Zatímco v zahraničí fungují výzkumné klastry, které sdružují špičkové vědce, akademické pracovníky a výrobní farmaceutické podniky, dlouho a běžně, v České republice jde o novinku. Centrum aplikovaného farmaceutického výzkumu (The PARC) bylo u nás založeno teprve před pěti lety. Přesto se už může pochlubit nejedním úspěchem. O tom, co bylo impulsem pro jeho založení a jak funguje, jsme si povídali s Ing. Pavlem Šebkem, CSc., ředitelem pro výzkum a vývoj ve společnosti Zentiva, která je jedním ze zakládajících členů jmenovaného centra.
Přinášíme vám článek z časopisu Pharma Profit 41/2021. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném vydání. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru, abyste nezmeškali ani jedno vydání. Zasílání je pro majitele a vedoucí lékáren zdarma.
Centrum aplikovaného farmaceutického výzkumu neboli The PARC (Pharmaceutical Applied Research Center) je v podstatě virtuální univerzita. Proč bylo založeno?
Jeho základní ideou je propojit špičkové akademické vzdělání s praktickou zkušeností z farmaceutického průmyslu. Primárním impulsem pro založení centra byla naše snaha dělat v ČR špičkovou industriální farmacii a být ve světě konkurenceschopní.
Předpokládám, že jste se inspirovali i v zahraničí, kde už má spolupráce fungující na základě propojení univerzit a výrobců dlouholetou tradici.
V zahraničí jde o běžný model. Inspirovali jsme se dvěma velkými klastry – irským a farmaceutickým klastrem s celoevropskou působností. Irsko je výborným příkladem, jak je možné díky strategii státu v podstatě z ničeho vybudovat farmaceutický průmysl s globálním významem. Prakticky od 70. let minulého století Irsko systematicky pracuje na budování výrobní infrastruktury od chemických syntéz aktivních substancí a intermediátů až po výrobu lékových forem a komplexních pokročilých biotechnologií. Velká pozornost je při tom věnována investicím do rozvoje lidských zdrojů a strategických kompetencí vytvořením výzkumného a vzdělávacího centra zaměřeného na biotechnologické výroby, NIBRT (National Institute for Bioprocessing Research and Training) a SSPC (Synthesis and Solid State Pharmaceutics Cluster), klastru zaměřeného na nízkomolekulární léky. Přístup Irska je výjimečný v tom, že cíleně investuje jak do základního biomedicinálního výzkumu, tak do výzkumu výrobních technologií. Obě výzkumná centra jsou významně podporována z vládních zdrojů. Dnes se v Irsku vyrábí řada klíčových léků a tamní firmy vedle produktů exportují také technologická řešení, a vytvářejí tak čím dál větší přidanou hodnotu. Další náš velký vzor, PSSRC (Pharmaceutical Solid State Research Cluster), jenž se skládá z 10 evropských universit, je virtuální klastr, v němž se sdružily výzkumné skupiny, které vytvářejí know-how v oblasti pevných lékových forem, sdílejí spolu výsledky a projekty. V tomto klastru působí také například univerzita z Nového Zélandu. Velké klastry propojující akademický a industriální technologický farmaceutický výzkum fungují rovněž ve Velké Británii, kde je jejich působení velmi populární.
Můžete popsat, jak PARC funguje, kdo patří mezi jeho zakládající členy a kolik má studentů?
PARC založili Vysoká škola chemicko-technologická, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a společnost Zentiva. Přestože jde o virtuální výzkumné centrum, funguje v podstatě jako klasická univerzita. Má pět oddělení, za každé je odpovědný jeden vědecký vedoucí. Naši studenti, kterých je nyní pětatřicet, se rekrutují z řad absolventů, kteří se rozhodli pokračovat v postgraduálním neboli doktorandském studiu. Každoročně vypisujeme témata doktorských prací, z nichž si studenti, mají-li zájem, mohou vybrat. K doktorandskému studiu se ale zapíší na některé z uvedených vysokých škol, protože PARC není oprávněn vydávat tituly Ph.D. Studenti tedy studují na klasické vysoké škole a spolupracují s námi s tím, že každý má dva školitele. Jeden je z akademické a druhý z průmyslové sféry. Na tématech doktorských prací se domlouváme s profesory z vysokých škol. Jejich zadání je ovšem vždy zaměřeno na nějaký zásadní problém, s nímž se soudobá farmacie potýká. Nikdy nejde o výzkum takzvaně do šuplíku. Vždy se jedná o koncepční farmaceutickou výzvu, kterou je třeba vyřešit v krátkodobém či dlouhodobém horizontu. Značná část našeho výzkumu je zaměřená na produkty, které během krátké doby budou uvedeny na trh. Samozřejmě se zabýváme i odvážnějšími technologiemi, které bude farmaceutický průmysl využívat až za pět či deset let. Co se týče vývoje Zentivy, valná část veřejnosti má představu, že generická firma vyrábí pouhé kopie originálních léčiv. Reálně to ovšem takto nefunguje. Jednoduché kopírování se dá dělat u několika málo přípravků, ale většinou jsou produkty chráněny duševním vlastnictvím originálních výrobců, kteří chrání patenty syntézu aktivní substance, použitou pevnou fázi aktivní substance, složení a technologii lékové formy a v některých případech i chování in vivo, tedy v organismu pacienta. S tím vším se musí generický výrobce vypořádat, aby vůbec mohl generikum uvést na trh. Musí k tomu mít k dispozici špičkové vědecké zázemí a potřebné kompetence, aby žádné duševní vlastnictví neporušil. A protože originální výrobce použije přednostně to nejjednodušší technologické řešení, které se nabízí, a ochrání ho patentem, musíme vymyslet něco pokročilejšího, abychom patent neporušovali. Na technologické úrovni tedy musíme mít lepší a chytřejší lidi, protože musíme přijít s inovativnějším řešením, než které bylo použito u originálního produktu.
Jakým typům inovací se tedy věnujete, respektive se na ně ve výzkumu zaměřují studenti v rámci doktorandského studia?
Molekuly dostupné pro generický vývoj jsou dané. Inovovat na molekulární úrovni se zatím nechystáme, vše ostatní na produktech inovujeme. První úroveň našich inovací směřuje k tomu, abychom uvedli generikum první den po ukončení patentové ochrany struktury molekuly léčiva na trh. Druhá úroveň se týká technologie výroby. Konkrétně se snažíme vyvinout efektivnější technologie, než jaké používal originální výrobce, což nám umožní prodávat lék na trhu laciněji. Nejvyšší úroveň inovací spočívá ve vylepšování originálních přípravků, abychom na trh přišli s vyšší hodnotou, než byla v původním léku. Naší ambicí je tedy přicházet na trh s takzvanými generiky plus neboli value added medicine neboli léky s přidanou hodnotou. Tohle všechno vyžaduje velké množství inovací, a abychom je byli schopní dělat, potřebujeme k tomu mít špičkově vzdělané lidi. Úspěšnost farmaceutické firmy nestojí na tom, jakým disponuje výrobním zařízením, ale odvíjí se zejména od toho, jak chytré a kreativní má pracovníky. Problém ale je, že řada vědeckých a inženýrských kompetencí v tuzemsku dosud nebyla k dispozici.
Můžete uvést příklad nějaké chybějící kompetence?
Většina studentů farmaceutických fakult studuje především se záměrem jít pracovat do lékárny. Málo je těch, kteří fakultu vystudují proto, že se plánují věnovat výzkumu, vývoji nebo výrobě ve farmaceutické firmě. Farmaceutické fakulty jsou tak primárně zaměřené na výchovu lékárníků. Části farmaceutického vzdělání a akademického výzkumu, které potřebujeme v průmyslu, jako je například farmaceutická technologie a inženýrství, biofarmacie a podobně, v hledáčku zájmu studentů buď úplně chyběly, nebo se nijak výrazně nerozvíjely. Proto jsme vytvořili PARC, kde se snažíme tyto obory vybudovat a posílit, a přitáhnout k nim zájem akademiků i studentů. Naším cílem je vybudovat v tuzemsku potřebné kompetence, a to nejen pro naši společnost, ale obecně pro rozvoj farmaceutického průmyslu v České republice. Máme-li jako stát ambici vyvíjet nové farmaceutické produkty, převádět je do klinického testování a následně i vyrábět, tak i všechny start-upy, které na základě akademického výzkumu vzniknou, budou potřebovat odborníky kompetentní v uvedených oborech, aby z objevené molekuly udělali lék, který se dá klinicky otestovat a následně i vyrábět.
Nemohu se nezeptat, jak se to dělalo dřív. Jak se kompetentní lidé do vývoje a výzkumu sháněli v době, než byl založen PARC?
Velmi složitě, situace na středoevropském pracovním trhu s experty ve farmaceutických oborech je velice komplikovaná. Řada odborníků se hledá pomocí takzvaných head hunterů obdobně jako pracovníci na pozice ve vrcholovém managementu. Dnes navíc interně vyvíjíme hlavně takzvaná složitá generika a generika s přidanou hodnotou, tedy generika, jejichž vývoj a výroba vyžaduje velkou inovační přidanou hodnotu. Vytváříme vlastní vědecké a výrobní know-how a duševní vlastnictví, jinak bychom nebyli takové produkty schopni vyvinout a vyrobit. Naše potřeba zaměstnávat talentované vědce a inženýry tak neustále narůstá.
Lze prozradit, co je nyní žhavým tématem na farmaceutickém trhu, a na co se tedy v rámci výzkumu v centru PARC zaměřujete?
Studenti pracují na celé řadě technologií, které jsou v hledáčku farmaceutických firem. Například na 3D tisku. Dosud se industriálně pomocí této technologie vyrábí jediný produkt, ale tato technologie má v sobě velký potenciál zejména ve vztahu k takzvané customizované medicíně. Pro každého pacienta lze teoreticky tisknout jeho speciální lékovou formu se speciální dávkou účinné látky. Praktická aplikace tohoto přístupu je ale trochu hudbou budoucnosti, protože nejde jen o to vyvinout potřebnou technologii, ale je třeba vyřešit i regulatorní podmínky, aby bylo možné lék zaregistrovat a prodávat. Dalším tématem, na němž studenti v centru PARC pracují, jsou inovativní technologie zvyšující vstřebávání účinných látek. Řada léků, které se v současnosti vyvíjejí, je sice velmi účinná, ale zároveň jsou jen velmi málo rozpustné, a tím pádem špatně vstřebatelné ze zažívacího traktu. Věnujeme se rovněž například vývoji lékových forem, které jsou postaveny na bázi nanovláken. Vytváříme třeba i nové aplikace umělé inteligence pro potřeby analýzy velkého množství literárních dat s cílem nalezení nových terapeutických indikací. S Farmakologickým ústavem UK spolupracujeme na nových metodách korelace experimentálních dat mezi člověkem a zvířetem. V rámci celoevropských výzkumných uskupení spolupracujeme i s celou řadou velkých inovativních farmaceutických firem a špičkových univerzit na vylepšování metodik vývoje nových léků. Na tuto spolupráci jsme získali už dva granty Evropské komise v rámci programu Horizont 2020.
Vysoké i střední školy na svých webech uvádějí, jak jsou jejich absolventi úspěšní, kde se uplatnili, v jakém počtu byli maturanti přijati k vysokoškolskému studiu a podobně. Čtyřleté doktorandské studium během pětiletého působení centra PARC už nějací studenti ukončili. Kde se uplatnili, jakých případných úspěchů dosáhli?
Studium zatím absolvovalo 13 studentů. Z nich se zhruba polovina rozhodla, že bude pracovat v Zentivě, čtvrtina se vrátila zpět na univerzity a dále s námi spolupracuje. A čtvrtina šla pracovat do jiných farmaceutických firem buď v Česku, nebo v zahraničí. Na jednu stranu nás mrzí, když někdo odejde do zahraničí, ale na druhou stranu je to pro nás potvrzení skutečnosti, že firmy oceňují vzdělání, které studenti v centru PARC získali. Je to dobrá vizitka, když virtuální výzkumné centrum ve východní Evropě vybudované generickou firmou ve spolupráci s univerzitami a Akademií věd vychovává odborníky, o které mají zájem nadnárodní společnosti a lídři v oboru. Tím naše vzdělání získává ohromný kredit. Co je rozhodně velmi přínosné, že se díky fungování našeho centra vytváří know-how, které je obecně využitelné. Například Zentiva už uvedla na trh čtyři produkty, na jejichž vývoji se také podíleli studenti tohoto centra, takže nemají na svém kontě jen disertační práci a články v odborných časopisech, ale mohou vzít do ruky i krabičku s léčivým přípravkem, na němž se podíleli a který pomáhá pacientů v celé Evropě.
O jaké přípravky se jedná?
Jeden je určen na léčbu deprese a tři slouží k léčbě HIV. Jde o první generika, která na léčbu HIV vstoupila na trh. Terapie pomocí těchto generických přípravků vyjde v celoevropském průměru na zhruba třetinu toho, co stála předtím. Tím pádem se dostupnost léčiv a udržitelnost systému zdravotní péče o takto nemocné významně zvýšila. V Česku, a řekl bych, že ani v Evropě není příliš doktorandských programů, při nichž by studenti zažili něco podobného, kdy jejich doktorát buď hned, nebo v brzké době končí tím, že se „jejich“ produkt registruje a dostane na trh. To je jedinečná věc. A určitě stojí za zmínku fakt, že studenti získají nejen akademický titul, ale díky tomu, že se podílejí i na odpovídajících patentových přihláškách, si mohou vydělat i „slušné“ peníze.
Dočetla jsem se, že jeden z vašich absolventů založil start-up firmu.
Ano, jde o firmu zaměřenou na technologii, pro niž zatím nemáme výstižný český název. Anglicky se nazývá liquid marbles. Jedná se o nadějnou technologii, kterou ale nechceme takříkajíc držet jen pro Zentivu, protože v praxi existuje mnoho potenciálních aplikací v celé řadě oborů. Tato technologie je ve farmaceutickém průmyslu využitelná v segmentu generik, inovativních produktů, ale například i doplňků stravy, a tak jsme se dohodli, že ji nebudeme nijak omezovat a umožníme kolegům, kteří na ní pracovali, ji dále rozvíjet v rámci start-upové společnosti. Máme z toho velkou radost, protože právě tohle dělá z akademického výzkumu rentabilní záležitost, kdy se náklady vložené do vědy vracejí. Student, který dělal v rámci centra PARC doktorát, tak teď pracuje ve vlastní společnosti na převodu základního konceptu do podoby výrobního zařízení. V okamžiku, kdy bude mít stroj hotový, může ho začít nabízet farmaceutickým firmám. Ve spolupráci s tímto absolventem a jeho firmou už nyní Zentiva testuje zajímavé aplikace.
V úvodu jste se zmínil o tom, že spolupracujete s irským klastrem. Mají vaši studenti možnost chodit takříkajíc na zkušenou do zahraničí? A do jaké míry spolupracujete například i s jinými farmaceutickými firmami?
Ano, například v rámci grantu od Evropské komise spolupracujeme se společnostmi, jako je Astra Zeneca, Bayer, UCB anebo Roche, na projektu s názvem InPharma. Je zaměřen na vytvoření systémů pro přímou korelaci in vitro a in vivo dat pomocí počítačových simulací, aby se minimalizovaly experimenty na zvířatech. Příkladů podobné mezinárodní spolupráce je hodně. Reálně vznikají konsorcia mezi farmaceutickými firmami a univerzitami, která vytvářejí know-how využitelné pro celý obor. Samozřejmě každá firma si střeží konkrétní molekuly, na kterých pracuje, ale pokud jde o rozvoj inovativních kompetencí, společnosti spolupracují. Naši studenti mají možnost vyjet na zahraniční stáže i v rámci projektu Orbis, který je určen na spolupráci farmaceutického průmyslu s akademickým světem a je podporován grantem Evropské komise ve výši 2,3 milionu eur. A v rámci tohoto programu studenti pracují na špičkových univerzitách v Irsku, Finsku, Polsku, Slovinsku či v USA a naopak profesoři a studenti z těchto univerzit mohou zase navštívit Zentivu a naučit se, jak funguje farmaceutický průmysl a jaká obecná témata právě řešíme. Centrum PARC spolupracuje s akademickými pracovišti prakticky v celé EU. Praxe je taková, že pokud řešíme nějaký projekt a víme, že by k němu mohli studenti načerpat potřebné informace a know-how v některé ze spolupracujících univerzit, jedou tam na kratší nebo delší stáž, popřípadě vytvoříme společný projekt. Studenty posíláme tam, kde to dělají nejlíp. Musím zdůraznit, že na studentech jsou dobře znát zkušenosti získané v zahraničí, ale i v průmyslu. Mají větší rozhled, ambice i odvahu než ti, kteří takovou možnost nemají.
Kde mohou případní zájemci o doktorandské studium získat informace o centru PARC? Jak jste aktivní z hlediska propagace?
Jsme viditelní a snad budeme čím dál viditelnější na všech sociálních sítích. Chceme, abychom měli co největší propagaci na vysokých školách, a snažíme se být vidět i v médiích, a to nejen v těch vědecky zaměřených. Cílíme i na rodiče, protože platí, že děti se často řídí tím, o čem se debatuje v rodině. Snažíme se, aby PARC byl vnímán jako instituce, kde se dělá skvělá zajímavá věda, která prospívá nejen farmaceutickým firmám, ale celé společnosti. Zúčastňujeme se aktivně veletrhů pracovních příležitostí na farmaceutických i jiných fakultách. Pořádáme okruh přednášek specificky pro farmaceutické fakulty, během nichž naši kolegové představí PARC i jeho výzkumný program. Posíláme naše studenty na různé odborné konference, kde prezentují dosažené výsledky v rámci studia v našem centru.
Když jste v úvodu popisoval, jak se irská vláda rozhodla, že vybuduje farmaceutický průmysl a vytvoří z něj strategické odvětví, zajímá mě, jakou podporu byste si představovali od naší vlády. Co by bylo u nás žádoucí?
Od státu chceme, aby primárně vytvářel prostředí, v němž se dá dobře podnikat. Když se podíváme třeba do Irska či Británie, je běžné, že tamní univerzity ve spolupráci s výrobními firmami vytipují klíčové technologie, které je třeba v dlouhodobém horizontu rozvíjet. A stát je podpoří ve formě kompetenčních center nebo výzkumných klastrů. Stejně jako se v ČR podporuje základní výzkum v přírodovědných oborech a investují se do něj miliardy korun, by se měly podpořit i odpovídající vědecké disciplíny a kroky směřující k industrializaci těchto výsledků. Aby se základní koncepty a molekuly, které vzniknou na akademických pracovištích, podařilo převést do podoby konkrétních léčivých přípravků, jež je možné klinicky otestovat a následně i vyrábět. U nás máme velmi kvalitní chemii, biochemii a molekulární biologii, ale potřebujeme se posunout o kousek dál směrem k farmaceutickému inženýrství a vývoji lékových forem. Naším cílem je dosáhnout toho, aby se farmaceutický průmysl stal jednou ze strategických priorit České republiky. Industriální farmacie v tomto směru dosud není příliš vidět. Proto se i v rámci České asociace farmaceutických firem snažíme vytvořit technologickou a výzkumnou sekci, abychom byli schopni prezentovat našim partnerům ve vládě, co jsme jako odvětví schopni nabídnout. O tom, že farmaceutický průmysl rozhodně není druhořadé odvětví, svědčí fakt, že přidaná hodnota ve farmacii je už dnes dvakrát vyšší než například v automobilovém průmyslu.
Markéta Grulichová
marketa.grulichova@atoz.cz
