Pacientské organizace apelují na lepší systém svého financování

Pacientské organizace (PO) často zakládají a provozují samotní pacienti či jejich příbuzní, kteří aktivně řeší složitou životní situací svých blízkých.  Hájí práva a potřeby pacientů, avšak bez nároku na honorář a ve svém volném čase. V posledních deseti letech se pacientské organizace díky své aktivitě zapojily do rozhodovacích procesů ve zdravotnictví a staly se nepřehlédnutelnými a nezastupitelnými partnery státních institucí. Problémem však zůstává jejich financování, což zesílila stávající ekonomicky nepříznivá situace. Pacientské organizace proto pro své provozní náklady potřebují pro příští rok zhruba 70 milionů korun, návrh předložily Ministerstvu zdravotnictví ČR.

„Podíváme-li se na pacientskou organizaci dnes, je to profesionální organizace s pevnou členskou základnou, která tvoří nenahraditelnou součást českého zdravotnictví. Za posledních deset let pacientské organizace ušly obdivuhodnou cestu a jsem rád, že k tomu přispěla i Akademie pacientských organizací (APO), která nabídla pacientům platformu pro vzdělávání, sdílení zkušeností a navazování nových kontaktů. Je zjevné, že pacientské organizace svou činností doplňují a v některých případech i nahrazují činnost státních institucí. Zasloužily by si proto větší pozornost ze strany státu, který by se měl zasadit o transparentní, předvídatelné a systémové financování jejich činnosti,“ říká Mgr. David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, která před jedenácti lety Akademii pacientských organizací založila.

V ČR působí 147 pacientských organizací v adresáři Ministerstva zdravotnictví ČR, z toho více než 100 je zapojených do vzdělávání poskytovaného Akademií pacientských organizací (APO).

Návrh, který na částečné financování provozu PO předložily pacientské organizace, se týká jen provozních nákladů, nikoliv jejich projektového financování. Celková částka vyplývá z propočtů na základě údajů Českého statistického úřadu o průměrné měsíční mzdě v odvětví zdravotní a sociální péče. Pro 60 žadatelů z řad pacientských organizací je proto zapotřebí zajistit na příští rok až 70 milionů korun.

Na důležitosti, nezastupitelné roli, a zejména nutnosti udržitelné finanční podpory pacientských organizací se už v roce 2020 shodli zástupci klíčových státních institucí, jako jsou MZ ČR, MPSV, zdravotní výbor Senátu Parlamentu ČR, zdravotní pojišťovny, zástupci odborných společností a farmaceutický průmysl. Návrh systémového financování poté předložila pracovní skupina Národní asociace pacientských organizací (NAPO) a projednala se svými členy.

Zástupci pacientských organizací se dlouhodobě účastní meziresortních státních pracovních skupin a komisí. Jde o aktivní a časově náročnou činnost, kterou dělají ve svém volném čase a často místo dovolené nebo v náhradním volnu. To vše bez nároku na jakoukoliv odměnu nebo náhradu nákladů na dopravu. Přitom jsou součástí přípravy legislativy a řeší zdravotnická témata a problémy, které se dotýkají tisíců lidí.

Pacientské organizace se za posledních deset let do značné míry profesionalizovaly a tvoří nezastupitelnou součást českého systému zdravotnictví. Je tedy potřeba najít systémové řešení, jak dlouhodobě a stabilně zajistit financování pacientských organizací, zejména z pohledu provozních nákladů.

 

 

 

Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail