Z dat agentury Ipsos vyplývá, že pocit ohrožení koronavirem je nejnižší od vyhlášení nouzového stavu, lidé se však obávají návratu pandemie. Češi si ale uvědomují ekonomické dopady, téměř 9 z 10 očekává zvyšování cen, čtvrtina Čechů se obává neschopnosti splácet své závazky a třetina pracujících lidí se obává propouštění. Přesto 79 % Čechů uvedlo, že Česká republika zvolila pro zastavení a řešení pandemie koronaviru optimální postup. Češi jsou i spokojeni s postupným rozvolňováním opatření (71 %). Návrat dětí do škol hodnotí pozitivně dvě třetiny rodičů, návrat do práce 8 z 10 pracujících. Zjištění vyplývají ze čtvrté vlny výzkumu, který realizoval Ipsos od 27. května do 1. června 2020.

Pocit osobního ohrožení koronavirem je nejnižší od vyhlášení nouzového stavu v ČR (první vlna výzkumu Ipsos, 12. – 15. 3. 2020). Za poslední měsíc tento podíl poklesl o 13 procentních bodů na současných 55 %. Nejméně ohroženi se cítí mladí lidé do 29 let. Klesajícímu pocitu ohrožení a rozvolňování preventivních opatření odpovídá i chování lidí, kteří se stále více vrací k běžnému fungování. Za poslední měsíc významně poklesl počet lidí, kteří omezují osobní styk se známými
(36 %), z domova vychází jen v případě nutnosti (36 %) a také nosí ochranné rukavice (23 %), mírně poklesl podíl lidí vyhýbajících se hromadné dopravě (42 %).

Pocit ohrožení sice klesá, 72 % Čechů se však obává návratu pandemie, nejčastěji se jedná o lidi starší 66 let. Nadále sílí přesvědčení, že dostat virus pod kontrolu potrvá měsíce – polovina Čechů si myslí, že to bude déle než 6 měsíců (koncem dubna to byla třetina populace). Desetina populace se naopak domnívá, že virus je již nyní pod kontrolou.

Obavy z dopadů pandemie na zaměstnání či zdroj obživy zůstávají stejné jako před měsícem. Koronavirus jako hrozbu pro své zaměstnání vnímá 55 % populace, za velkou hrozbu to považuje pětina lidí, pesimističtí jsou zejména OSVČ.

Třetina ekonomicky aktivních Čechů (zaměstnanců či podnikatelů) se obává, že jejich firmy budou muset v důsledku krize propouštět zaměstnance. Jaké další dopady krize Češi očekávají? Jsou přesvědčeni, že dojde ke zvyšování cen (88 %), obávají se také nutnosti snížit své životní standardy (57 %), vyčerpání finanční rezervy (42 %) a neschopnosti splácet své závazky (25 %, častěji lidé s nejnižšími příjmy).

Po rozvolňování bezpečnostních opatření se postupně začali vracet děti do škol a školek a zaměstnanci do uzavřených firem a provozů. Výzkum probíhal necelý týden poté, co se do školních lavic vrátili kromě žáků 9. tříd také žáci prvního stupně. Návrat do škol hodnotí pozitivně 65 % rodičů, kterých se situace týká, naopak negativně situaci hodnotí 27 % rodičů. Ti nejčastěji říkají, že jim přijde návrat na krátkou dobu zbytečný či se obávají zvýšeného rizika nákazy, část rodičů také nesouhlasí s celým systémem návratu dětí do škol.

Návrat do práce hodnotí pozitivně 83 % pracujících Čechů. Negativně vnímá situaci 11 % Čechů, jako důvod uvádí zejména spokojenost s prací z domova a nepohodlí spojené s nošením roušek.

Rozvolňování bezpečnostních opatření vyhovuje 71 % Čechů, častěji lidem s VŠ vzděláním a také lidem z velkých měst s více než 100 tisíci obyvateli.

Devětasedmdesát procent Čechů uvádí, že Česká republika zvolila pro řešení pandemie optimální postup. Častěji jsou o tom přesvědčené ženy, lidé starší 66 let a také lidé z malých sídel do 1000 obyvatel. Lidé oceňují zejména nošení ochranných pomůcek, brzké zavedení bezpečnostních opatření a také uzavření hranic. Sedmnáct procent Čechů s postupem ČR nesouhlasí. Kritizují zejména příliš přísná opatření, chaos v pravidlech a chaotické vystupování vlády, nedostatečné zásoby zdravotnického materiálu či pozdní reakci vlády.