Inovace ve farmacii pomohly zvládnout první rok pandemie

Evropští lékárníci byli nezpochybnitelnou součástí zdravotnické první linie během koronavirové krize. Během mezinárodní konference pořádané Evropskou federací lékárenských sítí (EFPC) na to poukázali všichni její účastníci. Shodli se na tom, že klíčové pro práci v mimořádných podmínkách byly nasazení zdravotníků, ochota k inovativním přístupům a schopnost rychlého zavádění změn. 

Konference pořádaná pod názvem Pharmacy care – beyond the pandemic se oproti minulé, kterou organizovala EFPC v roce 2019, uskutečnila vzhledem k omezením souvisejícím s koroanavirovou krizí virtuálně prostřednictvím telemostů a dvou studií. Vysílací centrum bylo zřízeno v Bukurešti, hlavním městě země, která k EFPC zatím přistoupila jako poslední. Pro druhé z center byla zvolena Praha. Ke konferenci se zaregistrovalo celkem 360 účastníků.

V úvodním vystoupení poukázal Daniel Horák, předseda výkonného výboru EFPC a zároveň šéf české Asociace provozovatelů lékárenských sítí na zásadní změny, kterými prošlo lékárenství v Česku během prvního roku pandemie. Zatímco kamenné lékárny zaznamenaly i meziroční pokles, jednoznačně obstály lékárenské e-shopy a potvrdila se správnost některých inovačních trendů. V první řadě ale bylo nutné zajistit bezpečnost personálu jak v lékárnách, tak v logistice, a to i za situace, kdy globální trh trpěl nedostatkem ochranných prostředků. Díky tomu mohly lékárny poskytovat prakticky nepřetržitě své služby i v době, kdy došlo k uzavření některých ordinací a představovaly tak nejdostupnější běžnou zdravotnickou péči.

Inovace, které zásadně pomohly vyrovnávat se se změněnou situací, byl elektronický recept a systém rezervací léčiv. Ukázalo se rovněž, že za mimořádného stavu dokážou reálné potřeby posunout hranice platné legislativy – to se týká doručení léků na předpis domů, kterou v ČR za běžných okolností zákon nepovoluje, ale během celé doby koronakrize je tolerovaná.

Další z vystupujících, člen výkonného výboru EFPC Sebastian Ring, potvrdil, že nezastupitelnou roli v první zdravotnické linii hráli lékárníci i v ostatních zemích Evropy a na jeho prezentaci navázal Alexandru Rafila, místopředseda rumunského parlamentu a člen výkonného výboru Světové zdravotnické organizace (WHO), který se věnoval tématu dostatečné robustnosti zdravotnického systému.

Lékárenský trh se potýkal během pandemie s vážnými výpadky, což se projevilo dočasnou nedostupností některých přípravků a ochranných pomůcek. Další z vystupujících, generální ředitelka Evropské federace farmaceutického průmyslu a sdružení (EFPIA) Nathalie Moll, v této souvislosti zmapovala úzká hrdla, kvůli nimž k výpadkům léčiv na trhu dochází, a konstatovala, že dosud chybí v rámci EU shoda na tom, jak jejich vzniku zabránit.

Někdejší děkan Farmaceutické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě Ján Kyselovič pak prohlásil, že vedle dočasného problému výpadků sortimentu je vleklým problémem lékárenství nedostatek kvalifikovaných pracovníků, což se za pandemie ukazuje zvláště výrazně. Podle něj současná kritická situace nahrává posunu regulačních mantinelů ve zdravotnictví, protože pandemická realita ukazuje omezenou praktičnost současných pravidel za mimořádných okolností. To podle něj významným způsobem omezuje rozjezd nových služeb v lékárnách. V této souvislosti se v poslední době hodně mluví o vakcinaci lékárníky. Na tuto debatu navázal bývalý ředitel tuzemského Státního ústavu pro kontrolu léčiv a výkonný ředitel EFPC Zdeněk Blahuta, který například poskytl srovnání míry ochoty k očkování mezi zdravotníky a laickou veřejností. Poukázal na to, že mezi zdravotnickými profesionály je jen mírně vyšší. Bývalý ministr zdravotnictví ČR, epidemiolog Roman Prymula, poskytl kompletní přehled momentálních vakcinačních možností vůči infekci covid-19. Lázsló Attila, tajemník výboru pro zdravotnictví rumunského Senátu pak nastolil otázku, zda v době pandemie zavést očkovací povinnost nebo ne.

Marcin Tomasik, právní expert polské Asociace zaměstnavatelů ve farmacii, upřel svou pozornost na regulaci celého lékárenského sektoru ve střední a východní Evropě. Poukázal na to, že Evropská unie sice dokáže prosadit volný pohyb zboží, a tedy i léčiv mezi členskými státy, ale nechává stranou restrikce, které se staví do cesty dostupnosti lékárenské péče.

Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail