Současná pandemická situace sice nedovoluje pustit se do oslav, které by si 30. výročí založení společnosti Alliance Healthcare jistě zasloužilo, ale nic nebrání tomu si v rozhovoru připomenout, jak se jmenovaný přední velkodistributor léčiv na českém trhu v uplynulých desetiletích rozvíjel. S Jaroslavem Kozákem, ředitelem pro prodej a marketing, a Ing. Romanem Kellerem, MBA, provozním ředitelem společnosti Alliance Healthcare, jsme si povídali nejen o minulosti, ale i o plánovaném rozvoji firmy a jejích služeb i o podpoře nezávislých Alphega lékáren.
Přinášíme vám článek z časopisu Pharma Profit 40/2021. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném vydání. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru, abyste nezmeškali ani jedno vydání. Zasílání je pro majitele a vedoucí lékáren zdarma.
Na začátek se určitě sluší ohlédnout se za uplynulými 30 lety, po které Alliance Healthcare v tuzemsku působí, a vyzdvihnout určité mezníky v rozvoji společnosti.
Jaroslav Kozák: V roce 1991, kdy byla společnost založena, tehdy jako dvě firmy (Plus a Pragopharm), panovaly v zásobování lékáren ve srovnání s dneškem velmi rozdílné podmínky. Do té doby existovala státní organizace Zdravotnické zásobování, a to v každém kraji, která zboží do lékáren vozila po paletách jednou za měsíc či 14 dnů. Po roce 1990 se zase naopak na trhu objevilo několik stovek distributorů léčiv a doplňků stravy. Co se ale hlavně změnilo, byl poskytovaný servis. Zboží se do lékáren ve větších městech, pokud byl velkosklad poblíž, vozilo třeba i pětkrát šestkrát denně. Tehdy se tolik nekontrolovaly náklady a ve srovnání se současností byly úplně jiné marže. Společná marže distributora a lékárny byla tehdy 38 %, rozdělená na 12 % pro distribuci a 26 % pro lékárnu. Nyní jsou obchodní podmínky zcela jiné. Lékárny byly tenkrát překvapené ze servisu i široké nabídky a také z množství distributorů, kteří na našem trhu začali fungovat. To byla oproti dřívějšku zásadní změna.
Vaše společnost, jestli se nepletu, tenkrát vznikla a první sklad měla v Plzni. Kde jste pak budovali ty další?
J. K.: Ano, první sklad vznikl v Plzni-Černicích. V roce 1993 jsme ho pak přemístili do areálu Fakultní nemocnice Plzeň. V té době už jsme byli ve čtyřech patrech zásobovací ústředny, což postupně působilo logistické potíže hlavně s manipulací zboží. FN Plzeň, i když jsme její prostory posléze opustili, zůstala dodnes jedním z našich nejvýznamnějších klientů. V roce 1995 firma Pragopharm, jedna ze společností, na jejichž základě vzniká následně společnost Alliance UniChem, vybudovala svůj hlavní sklad vybavený dopravníkem v Řeži u Prahy. Za jeden z mezníků bych rozhodně označil prodej společnosti Plus jednomu z největších evropských distributorů léčiv Alliance UniChem v roce 1999. Současně Alliance UniChem koupila společnost Pragopharm společně s menšími distribučními firmami Tramit Havířov a A Santé Vysoké Mýto. Po sloučení všech společností v roce 2000 firma pracuje pod společným jménem Alliance UniChem CZ. Centrála společnosti se přestěhovala z Plzně do Prahy a firmu čekalo nejen náročné sjednocení například IT systémů či názvů produktů, ale také distribuční sítě, protože v té době jsme měli celkem 13 skladů. Proto bylo třeba zvolit vhodné lokality a optimalizovat síť distribučních center. V roce 2001 byl vybudován nový moderní areál v pražských Malešicích, který nahradil prostory v Řeži, vznikl sklad Alloga, jenž poskytuje skladovací prostory a služby pro výrobce. V roce 2001 došlo ke stěhování skladu do nových prostor v Ostravě, otevřela se nová pobočka v Brně.
V kterém roce se na trhu objevila přímo značka Alliance Healthcare?
J. K.: V roce 2006 se společnost Alliance UniChem spojila s firmou Boots Group, a vznikl nový název společnosti Alliance Boots. Rok poté začala společnost používat název Alliance Healthcare, který se stal i jménem naší velkoobchodní divize v rámci skupiny Alliance Boots. Z dalších významných událostí bych zmínil rok 2011 a vstup na slovenský trh, kde jsme začali výrobcům nabízet pre-wholesalingové služby. Průběžně jsme také rozšiřovali své skladovací prostory v tuzemsku, a současně s tím jsme jejich provoz modernizovali. V roce 2012 jsme ve skladu v Praze-Malešicích spustili novou linku s vychystávacím automatem. Dnes už je takové vybavení standardem v distribuci, ale tehdy jsme byli na tuzemském trhu první, kdo automatickou vychystávací linku začal používat. K další změně vlastnické struktury pak došlo v roce 2014, kdy do společnosti vstoupila americká firma Wallgreens, takže vzniká celosvětová globální firma Wallgreens Boots Alliance (WBA).
A kolik skladů tedy v současnosti provozujete?
Roman Keller: Máme čtyři distribuční sklady, a to v Praze, Hradci Králové, Brně a v Ostravě. Dále v ČR provozujeme také dva pre-wholesalové sklady. Jeden z nich funguje v Praze, druhý v Brně, a ještě jeden takový sklad máme na Slovensku v Senci.
Významnou část činnosti vaší společnosti představují právě služby poskytované výrobcům. Pro kolik producentů je zajišťujete?
R. K.: Komplexní logistické služby pro výrobce (pre-wholesaling) poskytujeme zhruba osmi desítkám firem, jimž zabezpečujeme služby týkající se registrovaných a volně prodejných léčiv, doplňků stravy, kosmetiky ale také zdravotního materiálu. Spektrum služeb, které v rámci pre-wholesalingu poskytujeme, je široké. Zdaleka nejde jen o skladování a rozvoz zboží po České republice a okolních zemích. Pro některé společnosti zajišťujeme i výrobu a přebalování léků. Jsme schopni zabezpečit veškerý servis jak pro mražené a chlazené produkty, tak pro přípravky ambientní. Některé firmy využívají část našich služeb, jiné plný servis. V souvislosti s tím se chci zmínit také o tom, že v roce 2015 jsme zahájili spolupráci s významnou francouzskou firmou bioMérieux, která distribuuje svoje léky a testy po Evropě, a my pro ni zajišťujeme v Brně skladování pro ČR, Polsko, Maďarsko, Rakousko a Slovensko. V rámci pre-wholesalingu jde díky skladování ve všech teplotních režimech (mražené, chlazené a ambientní) skutečně o velký a komplexní projekt.
Vraťme se zpět k samotné distribuci. Lékárny nejsou zdaleka jediné, kam vozíte zboží, v tomto případě hlavně léky. Zásobujete i nemocnice. Kolika zákazníkům měsíčně zboží dovezete?
R. K.: Měsíčně realizujeme 60 tisíc závozů pro 3 500 zákazníků. Portfolio produktů, které jim vozíme, je široké. Kromě léčiv to je samozřejmě i zdravotní materiál, který směřuje hlavně do nemocnic, ale i do ostatních zdravotnických zařízení. V současnosti na základě výběrového řízení a podle pokynů Ministerstva zdravotnictví ČR zajišťujeme distribuci vakcín proti covidu-19 od společnosti AstraZeneca. Bohužel objem a nerovnoměrnost dodávek této vakcíny způsobuje zbytečně mnoho napětí a nedorozumění, které zvládáme, a zboží rozvážíme praktickým lékařům a do očkovacích center. Loni jsme zase pomáhali dostat k několika dětským pacientům experimentální lék Zolgensma, jehož první dávky jsme k nám z USA pomohli dovézt.
Jak rozsáhlý je momentálně váš vozový park, abyste takový počet závozů bez problémů zvládli?
R. K.: Dopravu zabezpečují externí dopravci. Využíváme zhruba 130 dodávek, které používáme k zásobování lékáren, lékařů a malých distribucí. Pak využíváme sedm kamionových linek, které slouží pro dovoz zboží velkým distributorům, pro převoz zboží mezi našimi pobočkami a rozvozy na Slovensko, do Maďarska a jinde. Program rozvozů je přesně stanoven, jde v podstatě o jakýsi jízdní řád s přesnými časy a místy nakládky i vykládky, který funguje spolehlivě. Lékárníci tak mají jistotu, že k nim přijíždíme v přesný stejný čas, a tudíž se na dodávku zboží mohou spolehnout. Samozřejmě mohou nastat výjimky, kdy můžeme získat určitý časový skluz, jako například letos v únoru, kdy se celá ČR potýkala s nepříznivými sněhovými podmínkami.
Sněhové kalamity dokážou znepříjemnit život, ale jde přece jen o sezonní záležitost. Zato covid-19 už ovlivňuje všechny sféry našeho života přes rok. Jak zasáhl do fungování vaší společnosti včetně zmíněné dopravy?
R. K.: Přestože jsou zaměstnanci vybaveni ochrannými pomůckami a dodržují všechna pravidla týkající se například rozestupů (pravidlo 3R), čas od času se stává, že se v některé pobočce nemocnost zvýší. Pak pochopitelně bojujeme se sníženým stavem personálu a s tím, abychom vše ohledně distribuce zvládli. Nicméně se nám přesto podařilo za poslední rok včasnost dojezdů výrazně vylepšit. Plánoval jsem, aby nám neodjíždělo denně více než pět šest aut se zpožděním delším než 15 minut. Máme ale období, kdy máme pět šest zpožděných závozů týdně, což je v počtu více než 1 000 vypravených závozů týdně úspěch celého týmu. Bez ohledu na nemocnost personálu platí, že když si lékárna objedná zboží, při odpoledních závozech vyjíždějí auta do hodiny od poslední objednávky. Snažíme se být maximálně pružní. Našim běžným zákazníkům nabízíme dva závozy denně. Pokud jde například o nemocnice či větší zákazníky, je jejich frekvenci i vyšší.
Už jsme toho z historie i současnosti společnosti Alliance Healthcare probrali dost, ale rozhodně nesmíme opomenout fakt, že podporujete sdružení nezávislých Alphega lékáren. Pokud mě paměť neklame, první Alphega lékárna byla u nás otevřena v roce 2008. Kolik jich funguje v současnosti?
J. K.: Značka Alphega lékáren na trh vstoupila v roce 2008, kdy se začal budovat virtuální řetězec založený na výhodách nákupní skupiny a marketingové podpory nezávislých lékáren. Šlo o dlouholetý trend Alliance UniChem a posléze Alliance Healthcare podporovat nezávislé lékárny. Sdružení Alphega lékárna původně založilo třináct členů, nyní už tedy existuje třináctým rokem a čítá více než 300 lékáren.
Do jaké míry se změnila vaše podpora lékáren od loňského března, kdy se celosvětově začala projevovat pandemie covidu-19?
J. K.: Pro nás jsou lékárny skupinou prioritních zákazníků, proto jsme se pro ně snažili v krizových chvílích primárně zajistit produkty, po nichž byla největší poptávka. Pokud jde o logistiku, snažili jsme se maximálně přizpůsobit tomu, že v mnoha lékárnách nastala personální krize, když řada jejich pracovníků onemocněla nebo musela být na takzvané ošetřovačce s dětmi. Tam jsme se snažili uzpůsobit dobu závozu době, kdy byla lékárna otevřená. Byly také regiony, které byly uzavřené, takže závozy zboží tam byly komplikovanější, ale snažili jsme se, aby i tam byl v lékárnách dostatek potřebných produktů. Téma samo o sobě byla nouze o ochranné pomůcky, takže prioritou bylo sehnat jich pro zaměstnance lékáren dostatek.
R. K.: Nyní už je roušek a respirátorů dost, ale před rokem jsme za toto zboží platili, jak se říká, zlatem, aby se mohli naši zaměstnanci a lékárníci ochránit. Snažili jsme se také pomoci se zajištěním ochranných plexiskel na táry a podobně.
A když pomineme personální obtíže a počáteční problémy s nedostatkem ochranných pomůcek, jak se Alphega lékárníkům dařilo složité období zvládat?
J. K.: Trh se v důsledku covidu-19 změnil. Bylo to vidět v lékárnách v menších městech a obcích. Často tam došlo k provázání služeb lékárny a samosprávy obce, aby se zajistily léky například pro starší občany a podařilo se překlenout obtížné období. Je pravda, že se to projevilo právě u Alphega lékáren, které jsou v menších a středních místech. Dokázaly se s lokální infrastrukturou spojit a zajistit nezbytný servis. Na základě toho v krizovém období profitovaly spíš menší, lokální lékárny než lékárny v nákupních centrech či ve velkých městech. Na rozdíl od nich totiž nepřicházely o zákazníky. Většina Alphega lékáren, pokud dokázala ustát personální problémy, si tak vedla velmi dobře.
R. K.: Ukázalo se, že se zásadně změnil pohyb lidí, kteří začali preferovat takzvané convenient provozovny. Dříve chodili hodně nakupovat do obchodních center, kde při té příležitosti navštívili i lékárnu, zatímco dnes většina lidí nakupuje pouze v okolí svého bydliště. Navštěvují tudíž místní lékárnu, a tím pádem se pro nás jako distributora lékárenský trh trochu změnil. Co se týká sortimentu, víc se prodávají vitaminy a neprodává se takřka nic na chřipku, a jinak to plus minus zůstalo stejné. Občas se objeví nějaký výkyv v prodejích podle toho, co kdo ohlásí v televizi, ale relativně se prodeje stabilizovaly. Samozřejmě nelze meziročně porovnávat prodeje v jednotlivých kategoriích, protože se dost transformovaly. Ovlivněno je to kupříkladu také tím, že prakticky bohužel nefunguje prevence, nepředepisují se včas léky novým pacientům s diabetem, astmatikům a podobně.
V čem se pro vás coby distributora lékárenský trh konkrétně změnil?
J. K.: Za uplynulý rok jsme se museli naučit řešit plno nových situací od uzavřených regionů přes bezkontaktní předávání zboží až po zrušení hotovostních plateb. Loni v březnu jsme museli na pár týdnů zastavit distribuci některých druhů zboží, například doplňků stravy, protože pro každého distributora bylo prioritou zásobit léčivými přípravky nemocnice a lékárny.
R. K.: Pochopitelně se také projevila skutečnost, že loni s nástupem pandemie nikdo nic prakticky nevěděl a lidé okamžitě reagovali na to, co zaznělo v médiích. Pak se okamžitě mnohonásobně zvýšily prodeje přípravků, o kterých se někdo zmínil. Nahoru šel on-line byznys. A jak už jsem řekl, obrazně řečeno se zrušila chřipka, takže výrobci přípravků na její léčbu zaznamenávají propady prodejů v řádu desítek procent. Naopak se hojně prodávají vitaminy.
J. K.: Kapitola sama pro sebe jsou pak nemocnice a polikliniky. Provoz poliklinik se už jakžtakž stabilizoval, ale je pravda, že frekvence návštěv u praktických lékařů je dosud nižší než v předchozích letech a s tím souvisí i zhoršené odhalování nových pacientů s onemocněním, jako je diabetes a další. U státních nemocnic je z našeho pohledu výsledek nečekaně dobrý. Dokonce jsme zaznamenali meziroční růst distribuce, což jsme nečekali, ale je to dáno systémem výběrových řízení. Na druhé straně mají v nemocnicích pokles výkonů, protože se pozastavily operační zákroky, vše se podřídilo covidu-19, což se samozřejmě projevilo ve skladbě produktů, které do nemocnic distribuujeme.
Alphega lékárny jsou známé poskytováním unikátních služeb, jako je měření cévního a plicního věku. Loni na jaře musely jít stranou, ale předpokládám, že se budou se zlepšující se situací kolem covidu-19 do lékáren vracet.
J. K.: Loni na jaře se začátkem první vlny covidu-19 se služby zastavily. Po ní je lékárníci zase začali poskytovat, a navíc přišli v létě s novou službou v podobě diagnostiky syndromu suchého oka. Cílem této akce, která proběhla ve vybraných Alphega lékárnách, bylo přiblížit lidem toto onemocnění, diagnostikovat konkrétní formu syndromu suchého oka a doporučit vhodnou terapii. Jednalo se o vůbec první preventivní kampaň v českých lékárnách, v rámci které Alphega lékárny upozorňovaly na tento zdravotní problém. V době rozvolnění byl zájem lékáren poskytovat služby velký, bohužel na podzim přišla další vlna covidu-19 a služby jako měření plicního či cévního věku se musely pozastavit. Všichni doufáme, že se k nim už brzy budou moct lékárníci vrátit, protože v Alphega lékárnách jde o preferovanou aktivitu, na kterou už jsou zákazníci zvyklí. Zaznamenáváme, že leckteří klienti si sice pořídili domů nějaký přístroj na sledování určitých zdravotních parametrů, ale pak potřebují naměřené hodnoty s někým konzultovat, a tak jdou do Alphega lékárny, protože vědí, že tam služby poskytují a že jim mohou poradit.
Chystají se případně ještě nějaké další nové služby, které by Alphega lékárníci začali poskytovat? Ptám se proto, že v Alphega lékárnách ve světě se například také očkuje a podobně? Jak se zrovna k očkování, pokud by ho naše legislativa umožnila, lékárníci staví?
J. K.: Asi před třemi roky začali kolegové – lékárníci v Holandsku používat takzvanou farmakogenomiku, pomocí níž je určen genetický profil člověka, na jehož základě se získají informace, jak organismus dotyčného zpracovává léčivé látky. Na základě takových informací se pak upravuje dávkování léků. Jde o velmi zajímavou službu, protože umožňuje léčit pacienta co nejefektivněji a tak, aby se u něj předešlo případným nežádoucím interakcím. Farmakogenomika je věc, kterou vedeme v patrnosti, a chtěli bychom ji v budoucnosti zavést i u nás. Velký potenciál vidíme i v kategorii léčebné kosmetiky a v poradenství s ní spojeném. Na ni bychom se také v Alphega lékárnách chtěli zaměřit. A očkování? V některých zemích se v lékárnách opravdu už nějaký ten rok očkuje, ale také tam nějakou dobu trvalo, než se s tím začalo. Určitě to nebylo možné ze dne na den. U nás zatím legislativa nic takového neumožňuje. Stále tady panuje názor, že máme lékaře a očkování je jejich záležitost. A že umožnit, aby se v lékárně prováděly invazivní zákroky, není správná cesta. Česká lékařská komora tohle nepodporuje a asi ani podporovat nebude. Zástupci České lékárnické komory už sice o možnosti očkovat v lékárnách s vládními představiteli diskutovali, ale zatím se vývoj nikam neposunul. Samozřejmě by to stejně jako v jiných zemích, kde se v lékárnách očkuje, znamenalo, že by se musely zajistit certifikované kurzy, jimiž by lékárníci nejdříve prošli. Setkal jsem se s farmaceuty, kteří říkali, že by do očkování šli, ale i s takovými, již říkali, že rizika s tím spojená jsou velká a že v tuto chvíli by se do očkování nezapojili.
Výhoda Alliance Healthcare spočívá mimo jiné i v tom, že jakožto distributor máte zázemí u nadnárodní společnosti Wallgreens Boots Alliance. Jak se rozvíjela spolupráce s kolegy z centrály i z ostatních zemí, kde Alphega lékárny fungují, v uplynulém abnormálním roce? Mohli jste využít nějaké jejich know-how?
J. K.: V rámci Alliance Healthcare jsme každý týden měli telekonference jak nejvyššího managementu, tak provozních pracovníků i zástupců Alphega lékáren, při nichž se sdílely zkušenosti z jednotlivých zemí. Pochopitelně situace a funkce lékáren se hodně odvíjí od lokálních pravidel a legislativy. V některých zemích, jak už bylo řečeno, lze v lékárnách očkovat či testovat, takže například od kolegů z Velké Británie a Francie víme, že začali zřizovat prostory na očkování. Také jsme se samozřejmě dost bavili o ochranných pomůckách a je třeba říct, že zpočátku na tom byly všechny země stejně, protože se potýkaly s jejich nedostatkem. Debaty se točily i kolem zpráv, co se děje ve farmaceutické výrobě hlavně v zemích, jako je Indie a Čína, odkud pochází většina léčivých látek a kde docházelo třeba k přerušení exportu. O tom jsme tedy byli informováni. Měli jsme také informace o tom, jak probíhá vývoj vakcíny proti covidu-19 a které společnosti na jejím vývoji pracují. V tomhle jsme tedy plně využívali výhodu, že jsme nadnárodní firma.
Chápu, že od loňského března jste museli řešit především aktuální situace a že pro strategické plánování nebylo příliš prostoru. Přesto by mě zajímalo, zda máte pro nejbližší budoucnost naplánované ve vaší společnosti, skladech či dopravě nějaké změny?
R. K.: Začal bych nejdříve tím, co se nám podařilo loni. Při převážení zboží striktně dodržujeme teplotní řetězec. Každé auto je vybaveno lednicí, která chladí v režimu 2 až 8 oC. Nákladový prostor aut je temperovaný na ambientní teplotu mezi 15 až 25 oC. Obojí je průběžně monitorováno teplotními senzory, které jsou přes GSM bránu propojeny na náš server, a v minutových intervalech nám odesílají teploty ze všech aut, jež jsou na trase. Loni jsme implementovali software na lepší sledování kontrol teplot, takže každý dispečink na každé pobočce má k dispozici televizní obrazovku a má přehled o tom, jaká auta jsou na trase, a každý řidič hned hlásí, pokud by nastal nějaký teplotní problém. Stejně tak má každý řidič v kabině takzvané PDA zařízení, tedy jakousi čtečku s aplikacemi. Pokud dojde k nějakému problému s teplotou v prostoru se zbožím, okamžitě je o potížích informován, aby je mohl ihned řešit. Auta sice nemáme vybavená tiskárnami, ale všechny teploty jsou zaznamenány v systému a kterémukoliv zákazníkovi můžeme údaje o nich poskytnout. I na letošek máme velké plány. Chceme investovat do zavedení nového warehouse management systému (WMS) na řízení skladu a také plánujeme zavést nový ERP systém, tedy systém na kompletní řešení firmy. Co se týká skladů, nespíme na vavřínech a připravujeme investice do zlepšení služeb a dodržení ISDP pravidel (Informační systém o datových prvcích). Dále chceme zvýšit automatizaci ve skladu v Brně a zlepšit tam nakládku zboží stejně jako v Ostravě. Přestože v současnosti není třeba naše sklady zásadně přestavovat, čekají nás investice do obnovy některého technického vybavení.
Markéta Grulichová
marketa.grulichova@atoz.cz