Každý třetí Čech říká, že se jeho zdravotní stav během druhé pandemické vlny zhoršil. Mezi nejčastější komplikace patří celková únava a vyčerpání, bolesti hlavy a deprese či úzkostné stavy, jak ukazuje průzkum společnosti Zentiva. Jako prevenci volí dotazovaní nejčastěji vitamíny a doplňky stravy, a pokud to není nezbytně nutné, kontaktují pacienti svého lékaře namísto osobní návštěvy zdravotnického zařízení raději elektronicky.
Průzkum byl realizován s využitím platformy Ipsos Instant Research. Sběr dat probíhal on-line formou letos v říjnu. V on-line dotazníku odpovídalo celkem 1000 respondentů v reprezentativním zastoupení podle věku, regionu, velikosti bydliště a vzdělání.
Každý třetí Čech říká, že se jeho zdravotní stav během druhé pandemické vlny zhoršil. Více než polovina dotázaných dále uvedla, že jejich zdravotní stav či jeho zhoršení nebylo natolik závažné, aby museli vyhledat lékařskou pomoc. Každý sedmý se vzhledem ke špatné epidemiologické situaci raději vyhnul kontaktu s lékařem a zdravotnickým zařízením. Dobře se osvědčily zejména telefonické konzultace, které zvolil každý čtvrtý, který byl nucen vyhledat lékařskou pomoc.
„Přestože je druhá vlna koronavirové pandemie razantně silnější než ta jarní, doporučujeme pacientům, kteří trpí akutními i chronickými zdravotními problémy, aby nezanedbávali svůj zdravotní stav. Přecházení zdravotních problémů je mnohem větším rizikem než předem domluvená zodpovědná návštěva lékaře. Neváhejte tedy se vzdálenou formou konzultace. Lékaři jsou na to již zvyklí a ocení domluvu na konkrétním postupu tímto způsobem,“ doporučuje RNDr. Soňa Porubská, generální ředitelka Zentiva CZ&SK. „V Zentivě věříme, že by zdravotní péče měla být právem a ne výsadou. Míra, s jakou se česká společnost adaptovala na novou situaci a přikročila ke vzdálené komunikaci se svými lékaři, aniž by si odpírala možnost kvalitní péče, je vysoká, což nám potvrzují i data z průzkumu. Lidé vědí, že se mohou na své lékaře obrátit, a to je nesmírně důležité,“ dodává.
Aktuální situace a roční období s sebou nese růst zdravotních komplikací napříč všemi věkovými skupinami. Nepřítelem je nevlídné počasí, ale i psychický stav každodenně vystavovaný nepříliš pozitivním zprávám. Obojí dohromady pak může způsobit zdravotní potíže obecnějšího rázu, ale i zcela konkrétní problémy související s dílčími vlivy sociální izolace nebo třeba s dlouhým sezením u počítačů.
Překvapivé je zjištění, že z těch, kteří pocítili zhoršení zdravotního stavu, spadá téměř polovina (46,5 %) do věkové kategorie 18 až 26 let. Naopak poloviční je oproti tomu skupina nejstarších účastníků průzkumu ve věkovém rozmezí 54 až 65 let, kteří se cítí poměrně stabilně. Z dalších odpovědí vyplývá, že tato věková skupina nemění svůj běžný režim. Podobně jako před pandemií pravidelně užívá své léky na předpis a běžněji udržuje sociální distanc.
Mezi konkrétními projevy zhoršení zdravotní kondice figuruje nejčastěji celková únava a vyčerpání, které pociťuje více než polovina populace napříč věkovými skupinami. Přesně každý druhý pak trpí bolestmi hlavy a v těsném závěsu následují komplikace spojené s depresemi a úzkostnými stavy. Přestože si starší generace vede obecně lépe než mladší respondenti, stojí za vyzdvihnutí fakt, že skupina lidí v rozmezí 54 až 65 let je tou nejohroženější v oblasti psychických obtíží. Trpí jimi hned 51 % dotázaných v této věkové kategorii. Mezi další zdravotní nesnáze, které sužují každého bez ohledu na věk, patří bolesti zad, únava očí, přibírání na váze, ale i nespavost, která se s věkem stupňuje. Tyto problémy se ozývají až u třetiny Čechů. Pětině lidí se nevyhnula ani rýma a nachlazení, každému desátému se zvýšil krevní tlak nebo zhoršily příznaky kožních onemocnění.
Ti, kterým se zdravotní stav po dobu druhé vlny koronavirové pandemie nezměnil, to přičítají hned několika faktorům a preventivním opatřením, které praktikují. Patří mezi ně pravidelné užívání vitaminů a doplňků stravy podporujících imunitu – 38,5 %, kvalitní spánek – 26,3 % a pravidelný sport – 22,3 %. Za šťastlivce zdravé od narození se považuje čtvrtina lidí, kteří dlouhodobě netrpí žádnými zdravotními problémy.
