Je to přesně 30 let, kdy lékaři v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) zahájili jako první v tehdejším Československu program účinné léčby akutního infarktu myokardu metodou tzv. koronární angioplastiky. Při tomto výkonu se velmi rychle zprůchodní věnčitá tepna uzavřená krevní sraženinou, díky čemuž se obnoví krevní průtok do postižené oblasti a zastaví odumírání srdečních buněk. Před zavedením této léčby se podávaly k rozpuštění krevní sraženiny léky, otevření postižené tepny tak trvalo déle a výsledky léčby byly horší. Do jednoho roku zemřela téměř čtvrtina nemocných. Koronární angioplastika snížila riziko takového úmrtí na méně než 10 procent.
V roce 1992 byl IKEM prvním centrem, které zahájilo nonstop program léčby srdečního infarktu angioplastikou. Dnes je v České republice dostupná síť celkem 23 center, která tuto léčbu zajišťují nepřetržitě pro všechny nemocné. Program léčby infarktu metodou angioplastiky zavedl do praxe MUDr. Michael Želízko, CSc., vedoucí Oddělení intervenční kardiologie Kardiocentra IKEM. První pacientkou byla žena s akutním infarktem myokardu přední stěny. „Druhým pacientem, a to byla shoda náhod, byl lékař kardiolog. V jeho případě navíc nešlo podat dosud používanou trombolýzu, takže tam už vlastně nebyla vůbec žádná jiná možnost,“ popisuje doktor Želízko.
Zahájení programu předcházelo několik měsíců příprav, technologie ani používané nástroje zdaleka nebyly na dnešní úrovni, také bylo nutné sestavit tým lékařů a sester, kteří se po celých 30 let střídají ve službách v nemocnici a zajišťují výkony bez přestávky 24 hodin denně 7 dní v týdnu.
Po zdárně provedených výkonech lékařů IKEM začala metodu postupně zavádět i další centra v tuzemsku. V současné době se u nás provádí přes 22 000 angioplastik ročně, z toho je pět až šest tisíc právě u akutního infarktu myokardu. Za 30 let lékaři v IKEM ošetřili pomocí angioplastiky přes 30 000 nemocných s ischemickou chorobou srdce, přičemž jako první v ČR také implantovali koronární a lékové stenty. „Tato metoda změnila revolučním způsobem léčbu srdečního infarktu a zachránila život tisícům nemocných. Změnila také organizaci péče o tyto nemocné, kdy je diagnóza infarktu provedena již ve voze záchranné služby a pacient transportován přímo do nejbližšího kardiocentra k provedení angioplastiky. Česká republika se stala jednou z prvních zemí na světě, kde se tento systém stal skutečností,“ doplňuje přednosta Kardiocentra IKEM prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc.
Průměrný pacient s infarktem myokardu je asi 65letý muž, obvykle kuřák. Často jsou přítomny další rizikové faktory jako hypertenze, diabetes a obezita. Výjimkou dnes nejsou ani mladší pacienti. Pro jejich další život je zásadní, kdy se dostanou do nemocnice.
„Od začátku je to boj o čas. Kdykoliv od počátku příznaků infarktu může pacient náhle zemřít na fibrilaci komor, která může být spuštěna v neprokrvené srdeční tkáni. I když nedojde k této arytmii, je pacient ohrožen odumřením různě velké části svaloviny a zhoršením čerpací funkce srdce. Buňky srdečního svalu odumírají exponenciálně v závislosti na čase. Pokud se podaří pacienta dostat do nemocnice v prvních dvou hodinách, zachráníme prakticky celý srdeční sval. Mezi druhou a šestou hodinou od počátku bolesti ještě stále umíme výrazně snížit dopady infarktu, ale funkce srdce je obvykle snížena a pacient je ohrožen rozvojem srdečního selhání. Nemocný proto nemá váhat a včas zavolat záchranku, která umí infarkt diagnostikovat přímo v terénu,“ vysvětluje Michael Želízko.