Navzdory dramatickému nárůstu počtu nakažených koronavirem Češi podceňují nošení ochranných prostředků dýchacích cest. Až 6 % mladých do 26 let se nechrání vůbec. Jak vyplývá z bleskového průzkumu agentury Ipsos pro společnost Respilon, zarážející z hlediska zdravotního i hygienického jsou především zjištění, že každý desátý Čech považuje textilní a jednorázové chirurgické roušky za „dostatečně funkční celý den“ (11,5 %), „nemusí se sterilizovat“ (11 %), a i tak ho „ochrání“ (14,7 %). Přeceňování účinku jednorázových ochranných pomůcek dýchacích cest dokazuje i zjištění, že necelá polovina Čechů (40,3 %) je mění pouze jednou denně, 15 % obyvatel republiky dokonce pouze jednou týdně. Problematické je i samotné nošení – tato povinnost navzdory aktuální epidemiologické situaci vadí víc než třetině populace (36,1 %).

Navzdory zvyšujícím se počtům nakažených a hospitalizovaných lidí 2,2 % Čechů se stále vůbec nechrání. Vyplývá to z bleskového průzkumu agentury Ipsos pro společnost Respilon. Nařízená protipandemická opatření ignoruje dokonce až 6 % mladých do 26 let. Rebelují především muži a obyvatelé Jihočeského (6,3 %) a Ústeckého kraje (6,5 %), obyvatelé větších měst a lidé se základním vzděláním (9,4 %). Z průzkumu vyplývá, že textilní roušky jsou nejčastější formou ochrany – využívají je dvě třetiny obyvatel ČR (62,2 %). Nejvyšší popularitě se těší v regionech Vysočina (72,7 %), v Libereckém (70,6 %) a Karlovarském (69,2 %) kraji. Chirurgické roušky (26,5 %) jsou populární ochranou především v Pardubickém, Královohradeckém a Jihočeském kraji. Používání kvalitnějších respirátorů (5,5 % celá populace ČR) stoupá s věkem (nejvíc je využívají lidé ve skupině 54+, 7 %). Respirátory chrání nejvíc obyvatele Prahy 14 %, dávají jim přednost lidé s vyšším vzděláním (2 % ZŠ vs. 7,6 % VŠ).

Z hlediska zdravotního/hygienického je nepříznivé především zjištění, že každý desátý Čech považuje svou stávající ochranu dýchacího ústrojí za dostatečně „funkční celý den“ (11,5 %), že se „nemusí sterilizovat“ (11 %), a i tak ho „ochrání“ (14,7 %). Přeceňování účinku jednorázových ochranných pomůcek dýchacích cest dokazuje i zjištění, že necelá polovina Čechů (40,3 %) je mění pouze jednou denně, 15 % obyvatel republiky dokonce mění ochranné pomůcky pouze jednou týdně. Pouze 16 % Čechů mění jednorázovou ochranu po každém použití.

„Ukazuje se, že se u části veřejnosti projevuje únava z dlouhodobosti omezení, respektive ´naše švejkovství,´ a to vede k nesprávnému používání ochranných pomůcek dýchacích cest. To jako firma, která se od roku 2013 zabývá vývojem a výrobou kvalitních ochranných pomůcek z nanovláken, vnímáme mimořádně citlivě,“ reaguje na výsledky průzkumu Jana Zimová, výkonná ředitelka firmy Respilon, a dodává: „Často je to právě z nevědomosti, kdy se lidé respirátorů nebo roušek dotýkají rukou v obličejové části, různě je při nošení upravují, nosí je během celého dne bez výměny nebo si je například sundají, aby si zakouřili, a následně tu samou ústenku nasadí znovu. Tím snižují účinnost anebo sami sebe přímo ohrožují, protože právě kontakt rukou s kapénkami obsahujícími virové částice covid-19 a následný dotyk v oblasti obličeje patří k častým způsobům přenosu onemocnění.“

Jak jsou vnímány benefity a původ pomůcek?

Třetina Čechů (35,3 %) přitom jako nejvýznamnější benefit aktuálně používaného ochranného prostředku dýchacích cest udává „ochranu lidí v mém okolí před koronavirem,“ respektive že jim „dobře sedí na obličeji“ (32,3 %). Toto je významně důležitý faktor především pro mladé lidi do 26 let (53,2 %) a pro střední generaci do 44 let (31 %), respektive lidi s vysokoškolským vzděláním (29,2 % ZŠ vs. 39,1 % VŠ). Pětina populace ČR se rozhoduje „spíš prakticky/pragmaticky“ – tj. nedostanu v ní pokutu (21,4 %), respektive že mě chrání před koronavirem (18,4 %).

Mimochodem jen přibližně pro 1 z 10 Čechů (13,2 %) je důležité a považuje za výhodu, že je jejich stávající ochranná pomůcka vyrobena v Česku. Z hlediska původu jsou největšími patrioty obyvatelé Olomouckého (29,6 %) a Pardubického (22,6 %) kraje. Ani fakt, že Česko se považuje za kolébku nanotechnologií a jejich využívání masivně podporuje, se ale významněji nepřepsalo do parametrů, podle kterých si Češi vybírají osobní ochranné pomůcky. Nálepka „vyrobeno z nano materiálů“ je významná jen pro 4,6 % obyvatel ČR. Výjimkou je pouze takříkajíc domácí Liberecký kraj, kde je původ důležitý pro 12 % respondentů.

Při používání osobních ochranných prostředků dýchacích cest téměř polovině Čechů vadí, že se jim „v nich špatně dýchá“ (42,8 %), respektive že se v nich „špatně mluví“ (24,2 %).  Problematické je i samotné „nošení“ – tato povinnost navzdory aktuální epidemiologické situaci vadí více než třetině populace (36,1 %).

Pokud se týká funkčnosti a kvalitativních parametrů ochranných prostředků dýchacích cest, Čechům překáží především nutnost praní a sterilizace (19,7 %), respektive že běžné tipy ochranných prostředků dýchacích cest neobsahují aktivní „dezinfekční“ složky – např. stříbro, měď, zinek (18,8 %), a proto nevydrží „dlouho funkční“ (16,4 %). Čechům dále vadí „roušky na jedno použití“ (13,8 %) a z toho plynoucí „velké množství odpadů“ (13,2 %).  Pro 1 z 10 Čechů (12,3 %) je problémem i fakt, že roušky nejsou vyrobeny z kvalitních nanomateriálů.

„Poměrně jasno mají Češi i o parametrech „ideální osobní ochranné pomůcky.“ Nejdůležitějším požadavkem je „celková a účinná ochrana.“ Mezi TOP 10 kritérii dominuje striktní požadavek na „filtraci 99,9 % virů.“  Stejně důležité je ale pro Čechy, aby se nejednalo o další jednorázovou masku, tj. aby respirátor měl funkčnost několik dnů. „Měl by být lehký, netlačit a zároveň by nemělo docházet k jeho vlhnutí a tím omezení účinnosti,“ říká ředitelka Zimová, a doplňuje: „Pomyslný žebříček kvalitativních parametrů pak uzavírá požadavek na přiměřenou pořizovací cenu, respektive z hlediska účinnosti, aby se respirátor sám dezinfikoval a nebylo nutné se o něj starat.“