Dlouhodobý a pravidelný monitoring, který provádí Státní zdravotní ústav (SZÚ), odhalil i v pandemickém roce 2020 zásadní, chronické nedostatky ve výživě tuzemské populace. Opakovaně se projevuje nedostatek vápníku, hořčíku, železa, draslíku, zinku a selenu u významné části populace žen. Mužům pak nejčastěji chybí hlavně vápník, hořčík a draslík. Takový deficit minerálů se podle odborníků na lidském organismu podepisuje rozvojem řady neinfekčních onemocnění a chronických zánětů.

Takzvaný dlouhodobý monitoring dietární expozice populace vybraným chemickým látkám je legislativně zakotvený v řadě předpisů ČR i EU. Hodnocení významných minerálních látek v obvyklé dietě české populace i v roce 2020 ukázalo, že se opakuje řada nedostatků ve výživě, a to zejména u žen. „Takové chyby se bohužel časem v organismu sčítají. Prevence je dlouhodobě zanedbávána a zbytečně zhoršuje zdravotní stav populace. Přináší to trápení v životě jednotlivců a v důsledku velkou ekonomickou zátěž pro zdravotní systém,“ shrnuje obavy z následků zjištěného stavu Prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc., vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu.

Cílem hodnocení přívodu minerálních látek bylo posoudit stav pro různé skupiny tuzemské populace. K hodnocení byla využita data o spotřebě potravin z národní Studie individuální spotřeby potravin a aktuální analytické hodnoty obsahu minerálních látek v potravinách stanovených v rámci projektu.

Opakovaně se projevuje nedostatek minerálních látek především u žen. Například více než polovině žen mezi 18 a 59 lety chybí dostatek vápníku, hořčíku, železa, zinku, draslíku a selenu. U nadpoloviční většiny mužů ve stejné věkové skupině byl pak zaznamenán nedostatek u vápníku, hořčíku a draslíku. Rozdíl je dán především tím, že u mužů jsou dávky potravin vyšší v přepočtu na kilogram tělesné hmotnosti a získávají, nebo spíše postrádají, tak jiný poměr sledovaných prvků.

„Popsané nedostatky minerálních látek podporují rozvoj chronických zánětů. Ty se mohou stát tichým zabijákem, který přispívá ke kardiovaskulárním chorobám, rakovině, metabolickému syndromu, diabetu, depresím, demenci, poruchám imunitního systému a dalším stavům. Skutečnost je, že tři z pěti lidí na světě zemřou na nemoci spojené se záněty,“ varuje dále profesor Jiří Ruprich s tím, že životní styl vede lidi ke konzumaci velkého množství nejrůzněji výrazně dochucovaných a průmyslově zpracovaných potravin. Ty neobsahují dostatečné množství potřebných živin. Na přípravu pokrmů mnohým nezbývá čas, při vaření se málo pracuje s čerstvými surovinami. Právě ty jsou ale pro rovnováhu živin v pokrmech a naše zdraví zcela zásadní.

Svou roli v celkovém dopadu nedostatku živin na organismus samozřejmě hrají i nedostatek pohybu, stres, špatný spánek nebo konzumace alkoholu. „Bohužel, my Češi, patříme z hlediska výživy mezi nejhorší v Evropské unii. O prevenci a zdravé výživě se sice hodně mluví, ale lidé se ještě nenaučili o sebe starat. Stále mnozí čekají, že je spasí akutní medicína. To je ale zcela chybný přístup. K lékaři už lidé jdou právě z důvodu poškození zdraví, kterému třeba mohli předejít,“ uvádí Jiří Ruprich.

Lidé také často spoléhají na to, že situaci řeší užívání volně prodejných multivitaminů s minerály. Doplňky stravy by ale měly být pouze nouzovým řešením. Zásadní je vyvážená strava. U nemocných pak vhodnou dietu doporučí například praktický lékař, ale existují i nutriční terapeuti, kteří mohou lidem individuálně poradit.