Po ukončení studia pracovala Ing. Petra Bergová, zakladatelka a jednatelka společnosti La BiOrganica, v několika nadnárodních firmách. To, že nakonec spoluzaložila společnost, která k nám dováží biokosmetiku, ovlivnily její zdravotní problémy i jedno osudové setkání v době, kdy čekala své první dítě.

Přinášíme vám článek z časopisu Pharma Profit 38/2021. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném vydání. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru, abyste nezmeškali ani jedno vydání. Zasílání je pro majitele a vedoucí lékáren zdarma.

Vyrůstala v Praze a celé dětství toužila cestovat a studovat cizí jazyky. „V té době se cestovat nesmělo, a protože člověka to vždy táhne k tomu, co se nesmí, moje plány ohledně budoucí profese byly vždy nějakým způsobem s cestováním spojené. Asi jako každá holka, která bydlela nedaleko letiště Ruzyně, jsem nejdřív chtěla být letuškou. Později jsem se rozhodla, že vystuduji zahraniční obchod,“ popisuje.

Pokud jde o jazyky, ve škole měla povinnou ruštinu a už odmala chodila do jazykové školy na němčinu. Rodiče totiž usoudili, že když máme německé sousedy, bude se jí hodit. Angličtinu se začala učit až na gymnáziu Arabská, kde chodila do třídy zaměřené na programování, protože součástí byla i rozšířená matematika, která ji na základní škole bavila. Rodiče ji vedli i ke sportu. V dětství se věnovala sportovní gymnastice a doslova si zamilovala lyžování: „Rodiče sice nelyžovali, ale posílali mě na hory s těmi, kteří mě lyžovat naučili.“ Také ráda vzpomíná na známý pěvecký soubor Sedmihlásek, který na základní škole navštěvovala.

První zaměstnání už za studií

Na gymnáziu si mohla také konečně začít plnit své cestovatelské sny. Jak přiznává, střet s realitou byl dost drsný, protože člověk zjistil, že ač se ve škole cizí jazyk pilně učil, zpočátku se v cizině prakticky nedomluvil. Tyto zkušenosti ji ale od cestování neodradily.

Po maturitě pak byla přijata na Vysokou školu ekonomickou v Praze, na vysněnou Fakultu zahraničního obchodu. Vybraná specializace obchodní právo pak poskytla slušný základ právního povědomí, ze kterého čerpá dodnes. Kromě studia zvládla i pracovat: „Když jsem nastoupila do 1. ročníku, naskytla se mi brigáda u importéra značky Honda, který se zde právě rozrůstal. Díky tomu jsem se dostala k logistice a mohla jsem si vyzkoušet řadu věcí, o kterých jsem se učila ve škole. Šlo o výborné spojení teorie s praxí,“ pochvaluje si.

Po studiu bylo zřejmé, že pokračování ve společnosti s asijským vedením by bylo snadnější pro muže, proto využila příležitosti ve společnosti Danone.

„Nastoupila jsem tam v roce 1999 coby trade marketing specialist a začala jsem získávat nové zkušenosti v oddělení, které tvoří pomyslný most, ale i nárazník mezi obchodem a marketingem,“ vzpomíná.

U začátků category managementu

V roce 2001 pak přišla nabídka z firmy AC Nielsen, kde zakládali oddělení retail services, které se mělo zaměřit na rozvoj spolupráce s řetězci a category managementu (CM). Přesunula se tedy k oboru, který tady byl tenkrát v plenkách. „Tím, že Danone bylo spojeno s Opavií, kde již zkušenosti s CM měli, učili jsme se od nich. Už tehdy jsem v něm viděla větší příležitost, než jen kreslit planogramy, a proto mě nabídka společnosti Nielsen zaujala,“ vysvětluje a dodává, že dostala na starost rozvoj CM, služeb a softwaru v oblasti střední a východní Evropy. Právě v té době přišla poprvé do kontaktu s lékárenským trhem, protože jeden z prvních projektů tehdy připravovala pro řetězec lékáren Lloyds. Jak vyzdvihuje, ve firmě Nielsen šlo o velmi zajímavou práci, při níž získala mnoho cenných zkušeností a konečně i zdokonalila angličtinu, ve které probíhala většina schůzek.

Své zkušenosti týkající se lékárenského trhu pak ještě prohloubila ve společnosti Reckitt Benckiser, která se chtěla více zaměřit na CM, a proto ji v roce 2003 oslovila s nabídkou pozice category managera. Zanedlouho začala vést celé oddělení trade marketingu. „Když přibyla péče o health care produkty, ověřila jsem si, že co funguje u rychloobrátkového zboží, nelze bezezbytku aplikovat v tomto segmentu, který je v mnoha ohledech specifický, jde o velmi odlišnou sféru,“ podotýká.

Mnohaleté trápení jménem akné

Když v roce 2010 otěhotněla, počítala s tím, že by i po narození dítěte ve firmě Reckitt Benckiser dál pracovala na půl úvazku. Kompletní změna vedení společnosti ji ale přivedla k rozhodnutí, že se zpátky už nevrátí a užije si mateřskou dovolenou. Během ní se jí naskytla možnost projektově spolupracovat se společností Bochemie a následně i Unilever, který od této tradiční české firmy převzal několik značek. Tehdy se už ale rodil úplně jiný projekt. „Na předporodním kurzu jsem se díky své kolegyni Lucii skamarádila s další maminkou. Během našich debat jsme se shodly, že už se nám po mateřské dovolené nechce jít někam, kde člověk není sám svým pánem, chtěly jsme práci, která nás bude i bavit a zvládneme pečovat o děti,“ říká a objasňuje, co bylo hlavním impulsem ke spoluzaložení vlastní firmy: „Od puberty jsem se potýkala s těžkou formou akné. Absolvovala jsem nespočet různých terapií a více či méně invazivních zákroků, ale vždy jen s krátkodobým efektem.“ Pak jí právě Lucie doporučila přípravky značky Inlight, které objevila na veletrhu v Německu a pomohly jí s vlastními kožními problémy.

„Tehdy mi říkala, že bych je na akné měla také zkusit. Od slov nemám k činům daleko a pár produktů jsem si z Anglie, kde sídlí výrobce přípravků Inlight, objednala,“ vypráví a doplňuje, že první výsledky dostavily po zhruba dvou až čtyřech týdnech a asi po roce jejich používání byla změna k lepšímu na její pleti markantní.

Vlastní dobré zkušenosti i inspirativní setkání s Marianem Spiezou, lékařem, fytoterapeutem a tvůrcem značky Inlight, byly impulsem pro založení firmy La BiOrganica. „S kolegyní jsme si řekly, že jde o skvělé produkty a byla by škoda je u nás nemít. Proto jsme je po založení vlastní společnosti uvedly na trh,“ podotýká a přiznává, že z dnešního pohledu si počínaly dost naivně, protože značka neměla žádnou marketingovou podporu, kterou začaly budovat až s rozvojem obchodu.

Běh na dlouhou trať

První místo, kam se s produkty Inlight dostaly, byla lékárna IPC v pražském Palladiu. Tím začala cesta na lékárenský trh. „Musely jsme připravit celý koncept, v jehož rámci jsme přípravky představovaly kosmetičkám, lékárníkům a dalším a vysvětlovaly, na jakém principu fungují. Bylo to nezbytné, protože v té době tady skoro nikdo nebyl zvyklý používat přípravky na olejové bázi, na níž jsou produkty Inlight založeny,“ vzpomíná.

Časem do portfolia firmy přibyly i další značky, například australská dekorativní kosmetika Zuii z květin, opalovací kosmetika Butterbean Organics, která je certifikovaná pro děti již od narození. „Na všechny značky jsme vždy přišly tak, že jsme hledaly nějaký vhodný produkt pro sebe. A se všemi výrobci, jejichž produkty dodáváme na trh, se známe osobně a víme, v jakých podmínkách je vyrábějí. A hlavně neděláme kompromisy ohledně čistoty složení, přírodních složek v biokvalitě a účinnosti produktů,“ popisuje.

Připouští, že rozvoj spolupráce s lékárnami je běh na dlouhou trať: „Postupem doby jsme začaly přípravky distribuovat do řady nezávislých lékáren, které hledají sortiment, jímž by se na trhu odlišily, a tak se často zaměřují na dermokosmetiku a konzultační činnost. Před třemi lety jsme navázaly spolupráci s e-shopem Dr. Max a rozvíjí se i spolupráce s lékárnami IPC, nově pak i s lékárnami Magistr Tom na Moravě.“

Ve dvou už to dál nejde

Jak přiznává, je ráda, že vyšla z obchodního marketingu, protože v něm člověk získá nadhled a zkušenosti nejen z obchodu a marketingu, ale i z logistiky a financí, což se ve vlastní firmě velmi hodilo. „Začínali jsme ve čtyřech lidech a každý musel zastat mnoho činností a funkcí,“ podotýká a zdůrazňuje, že nyní už mají poměrně komplexní multichannel obchodní model, k tomu větší počet značek a tím i produktů, a že dosavadní struktura společnosti je začíná brzdit a neumožnuje ani rozvoj dalšího působení, například na Slovensku. „Již není možné, abychom s kolegyní zastávaly a rozhodovaly všechno samy. Je třeba rozdělit kompetence, proto firmu restrukturalizujeme. Přijaly jsme komerčního ředitele, kolegyně si nechává na starosti marketing a já se zaměřím na import produktů ze zahraničí a finance. Aktuální výzvou je zvládnout dopady brexitu, které velmi výrazně zvyšují náklady na dopravu, přibyly náklady na celní formality a již několik let trvající volatilita české koruny,“ objasňuje a připojuje: „Už aby se dalo cestovat a mohly jsme navštívit naše dodavatele, protože osobní kontakt a jednání s nimi nelze ničím nahradit.

Lyžování je koníček na celý život

Protože jejím celoživotním koníčkem je lyžování, dovolenou si vybírá v zimě i v létě. V zimě s rodinou pravidelně vyráží na hory lyžovat. V létě nejraději kombinuje odpočinek u moře s cestováním a poznáváním nových míst. Ráda také jezdí na in-line bruslích a na kole.

„Dřív jsem se věnovala společenskému tanci a ráda jsem chodila do divadla, hlavně na muzikály. Snad se k tomu budu moct také brzy vrátit. A k čemu bych se rovněž ráda vrátila, je četba. Dřív jsem četla hodně, ale poslední roky mi na to čas moc nezbýval,“ říká a naznačuje, že uvažuje i o návratu do školy: „Ve firmě se musím více zabývat financemi, které jsem nestudovala, proto si potřebuji vzdělání doplnit. Mám vyhlédnutý kurz na VŠE věnovaný firemním financím. Už jsem s ním chtěla začít, ale odradilo mě, že bych ho musela absolvovat distančně. Proto se studiem čekám na dobu necovidovou.“

Markéta Grulichová

marketa.grulichova@atoz.cz