Na povolání letušky, kterou se chtěla v dětství stát, ji nejvíc lákala možnost cestovat. Později ji ale začal přitahovat marketing, kterému se Kateřina Raudnitz, brand manažerka veterinární divize společnosti Bayer, věnuje již přes dvacet let.

Přinášíme vám článek z časopisu Pharma Profit 33/2020. Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každé dva měsíce v tištěném vydání. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru, abyste nezmeškali ani jedno vydání. Zasílání je pro majitele a vedoucí lékáren zdarma.

Odmala bydlela v šestém pražském obvodu. „Můj táta stejně jako snad polovička obyvatel Prahy 6 pracoval na letišti. Byl tam zaměstnaný 40 let a na starosti měl technickou správu letadel. Určitě jsem tím byla poznamenaná. Prostředí letišť a letadel mě vždy přitahovalo a jako malá jsem si přála být stevardkou. Tenkrát to bylo skvělé zaměstnání, protože se létalo po celém světě. A to mě, která chtěla cestovat a poznávat cizí země, velmi lákalo, zejména když to bylo v době, kdy režim neumožňoval každému cestovat, kam by chtěl,“ vzpomíná.

Cesta do Anglie dostala přednost

Ve škole jí šly dobře všechny předměty. „Učila jsem se povinně ruštinu, chodila jsem na němčinu a kromě toho jsem ve volném čase navštěvovala uměleckou školu, protože mě bavily ruční práce, což mi zůstalo dodnes,“ říká. Po ukončení povinné školní docházky se rozhodla pokračovat ve studiu na ekonomické škole. „Na ekonomku mě směrovali rodiče kvůli tomu, abych měla odborné vzdělání pro případ, že bych nepokračovala ve studiu na škole vysoké. Vystudovala jsem tedy obchodní akademii na Krupkově náměstí, a protože jsem odmaturovala s vyznamenáním, bylo jednoduché se dostat na vysokou školu, konkrétně na České vysoké učení technické,“ vypráví s tím, že i rodiče na ni tlačili, jak je nezbytné mít vysokoškolský titul.

„Odmaturovala jsem v květnu a do nástupu na vysokou školu zbývala řada měsíců. A právě tehdy jsem začala přemýšlet o tom, že je ideální příležitost odejít do Anglie naučit se jazyk,“ říká a dodává, že nakonec odjela, více než rok tam pracovala jako au-pair a na ČVUT se pak už nikdy nevrátila.

Přitažlivá pestrost marketingu

Po návratu, vyzbrojena znalostí angličtiny, uvažovala o tom, že má ideální možnost uplatnit se v nějaké zahraniční firmě. Nejdříve získala místo asistentky obchodního ředitele v nadnárodní společnosti, která prodávala alkoholické nápoje. „Stále jsem si ale přála dostat se na nějakou pozici v marketingu. Jsem dost energický člověk a na marketingu mě lákala jeho pestrost. Sedět nad tabulkami a vyplňovat čísla mě dost ubíjelo,“ říká a připouští, že uvítala, když po pár letech dostala nabídku od konkurenční firmy, kde nastoupila na pozici brand managera Carolans & Courvoisier.

Když se pak společnost rozhodla značku Carolans prodat distributorovi, o zaměstnání přišla. V té době začala pracovat jako brand manager pro značku Wella. „Tehdy se na trh uváděla nová vlasová kosmetika Vivality, takže jsme při té příležitosti pořádali velkou soutěž s názvem Vyval i ty na Tahiti. Byla to velmi zajímavá, ale také náročná práce. Nicméně následně jsem nastoupila do společnosti Coty Beauty ČR jako brand manager Margaret Astor a Miss sporty,“ objasňuje.

A z této firmy se pak v roce 2003 poprvé dostala k farmacii, a to do společnosti Boots Healthcare International, která měla ve svém portfoliu značky Nurofen a Strepsils. „V jeho rámci jsme se mimo jiné věnovali Nurofenu pro děti, který měl pomerančovou příchuť, přestože u dětí tehdy vyhrávala jahoda. A jako účinná látka nebyl v Nurofenu použitý v tu dobu zatím obvyklý paracetamol, ale ibuprofen. Ale byli jsme u dětského sirupu první, kdo zavedl dávkovací trubičku, takže jsme se rychle, během dvou let, ze čtyřky stali jedničkou na trhu. Také Nurofen coby analgetikum pro dospělé zažíval svůj boom – zaváděla se na trh červená průsvitná kapslička. Pro ni jsme realizovali s Goranem Tačevskim lokální kampaň, v níž byla bolest pojatá zajímavou formou, kdy modelka představovala svými pózami různé typy bolesti. Připravovali jsme i lokální kampaně na Strepsils. Profesně to bylo moc hezké období, skvělá práce s prima lidmi,“ vypráví a připojuje, že pak ale byla společnost koupena jinou firmou, s níž už ve spolupráci nepokračovala.

Tenkrát se zase vrátila do společnosti Wella, do kadeřnické divize, kde měla na starosti barvy na vlasy. „Tam jsem působila do roku 2009, než jsem odešla na mateřskou dovolenou,“ upřesňuje.

Od humánní k veterinární medicíně

Protože v době, kdy se věnovala mateřským povinnostem, byla společnost Wella prodána, musela po mateřské dovolené nastoupit na nové místo. Zvolila společnost Actavis. „Tehdy se zde otvíral první OTC byznys této firmy a šlo o moc hezkou práci spojenou se skvělou švédskou značkou ústní hygieny Oralflux, která byla k dostání pouze v lékárnách. V portfoliu jsme měli ústní vody, pastu na zuby pro dospělé i pro děti, žvýkačky. Ve firmě jsem začínala skutečně od píky. Od výběru portfolia, cenotvorby, spolupráce s odborníky v nemocnicích až po právní úpravy textů, obalů a podobně. Přestože jsem pro značku horovala, po určitých změnách ve firmě jsem se rozhodla odejít, protože se objevila opravdu atraktivní nabídka na pozici marketingu pro střední a východní Evropu ve společnosti Allergan Ophtalmology, která například vyráběla známé oční kapky Optive,“ vzpomíná.

Po čase ovšem došlo k další změně, takže v lednu 2016 nastoupila do společnosti Bayer na pozici brand manažerky Animal Health Department. Nově se tedy začala věnovat veterinární farmacii, a jak zdůrazňuje, je v ní takříkajíc ve svém živlu: „Primárně se věnuji komunikaci cílené na koncové spotřebitele. Děláme jak televizní, tak on-line a printové kampaně. Také edukujeme spotřebitele v různých televizních hobby magazínech. Zaměřujeme se i na komunikaci s veterináři, lékárnami a pet shopy.“

Kdo nehoří, nezapálí

Při vyprávění zdůrazňuje, jak je spokojená, že se může realizovat ve vytváření vlastních kampaní, ne jen přebírat hotové materiály z centrály: „To, že můžeme dělat kreativní práci, je velká výhra. Za další velkou výhru považuji své kolegy. Jsme poměrně malý tým, ale co je hlavní, táhneme za jeden provaz, můžeme se spolehnout jeden na druhého a všichni jsme do práce a našich produktů zapálení, což považuji za nesmírně důležité. Tvrdím totiž, že kdo nehoří, nezapálí. Osobně bych jen těžko zvládla propagovat něco, čemu nevěřím.“

Za nesmírně významnou považuje edukaci. „Plno lidí kupuje produkty, o kterých neví, jak fungují. Proto se neustále zaměřujeme na vzdělávání a vítáme možnost vystupovat například v populárních televizních pořadech, abychom do povědomí lidí dostali informaci o tom, že když použijí obojky Foresto, funguje to tak, že klíště, které se dostane do srsti zvířete, se kvůli látce, jež se z obojku uvolňuje, ani nezakousne. Nebo jak je důležité chránit zvířata i proti komárům, kteří jsou velmi nebezpeční kvůli přenosu závažných onemocnění,“ popisuje a zdůrazňuje, že na současné práci ji nejvíc baví vymýšlení nových cest, jak se dostat k zákazníkům. „Vždy se velmi těším například na veletrh For pets, kterého se naše firma zúčastňuje. Stejně tak se těším na různé lokální akce, kde míváme náš stánek,“ říká.

Na edukaci se jejich veterinární divize zaměřuje i směrem k odborné veřejnosti. „Zúčastňujeme se například různých lékárenských kongresů a konferencí, protože právě v lékárnách je potenciál růstu veterinárních přípravků obrovský,“ podotýká.

V létě nesmí chybět Itálie

Tvrdí o sobě, že je tak trochu dobrodruh, který dříve vyrážel na cesty do dalekých krajin, jako je Indonésie či Malajsie. A také má ráda neobyčejné zážitky. „V 18 letech jsem vyzkoušela chůzi po žhavém uhlí, nedávno jsem se při team buildingu zvládla ponořit do ledové vody. A nyní jsem si slíbila, že když se mi podaří zhubnout, odměním se létáním ve větrném tunelu,“ popisuje.

V posledních letech ale s rodinou volí přece jen jiné typy dovolené: „Protože milujeme italskou kuchyni, každoročně si nenecháme ujít letní dovolenou v Itálii s výletem do Benátek, které mám moc ráda. A v zimě vždy vyrážíme na týdenní lyžovačku, a to nejčastěji do rakouských Alp.“

Nejlépe si odpočine při četbě, ale také při malování na hedvábí. Mezi její oblíbené činnosti patří i vaření a pečení. „To je věčný koloběh. Ráda vařím a neustále pak potřebuji hubnout,“ podotýká s úsměvem.

Pokud jde o pohybové aktivity, věnuje se kondiční chůzi v rámci programu HEAT a ráda běhá. A s pohybem je spojené i oblíbené zahradničení: „Máme obrovskou zahradu, kde je stále co dělat. Pro mě je to krásný odpočinek. Snad nejraději mám sečení trávy, hlavně pocit, když se člověk ohlédne a za sebou vidí kus udělané práce.“ O víkendech také často vyráží fandit synovi na fotbalové zápasy či s celou rodinou na výlet na kole.

Markéta Grulichová

marketa.grulichova@atoz.cz

Pracovní den K. R.

Ráno nejdříve odveze syna do školy a do kanceláře přichází kolem 8.20. Poté zkontroluje e-maily a začne vyřizovat ty nejdůležitější. Na každý den má napsaný jak v elektronické podobě, tak na papíru seznam úkolů, které se snaží během dne splnit, aby z práce odcházela s vědomím, že ty nejdůležitější zvládla udělat. Z kanceláře obvykle odchází kolem 18. hodiny.