Vybrané těhotné ženy čeká vyšetření, zda mají v pořádku štítnou žlázu. Snížená, nebo naopak zvýšená funkce tohoto důležitého orgánu totiž u těhotných způsobuje potraty, předčasné porody a další komplikace. Pilotní screening u skupiny 8 000 těhotných odstartuje v září a bude trvat dva roky. Podle odborníků by mohl odhalit nemoc až u 15 % z nich. Na nemoc upozorňují endokrinologové u příležitosti Týdne štítné žlázy, který letos připadá na 25. – 31. května.

Pilotní projekt vede Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ve spolupráci s Českou endokrinologickou společností. Projekt odstartuje ve vybraných gynekologických zařízeních v celé ČR, kde vybraným těhotným změří hladinu hormonů štítné žlázy a protilátek v krvi. Gynekolog pak v případě zjištění problému pošle těhotnou pacientku k došetření na spolupracující endokrinologické pracoviště. „Pokud se předpoklad 10 až 15 procent nově odhalených nemocí štítné žlázy u těhotných potvrdí, mohl by z pilotního projektu vzniknout celoplošný screening, a vyšetření funkce štítné žlázy by se tak mohlo stát standardní součástí testování těhotných v prvním trimestru gravidity. Vezmeme-li do úvahy, že v ČR ročně porodí přibližně 112 tisíc žen, pak včasným odhalením můžeme předejít rizikům u téměř 17 tisíc z nich,” uvádí endokrinolog doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D., z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Připomíná, že hormony produkované štítnou žlázou jsou mimo jiné velmi důležité v prvních třech měsících vývoje plodu, kdy se tvoří jeho nervová soustava. Těhotenství obecně klade na štítnou žlázu v těhotenství vyšší nároky – musí zvednout tvorbu hormonu (tyroxinu) přibližně o polovinu. Zdravá štítná žláza na požadavky v těhotenství reaguje správně, pokud má dostatečný příjem jodu.

Podle nejnovějších údajů ÚZIS se v roce 2019 léčilo s nemocemi štítné žlázy téměř 620 tisíc pacientů. Ve srovnání s rokem 2010 tak došlo k nárůstu o téměř 140 tisíc pacientů. „Odhadujeme, že další desítky tisíc o své nemoci vůbec neví. Částečně k tomu přispívá i to, že kvůli jodování jedlé soli už tak často nevídáme strumu, lidově ´vole´, které na potíže se štítnou žlázou viditelně upozorňovalo,“ říká předseda České endokrinologické společnosti prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA. Zatímco zvýšená činnost štítné žlázy podle něj nemocného obtěžuje – provází ji například vyšší srdeční činnost, vysoký krevní tlak, únava, hubnutí a psychické změny, snížená činnost tak alarmující není. Projevuje se únavou, zimomřivostí, otoky, zadýcháváním, apatií a zácpou, občas bolestmi kloubů. A právě těhotné si tyto projevy snadno zamění za obtíže spojené se svým stavem a k lékaři nejdou.

Vyšetření komplikují i dlouhé čekací lhůty u endokrinologů, které se šplhají ke třem měsícům i déle. „Kromě skutečného nárůstu případů to částečně přičítáme i špatné organizaci péče. Jsme zahlceni banálními případy, kdy už pacient zná diagnózu, bere pravidelně léky a je stabilní. A potřebuje jednou za rok kontrolu a předepsat léky – to by dle našeho názoru mohli zajišťovat praktičtí lékaři. Pak by se nám uvolnily ruce pro komplikovanější případy a samozřejmě by se i snížily čekací lhůty,“ vysvětluje docent Jiskra.

Podle něj se způsob léčby mění s věkem pacienta. Některé poruchy je dobré řešit jen v určitém věku, kdy mohou například zvyšovat kardiovaskulární riziko. U starších lidí se mírně snížená funkce štítné žlázy obvykle neléčí a pacienti se jen sledují. „Senioři obvykle užívají řadu jiných léků, které je někdy těžké s léky na štítnou žlázu zkombinovat. Navíc se užívají poměrně složitě a je důležité, aby je pacient bral přesně a správně. Pokud se tak neděje, nese to s sebou řadu rizik, a proto vždy pečlivě zvažujeme, zda nasazení léků nepřinese danému pacientovi více škody než užitku,“ vysvětluje Jan Jiskra. Podle něj také dochází občas k nadužívání léků, které by při úpravě režimu nebyly vůbec třeba. „Setkáváme se například s tím, že lidé svádí svoji obezitu na sníženou funkci štítné žlázy a domáhají se vyšetření. Takových případů je ale méně než 5 procent. Zbytek, tedy 95 procent, to má přesně naopak, obezita způsobuje mírné odchylky v tyreoidálních laboratorních testech, a když lidé zhubnou, hormony se jim většinou vrátí do normálu i bez léků,“ dodává docent Jiskra.

Časný záchyt tyreopatií v těhotenství je součástí screeningových projektů Národní strategie Zdraví 2020 a Akčního plánu 7. Ministrem zdravotnictví ČR byl ÚZIS pověřen gescí nad Akčním plánem pro rozvoj programů zdravotního screeningu.