na předpis i volně prodejných – se setkal téměř každý Čech, konkrétně 85 %. Za příčinu současných výpadků Češi nejčastěji považují spíš zvýšenou poptávku po lécích (32 %) než farmaceutické firmy (16 %), což je jedno z překvapivých zjištění celého průzkumu. Respondenti se také domnívají, že zčásti je za výpadky zodpovědný i stát, který neobjednal dostatek léků (14 %), což naznačuje, že mnoho lidí si stále nesprávně myslí, že léky objednává stát. Jedenáct procent respondentů pak jako příčinu výpadků léků uvedlo jiné důvody, mezi nimž lidé jmenovali například výpadky kvůli covidu-19 či válce na Ukrajině, neschopnost Ministerstva zdravotnictví ČR nebo dodávky léků na Ukrajinu.
Výsledky také ukázaly, že většinu případů nedostatku určitého léku lékárník vyřešil buď jeho objednáním, nebo pacient akceptoval generickou náhradu. S nabídkou generika se pak v lékárně setkaly dvě třetiny Čechů a většina ji přijala.
Češi by akceptovali i vyšší cenu léků vyrobených v Evropě
Problémy s výrobou a dodávkami některých druhů léčiv, zejména antibiotik, trápí Evropu ve zvýšené míře již od druhé poloviny loňského roku. Česká asociace farmaceutických firem se proto zajímala, jak se česká populace k (ne)dostupnosti léčiv staví, jak vnímá návrat části výroby léků do EU jako jedno z potenciálních řešení, a jak široké povědomí mají Češi o lécích, jejich ceně, úhradě a doplatcích.
Přibližně tři z pěti Čechů by akceptovali vyšší cenu léků evropské výroby, kdyby to znamenalo, že léky budou dostupnější. U kontrolní skupiny starších, tedy u lidí od 50 do 75 let, jsou to dokonce tři čtvrtiny. „Nedávná zkušenost s plošnými výpadky antibiotik spojená se soustavnou medializací příčin přiměla Čechy začít o lécích, jejich původu a cenách přemýšlet jinak. U antibiotik Češi správně zaznamenali, že hlavní problém spočíval v extrémním zvýšení poptávky, kterou ani zvýšené dodávky na český trh nedokázaly pokrýt. To však nemusí být příčinou výpadků v jiných skupinách léčiv,“ komentuje výsledky průzkumu Mgr. Filip Vrubel, výkonný ředitel ČAFF, a dodává: „Velká část našich spoluobčanů si nyní uvědomuje, že léky jsou artikl, který se snadno může stát nedostupným, což však může vést k zásadnímu ohrožení života a zdraví. Proto volají po opatřeních, která by měla posílit lékový trh. Včetně rozšíření výrobních kapacit v Evropě i za cenu vyšších nákladů na léky.“
Pokud by se výroba do EU měla přesunout, náklady by podle veřejnosti měly nést především farmaceutické firmy (39 %), následně evropské fondy (32 %) a stát (20 %). Jen šest procent lidí uvedlo, že to není potřeba.
„Celým výzkumem se nese nedostatečná znalost – porozumění lékové politice je relativně nízké stejně jako principy stanovování cen a výroby léků. Názory na problematiku doplatků jsou spíše nevyhraněné, což také značí nižší orientaci v diskutovaném tématu. Na druhou stranu jsou ale Češi poměrně tvární – když dojde na přímé setkání s výpadkem léku, obvykle si nechají poradit od autority, kterou je v tomto případě lékař nebo přímo lékárník, který s nimi problém řeší,“ říká k výsledkům Jana Špolcová ze společnosti STEM/MARK.
Informace o dostupnosti léků čerpají Češi nejvíce od lékárníků (56 %), hledají je na internetu (36 %) nebo se ptají lékaře (31 %) a svých blízkých (12 %). Dobrou zprávou je, že většina lidí problém s nedostupným lékem vyřeší se svým lékárníkem. S nabídkou generik se totiž v lékárně setkaly dvě třetiny Čechů a většina ji přijala. Z vlastní iniciativy o generika ale žádala pouze čtvrtina dotázaných, a to pravděpodobně buď proto, že o možnosti nevědí, nebo jim alternativu nabídl sám lékárník, či doplatek nebyl tak vysoký.
Doplatky by se měly snížit, ale také odvíjet od prevence
Významnou částí výzkumu bylo i zjišťování povědomí Čechů o cenách, úhradách a doplatcích na léky. Jak se stanovuje cena léků, neví 92 procent lidí. Mylnou představu pak mají lidé i o tom, u jakých léků cenu stanovuje stát, potažmo Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Čtrnáct procent lidí se totiž domnívá, že stát určuje cenu volně prodejných léků a šest procent má pocit, že stát intervenuje v případě doplňků stravy. Jen 14 procent Čechů ví, že tak činí pouze u léků na předpis. Data také ukázala, že podobná je situace u úhrad. Přibližně 15 procent lidí totiž chybně uvedlo, že doplňky stravy a volně prodejné léky také hradí pojišťovna.
„Na SÚKL regulujeme ceny pouze u léčivých přípravků vázaných na lékařský předpis, do cen volně prodejných léků ani doplňků stravy zasahovat nemůžeme. Proces, ve kterém SÚKL stanovuje maximální cenu a výši a podmínky úhrady léčiv, se řídí přesně stanovenými postupy. Jedná se o správní řízení, kterých se dle platné legislativy účastní také zdravotní pojišťovny a farmaceutické firmy (držitelé rozhodnutí o registraci). Podněty nám mohou dávat i pacientské organizace či odborné společnosti. Každé z našich řízení je individuální a přezkoumatelné, má pevně stanovené lhůty a plně respektuje evropská pravidla transparentnosti,“ vysvětluje Mgr. Irena Storová, ředitelka SÚKL.
Překvapivé výsledky přinesl výzkum u doplatků na léky na předpis. Vyplynuto z něj, že značná část respondentů nemá na jejich výši vyhraněný názor. Více než polovina lidí (58 %) by uvítala nižší doplatek, zároveň však souhlasilo 55 procent dotázaných i s tvrzením, že doplatky a jejich výše by se měly odvíjet od prevence. S výrokem, že léky na předpis by měly být zdarma, pak souhlasí 42 procent Čechů, naproti tomu 36 procent rozhodně nesouhlasí. „Považuji to za racionální přístup. Musíme si uvědomit, že spoluúčast pacienta je pro udržitelnost systému veřejného zdravotního pojištění nezbytná. Navíc máme ochranné limity odvislé od věku pacienta, a pokud někdo za platby za léky limit překročí, pojišťovna mu přeplatek vrátí,“ říká Filip Vrubel.
„V mnoha lékových skupinách definovaných zákonem je navíc nejméně jeden lék, který je plně hrazený pojišťovnou. Volba konkrétního léčiva vždy záleží na doporučení lékaře, který zná zdravotní stav svého pacienta,“ doplňuje Irena Storová.
Ochranný limit na léky, tedy jakýsi „doplatkový strop“, není pro Čechy úplně neznámým pojmem, ví o něm přibližně polovina lidí, spíše mu ale nerozumějí. Vyšší povědomí má starší skupina, tj. lidé od 50 do 75 let. „Regulace cen léků, tedy výpočet jejich ceny a doplatků je u nás velmi složitý proces, který se jen těžce vysvětluje veřejnosti. Té navíc vadí, že konkrétní výše cen, resp. doplatků, se může měnit každý měsíc. Stejně tak se neustále může měnit výše doplatku, který se započítává do ochranného limitu pacienta. To, co se přesně do limitu započte, závisí na mnoha parametrech, a pro běžného občana je to netransparentní,“ komentuje výsledky průzkumu ředitel Vrubel.
U české populace panuje naopak docela dobrá znalost o povinnosti ověřování bezpečnosti, kvality a účinku léků na předpis; že se tyto parametry ověřují, ví 62 procent respondentů. Starší skupina obyvatel má v této věci ještě lepší povědomí. „Bezpečnost léčivých přípravků je pod neustálým dohledem. Sledujeme ji po celou dobu, kdy je lék na trhu a pacienti jej mohou užívat. Naše práce tedy nekončí registrací léčiv, sledujeme je po celou dobu jejich životního cyklu,“ uzavírá ředitelka SÚKL Storová.
