Během nouzového stavu byla většina Čechů nucena změnit či přizpůsobit své chování a zavedené zvyky. To se projevilo i na počtu návštěv u lékařů. Podle průzkumu, který pro společnost Benu realizovala agentura IPSOS, mělo 50,4 % respondentů obavu z návštěvy zdravotnických zařízení, 43,7 % respondentů pak návštěvu lékaře zrušilo, přičemž 14,8 % z nich stále nemá stanoven nový termín lékařské prohlídky. Téměř 20 % respondentů přitom řešilo své zdravotní problémy vyhledáváním na internetu.
Obavy z nákazy
Z návštěvy svého lékaře či zdravotnického zařízení měla obavy více než polovina z dotazovaných žen (51,2 %) a mužů (49,6 %). Strachovali se nejvíce mladí lidé ve věkové kategorii 18–26 let (51,9 %), v těsném závěsu pak byli zástupci z nejstarší věkové kategorie 54–65 let (51,8 %). Nákazy se nejvíce báli lidé v Plzeňském (64,3 %) a Jihočeském kraji (60,6 %). Naopak nejmenší strach z nákazy měli obyvatelé Královéhradeckého (24 %) a Pardubického kraje (33,3 %). Téměř polovina (48,2 %) respondentů se domnívá, že období koronaviru mělo negativní dopad na zdravotní péči v Česku.
„Cílem průzkumu bylo zjistit, jak moc se mimořádný stav projevil na přístupu Čechů k péči o zdraví. Realizovaný průzkum nám přitom potvrdil domněnku, kterou jsme jako lékárníci nabyli během jarních měsíců – po intenzivní vlně únorových a březnových nákupů, při které se lidé předzásobovali rouškami, gely a léky na chřipku a nachlazení, návštěvnost lékáren významně opadla. Snížil se také počet léků vydaných na recept, z čehož se dá usuzovat, že lidé skutečně návštěvy lékařů rušili. Přitom právě pravidelné prohlídky u dlouhodobě nemocných pacientů, či preventivní prohlídky u všech ostatních, můžou v krajních případech dokonce i zachránit život,“ říká PharmDr. Michala Belasová, vedoucí odborných projektů lékáren Benu.
Odložená prevence? Na neurčito
Předem domluvenou lékařskou prohlídku zrušilo celkem 43,7 % dotazovaných pacientů, náhradní termín si přitom zajistila jen necelá třetina z nich (28,9 %), každý sedmý dotazovaný pacient (14,8 %) nový termín lékařské prohlídky zatím nemá. Preventivní prohlídky častěji rušily ženy (48,8 %) než muži (38,5 %). Nejvíce návštěvy lékaře rušila skupina respondentů ve věkové kategorii 45–53 let (47,3 %) a nejméně skupina ve věkové kategorii 36–44 let (41 %).
Podle Michaly Belasové můžou být problémem i přeplněné kapacity lékařů: „Na termíny některých druhů preventivních prohlídek se v Česku stále dlouho čeká. Lidé tak řeší pouze případy, kdy je něco akutně bolí a ostatní problémy odkládají. U vážnějších nemocí, jako je například diabetes nebo kardiovaskulární choroby zapříčiněné vysokou hladinou cholesterolu, je to však velký problém.“
Léčíme se na Googlu
Během pandemie Češi nejčastěji konzultovali svůj zdravotní stav s lékařem po telefonu (49,8 %). Celkem 14,8 % lidí řešilo své zdraví s lékárníkem a služeb on-line odborné poradny využilo 7,9 % respondentů. Necelá pětina respondentů (19,1 %) si vystačila s vyhledáváním rady prostřednictvím Googlu a 20,1 % lidí odbornou pomoc nepotřebovalo nebo využilo jiné řešení. Někteří respondenti pak zvolili kombinaci konzultací více způsoby. Michala Belasová k výsledkům průzkumu dodává: „Když není z nějakého důvodu možné dojít se poradit s lékařem nebo odborníkem v lékárně, například pokud máte podezření na infekční nemoc, telefonická či on-line konzultace s lékařem anebo lékárníkem je určitě vhodným způsobem, jak zjistit relevantní informace. Před ostatními informacemi ´z Googlu´ bychom se ale měli mít na pozoru a vždy si jejich pravdivost ověřit s odborníkem.“
