Sice už méně než letos na jaře, ale stále platí, že lidé se bojí zajít k lékaři či do nemocnice. Stovky jich tak zanedbávají péči o svá chronická onemocnění, nebo dokonce propásnou šanci zavčas objevit, co je trápí. Situaci neprospívá ani zabrzdění péče o chronické pacienty a přesun řady specialistů na „covidová“ oddělení. Například v gastroenterologii se tento propad péče zřejmě již nedožene. Strach je podle lékařů přitom zbytečný – včasný záchyt příčin potíží umí lidem zachránit život, stejně tak pravidelné kontroly pacientů s chronickými nemocemi.
„Strach lidí z toho, že by se mohli ve zdravotnickém zařízení nakazit koronavirem, stále trvá, je ale menší než na jaře. Tehdy se nám z pravidelných nebo i prvních prohlídek odhlašovaly až dvě třetiny objednaných pacientů. Nyní je to do 20 procent maximálně,“ říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta kliniky a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a první místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS).
Propad počtu těch, kteří si přišli na dermatologii nechat zkontrolovat znaménka a změny na kůži, zaznamenal také prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc, MBA, FCMA, ředitel FN Královské Vinohrady. Na jaře jich podle něj přišlo o třetinu méně než minulý rok ve stejném období. Měnící se znaménko se může rychle vyvinout do rozsáhlého melanomu, který člověka ohrožuje na životě. Ročně zhoubným melanomem onemocní 3500 lidí. Nemocnice přitom podle prof. Arenbergera provoz kožní kliniky v souvislosti s covidem-19 nijak neomezovala.
Zpomalení či úplné zastavení se netýká jenom péče o „neakutní“ pacienty, ale také preventivních a screeningových programů „Každý měsíc, kdy se nepokračuje ve screeningu kolorektálního karcinomu, propadají sítem včasného záchytu stovky lidí. Ti se mohou v budoucnu potýkat s vážným nádorovým onemocněním. Stejně tak se může vymstít prodlužování termínů kontrol u chronických pacientů se střevními záněty,“ pokračuje prof. Lukáš. Programem screeningu rakoviny tlustého střeva ročně v Česku „v dobách míru“ projdou tisíce lidí. Diagnózu rakoviny tlustého střeva a konečníku si každoročně vyslechne více než 7600 Čechů.
Podle gastroenterologa se lidé, kteří ze strachu z koronaviru otálejí s objednáním na pravidelnou kontrolu, nemají čeho bát. „Pacientům se střevními záněty nehrozí riziko závažnějšího průběhu infekce. Naopak, ti, co se léčí biologickou a biosimilární léčbou jsou podle posledních vědeckých poznatků před těžším průběhem nemoci chráněni. Dokonce u nich často nákaza koronavirem probíhá asymptomaticky,“ doplňuje prof. Lukáš. Pandemie koronaviru podle prof. Arenbergera nijak podávání biologické a biosimilární léčby neomezila. „Pokud pacient přijde, léčbu dostane. Pravda je, že někteří se pro léky v tomto období nedostavili, jejich stav se pak horší. U nás jsou to naštěstí výjimky,“ říká prof. Arenberger.
K pravidelným kontrolám chronických pacientů využívají lékaři v co možná největší míře telemedicínu. „Kontroly u vhodných pacientů provádíme s pomocí webové aplikace tzv. IBD asistenta,“ popisuje prof. Lukáš. Každý rok si diagnózu střevního zánětu vyslechne asi 2 000 Čechů. V tuzemsku nyní žije přibližně 55 000 lidí s nějakou formou tohoto onemocnění.
