Na 21. září připadá Světový den Alzheimerovy choroby. Počet lidí, kteří se v Česku s touto chorobou léčí, se za posledních deset let více než zdvojnásobil. Loni se podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) léčilo s touto nemocí 68 120 lidí. Odborníci ale upozorňují, že onemocnění zůstává u velké části pacientů neodhaleno a bývá zaměňováno za náladovost, nešikovnost či jiné projevy stáří. Péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou stojí ročně miliardy korun. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nemoc postihuje i čtyřicátníky, riziko jejího nástupu lze omezit zdravou stravou, pravidelným pohybem a činnostmi, při kterých se musí přemýšlet.
Alzheimerova choroba je nevyléčitelné degenerativní onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce. Nemocný zapomíná vše, co dříve znal. Nepoznává své blízké, ztrácí orientaci v čase i prostoru, nerozumí významu slov, neumí použít předměty, které denně používal, ztrácí hygienické návyky. Tato forma demence postihuje spíše starší lidi, může ale propuknout i u čtyřicátníků. Pokud je odhalena včas, vhodnou terapií je možné zbrzdit postup nemoci a zlepšit kvalitu života. Frekvence výskytu Alzheimerovy nemoci u žen je dvojnásobná oproti výskytu u mužů.
Nějakou formu demence mělo loni v Česku podle dat ÚZIS asi 111 400 lidí, z toho 61 procent tvoří pacienti s Alzheimerovou nemocí. Zbytek jsou pacienti, u kterých není dořešeno, o jaký typ poruchy se jedná, a je možné, že se u nich Alzheimerova demence v budoucnu rozvine.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která má necelých šest milionů pojištěnců, loni evidovala 47 255 klientů s Alzheimerovou chorobou. Na jejich léčbu vydala přes 1,5 miliardy korun. Loni podle dat ÚZIS stoupl meziročně počet pacientů s touto diagnózou jen o necelé procento, přitom v předchozích letech se meziroční nárůst pohyboval kolem pěti procent. Podle VZP může být důvodem epidemie covidu-19, kvůli které lidé návštěvu lékaře odkládali.
S věkem výrazně narůstá podíl případů v populaci, podle ÚZIS je většina pacientů s odhalenou Alzheimerovou nemocí ve věku od 75 do 89 let. Ve věku nad 85 let je diagnostikována u více než desetiny populace.
SZÚ uvádí, že se Alzheimerova choroba v ČR týká asi 160 000 lidí a do roku 2050 by jejich počet mohl vzrůst na 280 000. Až polovinu budoucích pacientů by podle SZÚ mohla ochránit důsledná prevence. Pomáhá dostatek pohybu, vyvážená strava a činnosti, při kterých je potřeba přemýšlet. „Ačkoli přesné příčiny vzniku nemoci nejsou známy, mezi významné faktory vědci řadí kromě vyššího věku a dědičnosti i nezdravý životní styl. Lidé jako by stále nevěřili, že pro své zdraví musejí něco dělat, aby si ho zachovali,“ uvedla vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ Marie Nejedlá.
Většina lidí s touto diagnózou žije doma a pečují o ně jejich blízcí, pro které představuje péče o svého blízkého obrovskou zátěž. „Pečující se na péči často cítí sami, někdy jim připadá, že jsou jediní na světě, kdo řeší takové otázky. Kontakt s někým, kdo se v problematice orientuje, či ji sám zažil, je úlevné a posilující. Často jim chybí informace o onemocnění a rady, kde mohou získat praktickou pomoc a finanční podporu,“ upozornila psycholožka z Linky seniorů Klára Gramppová a doplnila: „V roce 2020 přijala Linka seniorů více než 15 000 hovorů, průměrně 30 hovorů za den. Z toho 5 684, tedy cca jedna třetina hovorů, se týkalo tématu péče o seniory, z nichž významnou část tvoří volající pečující o nemocné demencí.“
