Téměř dvě třetiny české populace považují myšlenku elektronického zdravotního záznamu pacienta pro celé území Evropské unie za přínosnou. Pozitivní hodnocení (65 procent) si získala u většiny oslovených. Čtvrtina respondentů se k hodnocení celoevropského elektronického záznamu stavěla neutrálně. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos, který zadala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Jako problematickou oslovení vnímají pouze otázku bezpečnosti dat.

Jednotná evropská pravidla pro sdílení zdravotních dat, tedy European Health Data Space (EHDS), by měla být schválena do konce roku 2024, do tří let poté by měla začít fungovat. V současné době o jeho pravidlech jedná Evropský parlament. EHDS bude obsahovat například informace o prodělaných onemocněních, alergiích, operacích i užívaných lécích.

„Až dvě třetiny populace napříč věkovými skupinami považují elektronický zdravotní záznam pacienta za přínosný. Zjednoduší to podle nich práci českým i zahraničním zdravotníkům, kteří pacienta neznají, pacient u sebe bude mít vždy aktuální informace o svém stavu, a nakonec systém pomůže také k medicínským a výzkumným účelům,“ říká Mgr. Jana Bryknarová ze společnosti Ipsos.

Mezi dalšími pozitivy celoevropského sdílení dat respondenti zmiňovali, že systém pacientům umožňuje mít vždy k dispozici informace o svém zdravotním stavu a přehled o užívaných lécích. Zdravotníkům pak usnadňuje komunikaci se záchrannými složkami a sdílí informace mezi specializacemi. „Celkově oslovení lidé v průzkumu pozitivně vnímají jako přínos rychlé získávání informací a jejich přehlednost,“ doplňuje Jana Bryknarová.

Zájem připojit se přímo k elektronickému zdravotnímu záznamu pacienta v Česku i po celé Evropě má potom více než polovina Čechů, konkrétně 57 procent. Nesouhlas by udělilo pouze 13 procent lidí.

Pochybnosti a obavy ze ztráty dat?

Samotnou myšlenku EHDS v průzkumu odmítlo pouze 12 procent lidí. Jsou to většinou lidé, kteří se aktuálně nevěnují svému zdraví nebo nepoužívají žádné aplikace na svých mobilech. Až 34 procent respondentů také pociťuje obavy, že by údaje o pacientovi mohly být odcizeny a zneužity, dalších 7 procent považuje tato data za příliš citlivá. Pochyby ohledně zbytečnosti celého konceptu, ztráty dat nebo obavy ze snahy o další kontrolu pacientů sdílí jen nízké jednotky procent dotázaných.

„Digitalizace se týká mnoha oblastí současného života, ať už jde o banky, nebo veřejnou správu. Je moc dobře, že se prohloubí i v rámci zdravotnictví, protože pomůže zlepšit péči o každého z nás. Nový systém sdílení dat by měl být zabezpečen podobně jako třeba bankovní systém, a proto si myslím, že obavy nejsou na místě. A troufám si říct, že pro zdravotníky a pacienty bude revoluční,“ vysvětluje Mgr. David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Měl by také pomoci zlepšit péči o pacienty napříč EU a urychlit digitalizaci nejen českého zdravotnictví. „Pokud bude pacient v zahraničí potřebovat lékařskou pomoc, na jedno ´kliknutí´ dá přístup jakémukoliv zdravotníkovi, který ho bude ošetřovat,“ dodává závěrem David Kolář.

Více o průzkumu

Průzkum IPSOS se napříč ČR uskutečnil formou on-line dotazníkového šetření na přelomu září a října 2022 na reprezentativním vzorku české populace, který čítal 1005 respondentů mezi 18 až 65 lety. Jeho součástí byli i chroničtí pacienti, kteří tvořili necelou polovinu dotázaných.

Více o EHDS

Evropský prostor pro zdravotní data je významný milník v oblasti zdravotní péče. Je postaven na vytvoření jednotného datového prostředí EU s cílem posílit postavení pacientů v přístupu ke svým elektronickým zdravotním záznamům, akcelerovat medicínský výzkum, zvýšit konkurenceschopnost EU a ušetřit finanční prostředky v rámci členských států EU.

Dvě hlavní oblasti EHDS: přínos pro pacienty a výzkum

Návrh EHDS posiluje postavení evropských pacientů, kteří získají přímý přístup ke svým elektronickým zdravotním záznamům, a to kdykoliv a kdekoliv v EU (tzv. primární využití dat). Každý občan EU bude moci svá zdravotní data vidět, sdílet je v jednotném evropském formátu, doplňovat, omezit přístup a vědět, který zdravotník do nich nahlížel. Pacient i lékař se tak jednoduše dostanou ke kompletní zdravotní dokumentaci, kdykoliv to bude nutné. „Nutnou podmínkou je samozřejmě zajištění stability robustního IT systému a bezpečnosti dat,“ vysvětluje David Kolář.

EHDS současně zavádí možnost využívání anonymizovaných agregovaných zdravotních dat pro sekundární účely zejména pro výzkumníky, ministerstva a jiné regulační orgány za přesně stanovených podmínek. „To výrazně přispěje k rozvoji zdravotnických inovací, rychlejšímu učení        a nasazování umělé inteligence, a v konečném důsledku ke kvalitnější a rychlejší diagnostice a léčbě nemocí. Sekundární využití dat zároveň umožní lepší rozhodování při tvorbě zdravotních strategií a politik,“ doplňuje závěrem David Kolář.