Lékárenský trh prošel v uplynulých letech poměrně bouřlivým vývojem, který lze nejlépe dokumentovat na přesných datech. Na to, co tato data naznačují, v čem se tuzemský lékárenský trh nejvíce proměnil a co lze předpokládat z hlediska jeho budoucího vývoje, jsme se podívali s Ondřejem Fričem, MSc, associate directorem, product management, marketing & data supplier relations, Czech Republic & Slovakia společnosti IQVIA.

Přinášíme vám článek z časopisu Pharma Profit 47/2022. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném vydání. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru, abyste nezmeškali ani jedno vydání. Zasílání je pro majitele a vedoucí lékáren zdarma.

Pokud jde o lékárenský trh, s trochou nadsázky se dá říct, že poslední roky se na něm takřka vše spojuje s covidem-19. Pojďme se na úvod ale podívat na roky před startem pandemie. Co bylo v tuzemsku v předcovidových letech charakteristické pro takzvaný consumer health trh (CH)? Které kategorie rostly, které naopak stagnovaly, jaké trendy péče o zdraví se do prodejů promítaly?

V posledních letech se na retailovém trhu českých lékáren odehrála spousta změn, které v našich datech monitorujeme přes IQVIA panel lékáren zahrnující veřejné části kamenných lékáren a lékárenské e-shopy. To nám umožňuje sledovat transakce v koncových cenách včetně DPH, a tím i sledovat ekonomické dopady na cenotvorbu a poptávku. Pro trh consumer health byl před pandemií typický relativně stabilní růst, v období 2017–2019 průměrně 6,7procentním tempem. Pandemie covidu-19 tento vývoj posílila a průměrné tempo růstu prodejů na CH trhu se tak v období 2020–2021 zvýšilo na osm procent. Pro kategorii OTC produktů, které jsou v segmentu consumer health dominantní, jsou charakteristické významné sezonní výkyvy, především slabé jarní a letní měsíce a silné měsíce předvánoční. Tyto rozdíly přetrvaly i během pandemie, ale v letních obdobích prodeje výrazně posílily. Například prodeje v nejslabším měsíci roku 2021, květnu, byly o 13 procent vyšší než v srpnu, nejslabším měsíci předpandemického roku 2019. Vyšší tržby prodejců v jarních a letních měsících se přitom projevují i v letošním roce, kdy již většinu roku trávíme bez protiepidemických omezení. Letos dosud nejslabší měsíc, květen, přinesl prodejcům tržby dokonce vyšší o 41 procent než již zmíněný srpen roku 2019.

A jak to vypadalo například v segmentu zdravotních potřeb či doplňků stravy?

Zdravotní potřeby a výživové doplňky rostly v letech 2018–2019 ze všech oblastí nejrychleji, a to stabilním průměrným 7,5procentním tempem. Oproti tomu segmenty osobní hygieny a dermokosmetiky spíše stagnovaly. Za nimi se s průměrným 6,5procentním tempem růstu pohybovaly volně prodejné léky, které si ovšem dlouhodobě drží téměř 70procentní podíl na celém CH trhu. Následovaly segmenty osobní hygieny a dermokosmetiky, které rostly průměrně o pět procent. U osobní hygieny a dermokosmetiky je také velmi výrazná sezonnost, která vrcholí před Vánocemi, a nepřerušila ji ani pandemie koronaviru. V případě dermokosmetiky navíc sledujeme ještě jeden, předprázdninový výkyv, který je způsobený především vysokou poptávkou po opalovacích přípravcích. V jednotlivých OTC skupinách dlouhodobě vedly produkty proti chřipce a nachlazení následované léky proti bolesti. V posledním předpandemickém roce 2019 také významně rostla třetí nejprodávanější kategorie vitaminů a doplňků stravy o 11 procent. Za zmínku stojí i produkty podporující trávení s osmiprocentním tempem růstu v témže roce.

Zajímalo by mě, jak vypadalo srovnání se zahraničím, respektive s Evropskou unií (EU)? Lišila se Česká republika v rámci uvedeného trhu v něčem opravdu výrazně?

Velké rozdíly mezi evropskými státy jsme sledovali zejména v případě internetových prodejů, kde Česká republika patřila mezi lídry už před pandemickou krizí. Především ve srovnání s ostatními státy Visegrádské čtyřky (V4) internetové lékárny v Česku generovaly daleko větší podíl tržeb a překonaly v růstu i mnoho států západní Evropy.

Když se přesuneme ke zmiňovanému covidovému období, co bylo v letech 2020 a 2021 pro lékárenský trh typické? A do jaké míry se prodeje v jednotlivých kategoriích konkrétně na CH trhu v uvedených letech lišily?

V první řadě je třeba zmínit rostoucí roli internetu. Ačkoliv kamenné lékárny stále generují většinu tržeb s 86procentním podílem v roce 2021, pro internetové lékárny situace představuje 88procentní nárůst mezi lety 2019 a 2021. Česká republika je tak opravdu v podílu on-line prodejů CH produktů daleko před ostatními státy skupiny V4. Pořadí prvních dvou internetových nejpopulárnějších kategorií se během pandemie nezměnilo: stále jde o vitaminy následované léky proti bolesti, pouze náskok vitaminů se velmi markantně zvýšil. Nejvíce zasaženým sektorem CH trhu byla dermokosmetika. Kvůli omezení cestování neproběhl v roce 2020 již zmíněný sezonní výkyv před létem, kdy lidé nakupují krémy na opalování, a tržby v dermokosmetice tak bývají dokonce vyšší než před Vánocemi. Loni, kdy se pravidla pro cestování již uvolnila, se situace vrátila do normálních hladin.

Zajímavá situace nastala i ve srovnání jednotlivých OTC kategorií. Pandemie narušila dlouhodobou dominanci léků proti chřipce a nachlazení, v roce 2020 ji dokonce předběhla kategorie vitaminů, která se historicky pohybovala až na třetím místě. Důvodem byla hygienická nařízení, která kromě šíření covidu dopadala i na prodeje spojené s tradiční chřipkovou vlnou, které jsou obvykle na podzim velmi vysoké. Lidé se také více zaměřili na prevenci, a především v prvních měsících pandemie se projevil silný efekt předzásobení. Loni se pořadí kategorií sice vrátilo na původní pozice, prodeje vitaminů ale stále rostou a kategorie léků proti chřipce a nachlazení tak nezískala zpět svůj předcovidový náskok. Pandemickou anomálií je kategorie testovacích zařízení, do níž spadají i testy na covid-19. Před pandemií se nenacházela ani v první desítce, loni se ale stala pátou kategorií s nejvyššími tržbami, na internetu dokonce třetí nejprodávanější. Přes 20 procent všech samotestů na covid-19 prodaných v lékárnách se ve zmíněném roce nakoupilo on-line, pro srovnání v roce 2019 se v celé kategorii testovacích zařízení na internetu prodalo přibližně devět procent.

Covid-19 je tu sice stále s námi, ale letošek se od minulých dvou let přece jen liší kupříkladu tím, že děti nebyly na distanční výuce a podobně. V jaké míře se prodejní covidové trendy, například enormní poptávka po vitaminu D, projevují v současnosti?

Subkategorie vitaminů A a D zaznamenala nejvyšší prodeje v druhé vlně covidu, tedy v zimě 2020/2021, a následně na konci roku 2021, kdy byly prodeje ale nižší než v první zmíněné zimě. Od začátku roku 2022 se tržby opět propadly o více než 70 procent oproti poslednímu covidovému maximu, což kopíruje propad v letních měsících minulého roku následující po konci covidové vlny. Covidový trend tedy v tomto směru pokračoval a svou roli hrála i sezonnost. Jestli se prodeje ustálí, nebo přijde další dramatický nárůst prodejů, bude nejspíše záležet na epidemickém vývoji v příštích měsících.

A co vitamin C, jak se u něj vyvíjely prodeje?

I v podkategorii vitaminu C sledujeme podobný trend jako u vitaminů A a D. „Céčko“ zažilo největší boom hned na začátku pandemie na jaře 2020. Během jediného měsíce, a sice března, tržby překonaly 100 milionů korun, přičemž březnový průměr v letech 2018–2019 byl necelých 27 milionů Kč. Březen 2020 byl měsícem, kdy byly v ČR potvrzeny první případy onemocnění covidu-19. K dalšímu nárůstu, ačkoliv nižšímu, došlo na konci roku 2021 stejně jako v případě výše zmíněných vitaminů A a D. Také od začátku letošního roku je znát téměř 70procentní propad, na němž mají ale opět svůj podíl obecně slabší letní měsíce a tendence spotřebitelů předzásobit se preventivními přípravky při nástupu covidové vlny. Aktuální zůstává i vývoj internetových prodejů. On-line lékárny sice nerostou již tak rychlým tempem jako v minulých dvou letech, nicméně růstový trend se nezastavuje a obraty jsou stále mnohem vyšší než v předpandemických letech. Například jen za první pololetí roku 2022 internetové tržby již překonaly celý rok 2019. Celkově můžeme konstatovat, že pro trh consumer health byly pandemické roky 2020 a 2021 silné, a CH trh celkově získal na hodnotě, kterou si stále udržuje.

Existuje ještě nějaká kategorie, která ovšem přímo nesouvisí s covidem a která byla v předcovidovém období na vzestupu, ale pak kvůli jiným starostem v souvislosti s pandemií její prodeje stagnovaly, a poté opět začaly dost růst, případně naopak takříkajíc zamrzly?

Kromě již zmíněné dermokosmetiky a léků proti kašli jsou to například kojenecké doplňky, které se v roce 2020 propadly o 16 procent oproti předchozímu roku. Důvodem byl výkyv v podkategorii dětských nosních odsávaček. Příčiny nelze s jistotou vysvětlit, pravděpodobně má ale na propadu svůj podíl snížené šíření respiračních onemocnění během roku 2020. Podobné výkyvy pozorujeme i u některých dalších kategorií, například náplastí, kde jsou prodeje znovu na předcovidové úrovni, což lze možná spojit s jejich menším využitím v období vládních omezení pohybu.

Jak se lékárenský trh vyvíjí letos? Je už třeba znát, že by byla některá z kategorií ovlivněna ekonomickou či geopolitickou krizí?

Pozorujeme, že v Evropě v posledních měsících ojediněle dochází k výpadkům dodávek léků. Ty jsou většinou způsobeny problémy v mezinárodní dopravě a sníženým objemem výroby, ke kterému některé farmaceutické firmy přikročily v reakci na propady tržeb v pandemických letech. Tyto výpadky se nevyhnuly ani České republice, kde chybí například některé výrobky na alergie, na snížení teploty a další potíže. Nicméně je dostupná celá řada alternativních produktů, která je v lékárnách v dostatečném množství. Se stejnými problémy se potýkají lékárny i v některých ostatních evropských zemích.

A vrací se i nadále rozložení v rámci kategorií na „předcovidové pořádky“, nebo je ještě u určitého sortimentu znát výkyv odstartovaný pandemií? Lišíme se v něčem výrazně od zahraničí?

Vývoj není stejný u všech kategorií, v obecné rovině ale můžeme konstatovat, že se situace vrací do čísel před začátkem pandemie u těch produktů, jejichž prodeje byly buď uměle podpořeny, nebo naopak utlumeny hygienickými opatřeními. Především jde o kategorii testovacích zařízení – pokud nebude opět zavedeno povinné testování na covid-19, tržby pravděpodobně klesnou na původní hladiny. Stejně tak u dermokosmetiky, zejména u opalovacích krémů, kde kvůli omezením cestování v roce 2020 došlo k propadu, již můžeme sledovat návrat na původní úroveň. Pro český trh je pro srovnání nejrelevantnější sousední Slovensko, kde jsme pozorovali podobné nákupní chování a trendy spojené s protipandemickými opatřeními. Celoevropskou optikou lze říci, že trh consumer health reflektoval vývoj pandemických vln a opatření v podobném trendu až na výrazně vyšší růst e-commerce v Česku.

E-commerce se skloňuje ve všech pádech. Jak se vyvíjela v posledních letech? Je znát její neustálý růst, který ve stejné míře pokračuje i po opadnutí pandemie z let 2020/2021?

Jak již bylo zmíněno, nárůst tržeb e-commerce byl během pandemie obrovský. Před ní vygeneroval internet 8,5 procenta tržeb z celkového obratu consumer health. Nyní je to už přes 13 procent. Na druhou stranu pozorujeme, že vysoké nárůsty internetových lékáren pravděpodobně nebudou po pandemii pokračovat. E-commerce bude svůj již vysoký podíl dále navyšovat, jen ne v tak rychlém tempu. Rapidní expanzi lékárenských e-shopů lze ilustrovat i v absolutních číslech: za 12měsíční období od července 2021 do června 2022 vygenerovaly obrat přesahující čtyři miliardy korun, zatímco v roce 2019 přitom tržby jen lehce přesáhly dvě miliardy korun.

Které kategorie v rámci on-line prodejů nejvíc posílily a jak vypadá jejich letošní vývoj v lékárenských e-shopech?

Loni do internetových prodejů zasáhla výše zmíněná kategorie testovacích zařízení, která se dostala až na třetí místo. V letošním roce se už jejich prodeje vrátily do původních hladin, v přehledu 12měsíčního období od července 2021 do června 2022 testy nefigurují mezi TOP 5 nejprodávanějšími kategoriemi. Na internetu byly nejsilnější kategorií vitaminy už před pandemií. Během ní ale došlo k masivnímu nárůstu – v roce 2020 se jejich on-line tržby více než zdvojnásobily. Díky tomu tyto produkty ve sledovaném období na internetu dominovaly s téměř 16procentním podílem na trhu. Dvojkou na e-commerce trhu jsou léky proti bolesti s osmiprocentním podílem následované dámskou kosmetikou s podílem sedm procent v době od července 2021 do června 2022. TOP 5 uzavírá dětská výživa s podílem 6,5 procenta a léky proti chřipce a nachlazení se šesti procenty.

Rostoucí roli e-shopů potvrzuje i fakt, že se prodeje v drtivé většině kategorií na internet přesouvají ať už rychlejším, či pomalejším tempem. Mezi lety 2019 a 2021 měla vůbec nejvyšší podíl prodejů na internetu, srovnáme-li důležité kategorie, dámská kosmetika. On-line se nakoupí téměř třetina celkového obratu kategorie. Následuje dětská výživa s 28procentním podílem a unisexová kosmetika s podílem ve výši 26 procent. Nejrychlejší přesun tržeb na internet sledujeme u vůbec největší kategorie celkového CH trhu, u léků proti chřipce a nachlazení. Od roku 2019 do roku 2021 se podíl on-line prodejů na celkových prodejích více než zdvojnásobil, zatímco v kamenných lékárnách došlo k poklesu tržeb v uvedené kategorii o 125 milionů korun, na internetu prodeje vzrostly o více než 110 milionů korun. V tomto období byl patrný silný pandemický efekt na on-line preference. Rychle se ale přesouvají i prodeje léků na krevní oběh a již zmíněná unisexová kosmetika.

Dosud jsme se bavili o consumer health trhu, jak ale vypadá jeho srovnání s Rx trhem. Vyvíjely se tyto trhy stejně?

Sektor consumer health rostl o devět procent a rostl rychleji než retailová část Rx trhu, která dosáhla dvouprocentního růstu. Rozdíl v absolutních číslech není tolik markantní, protože retailový Rx trh je stále větší: tržby Rx se v roce 2021 zvýšily na 41 miliard korun, u CH prodeje vzrostly na 29 miliard korun. Pro CH trh to znamená celkově 41,5procentní podíl na trhu retailových lékáren. Zejména ve vysokoinflačním prostředí lze očekávat mnohem vyšší nárůsty prodejních hodnot v sektoru CH především kvůli nezávislé cenotvorbě. Tento trend pozorujeme i prostřednictvím našeho nástroje IQVIA Price Analytics, kde vidíme dopady cenové politiky na regionální úrovni v souvislosti s poptávkou a prodaným množstvím.

A jak vypadá srovnání loňského vývoje OTC registrovaných a neregistrovaných přípravků?

Před začátkem pandemie měl navrch segment OTC registrovaných produktů s přibližně 25procentním rozdílem, přičemž tento rozdíl se dlouhodobě pomalu snižoval. V posledních letech bylo na trh uvedeno značné množství nových neregistrovaných produktů a taktéž nových typů balení. Během pandemie OTC neregistrované produkty rozdíl zcela smazaly, nejvíce se přiblížily v roce 2020. Z letošní situace můžeme zatím usoudit, že se rozdíl mezi segmenty pravděpodobně opět zvýší. Projevuje se i propad prodejů samotestů na covid-19, které patří mezi OTC neregistrované produkty, a zároveň návrat tržeb z produktů na chřipku a nachlazení, které jsou registrované.

Jak si stojí z hlediska velikosti prodejů a dynamiky růstu lékárenské sítě a nezávislé lékárny, srovnáme-li dobu před pandemií a současnost?

Pandemie stvrdila výsledek dlouhodobějšího trendu, kdy řetězcové lékárny doháněly dříve dominantní nezávislé lékárny. Ještě v roce 2019 držely nezávislé lékárny 47procentní podíl na CH trhu, představující celkový obrat 11,7 miliardy korun. Řetězce následovaly s 44 procenty, respektive s tržbami ve výši 11 miliard korun. Na internetové lékárny, které jsou primárně vlastněny řetězci, ale tento kanál měříme zvlášť, připadalo zbylých 8,5 procenta neboli 2,1 mld. Kč. Během covidových let se situace posunula a nyní mají kamenné řetězcové prodejny na CH trhu většinové postavení s 44,5procentním podílem představujícím 12,8 miliardy korun, zatímco nezávislé lékárny se propadly na 42 procent s obratem 12,1 mld. Kč. Internet svůj podíl mezitím zvýšil na více než 13 procent a vygeneroval prodeje dosahující čtyři miliardy korun. Všechny tři skupiny vykazují růst tržeb, u nezávislých lékáren je ale nejpomalejší. Například loni rostly ve srovnání s předchozím rokem čtyřprocentním tempem. U řetězců se prodeje ovšem meziročně zvýšily o 10 procent a na internetu dokonce o 22 procent. Internetové lékárny překonaly ty nezávislé dokonce i v absolutních přírůstcích: v roce 2021 se odbyt na internetu zvýšil o 700 milionů korun, nezávislé lékárny vykázaly půlmiliardový nárůst. První příčka v růstu v absolutních číslech nicméně patří řetězcovým lékárnám, které vygenerovaly obrat o 1,2 miliardy korun vyšší.

Co za tímto vývojem podle vás stojí?

Z mého pohledu lze přisoudit velkou část růstu v řetězcových lékárnách vysoké míře koordinovaných marketingových aktivit ve spolupráci s výrobci. Čím dál tím větší roli hraje horizontální rozšíření služeb, jako je kupříkladu možnost kožního vyšetření nebo beauty poradna, stejně jako vertikální rozšíření například v podobě mobilní aplikace pro správu zdraví pacientů. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že rozšiřování služeb a sortimentu tradiční lékárny, stejně jako inovace a digitalizace, mohou vést k výraznému komerčnímu růstu lékárenského byznysu.

Markéta Grulichová

marketa.grulichova@atoz.cz