Onkologická onemocnění jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Ročně je diagnostikováno více než 87 tisíc nových pacientů, přibližně 27 tisíc nemocných umírá, dalších 600 tisíc pacientů je v léčbě nebo nádorové onemocnění v minulosti překonalo. Nejčastější příčinou úmrtí je rakovina plic, tlustého střeva a konečníku, slinivky břišní, prsu a prostaty. Přestože úmrtnost na onkologické nemoci postupně klesá, zejména díky zlepšené diagnostice, intenzifikaci screeningů i novým možnostem léčby, zůstává v České republice vyšší než evropský průměr. Zároveň u nás existují značné regionální rozdíly v dostupnosti kvalitní a časné diagnostiky a léčby. Podpora dalšího poklesu úmrtnosti na tyto choroby, odstraňování regionálních nerovností a přibližování péče pacientům jsou aktuálními výzvami české onkologie.

Důležitým krokem ke zlepšení situace pacientů s nádorovými nemocemi v ČR bylo přijetí Národního onkologického plánu 2030 (NOP) v červnu loňského roku. Ten pokrývá komplexní cestu onkologicky nemocných od prevence, přes včasnou diagnózu a léčbu, po život po léčbě a celkové zlepšení jejich života. V rámci dvouletých akčních plánů se poté nastavují strategické a specifické cíle, které je potřeba rozpracovat a začít naplňovat.

Krok první: léčba dostupná v každém kraji, blíže pacientům

Nejprve by mělo dojít k systémovému nastavení samotné organizace onkologické péče, které je součástí dílčího cíle NOP. „Domníváme se, že je potřeba rovnoměrně pokrýt celou Českou republiku, aby byla zajištěna včasná dostupnost kvalitní diagnostiky a léčby onkologicky nemocných pacientů. Pouze tak budou odstraněny stávající nerovnosti,“ vysvětluje Mgr. David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

Podávání nejmodernější onkologické léčby je aktuálně soustředěno výhradně do tzv. komplexních onkologických center (KOC). V České republice je 15 center určených pro léčbu solidních nádorů dospělých pacientů (například v Praze, Brně, Ústí nad Labem, Plzni nebo Českých Budějovicích), centrum zcela chybí v Karlovarském kraji. Léčbě dětských pacientů se věnují dvě centra v republice, a to v Praze a v Brně. Podávání vysoce specializované hematoonkologické péče je soustředěno do 8 center pro dospělé (např. v Plzni, Brně a Hradci Králové) a na 2 pracoviště pro děti (v Praze a v Brně).

„Plně proto podporujeme současné snahy České onkologické společnosti o umožnění podávání vybraných, již standardně používaných, onkologických léků i mimo komplexní onkologická centra, to je v rámci sítě regionálních onkologických skupin. A to vždy po indikaci multidisciplinárním týmem komplexních onkologických center,“ vysvětluje David Kolář a doplňuje „Z této změny budou profitovat zejména pacienti, kteří dnes za léčbou dojíždějí často stovky kilometrů. Přínosné by to bylo také pro lékaře v regionálních pracovištích, již získají možnost dalšího profesního rozvoje a rozšíření terapeutických možností. Změna by přinesla i potřebné uvolnění kapacit komplexních onkologických center pro nové pacienty.“

V rámci současné společné diskuse odborných společností, plátců zdravotní péče, Ministerstva zdravotnictví ČR a dalších partnerů je třeba najít správnou míru mezi centralizací a decentralizací péče. Cílem je přiblížit léčbu k pacientům při dodržení její maximální kvality a bezpečnosti.

Krok druhý: potřebná spolupráce odborníků

Dalším cílem NOP je také podpora multidisciplinárního přístupu a posílení efektivní spolupráce mezi odborníky a zdravotnickými zařízeními, jež se starají o onkologicky nemocné pacienty. Jedná se o zřízení tzv. multidisciplinárních týmů složených z lékařů různých specializací.

Jejich cílem by dle návrhu České onkologické společnosti mělo být stanovení nebo potvrzení diagnózy, nastavení léčby a nasměrování pacienta do konkrétního zdravotnického zařízení (KOC, či regionální onkologické skupiny /ROS/) dle jeho bydliště i typu onemocnění.

„Asociace plně podporuje ustanovení a fungování multidisciplinárních týmů, které mohou zrychlit stanovení diagnózy a nejvhodnějšího léčebného protokolu včetně indikace nejmodernějších léků, jejichž podávání je vázáno na komplexní onkologická centra. Do budoucna bychom uvítali postupné rozšíření možnosti podávání těchto moderních léků i na regionálních pracovištích. Léčba by tak mohla probíhat v blízkosti bydliště pacienta a stala se tak dostupnější,“ komentuje návrh David Kolář.

Je důležité, aby tyto nově vzniklé týmy byly navázány na síť komplexních onkologických center a současně pečlivě provázány s primární péčí v regionu. Samotné zřízení a nastavení provozování těchto týmů bude značně náročné jak z pohledu organizačního, tak finančního. Proto je třeba, aby se této aktivity účastnily i zdravotní pojišťovny a podpořily ji adekvátními úhradami.

Krok třetí: sledování kvality poskytované péče

Téma, které je součástí NOP, a zároveň se opakovaně objevuje v odborných diskusích, je nastavení a sledování kvality poskytované péče. Jedná se o nezbytný krok ke zlepšení péče o onkologicky nemocné pacienty a odstranění aktuálních regionálních nerovností.

„Je třeba postupně nastavit konkrétní indikátory měření kvality onkologické péče, průběžně je vyhodnocovat a identifikovat oblasti ke zlepšení na úrovni národní, regionální i jednotlivých poskytovatelů péče s cílem průběžně kultivovat celý systém onkologické péče,“ vysvětluje David Kolář. Inspirací nám může být například Norsko, které dlouhodobě využívá indikátory kvality zdravotní péče pro stanovení priorit a řízení zdravotní péče i transparentní informování občanů o variabilitě služeb zdravotní péče.

K realizaci tohoto kroku, resp. série následných kroků, je nezbytná celospolečenská (nejen odborná) diskuse, využití digitalizace na všech úrovních zdravotnického systému, standardizace sběru dat a způsobu jejich zpracování. Zásadní roli zde musí mít odborné společnosti spolu se zdravotními pojišťovnami, které jsou z povahy věci nejlépe informovány o onkologických léčebných potřebách a cestě pacienta zdravotním systémem.

Krok čtvrtý: nastavení úhrad péče

V rámci NOP je tematizována také nákladovost onkologické léčby. „Z pohledu naší asociace je třeba, aby byla hrazena kvalitní zdravotní péče lege artis, to je dle odborných doporučených postupů, a to pouze akreditovaným poskytovatelům zdravotní péče. Současně vnímáme jako přínosné, aby byla posílena role multidisciplinárních týmů. Úhrada onkologické intervence by poté byla vázána na podmínku průchodu pacienta touto konzultací,“ komentuje David Kolář.

V zájmu kultivace systému a motivování poskytovatelů k průběžnému zlepšování kvality poskytované péče by se v delším časovém horizontu mělo využít indikátorů kvality a jejich vyhodnocování.

Závěrem

Moderní onkologické léky přinášejí pacientům naději na vyléčení a zlepšení kvality jejich života. V České republice je dostupnost onkologických léčiv na poměrně dobré úrovni. Z pravidelné analýzy společnosti IQVIA pro Evropskou federaci farmaceutických společností a asociací „EFPIA Patients W.A.I.T. Indicator 2021 Survey“ vyplynulo, že ze 41 nových léků schválených Evropskou lékovou agenturou (EMA) v období let 2017–2020 bylo v České republice dostupných 27 z nich. „Ve sledovaném období byla dostupnost moderních onkologik u nás lepší než v ostatních státech V4, naopak jsme zaostávali za některými zeměmi západní Evropy, například Francií, Rakouskem, Švédskem nebo Německem,“ vysvětluje David Kolář a doplňuje: „Je ale třeba upozornit, že se jedná o výsledek indikativní, protože pouze porovnává počet nových léčiv, která vstoupila do systému. Opomíjí však jejich indikační a preskripční omezení, jež se mohou stát od státu lišit.“

Společným zájmem všech účastníků zdravotnického systému je přinášet inovativní onkologickou léčbu českým pacientům, a to v co nejkratším čase od registrace a v dostatečné šíři indikačního využití. Spolu s pokrokem ve vývoji moderní medicíny, managementu klinických studií, implementací nových léčebných postupů a obecně s rozvojem personalizovaných a cílených terapií, by mělo dojít i k úpravě postupu hodnocení při stanovení podmínek úhrady. To by mělo reflektovat specifickou situaci každého jednotlivého léčivého přípravku, aby se dostupnost moderních léčiv pro pacienty v České republice dále zlepšila.