Farmaceutický průmysl dnes není chráněný zákonem jako takzvaná kritická infrastruktura, a to se ukazuje jako problém. S ohledem na pandemii COVID – 19 a státem vyhlášený nouzový stav jsou firmy povinny dodržovat omezení a pravidla, která mohou vést až k výpadku dodávek, výroby a distribuce léčivých přípravků. V České republice přitom funguje několik výrobních závodů významných farmaceutických firem, na jejichž výrobu jsou odkázány miliony pacientů nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí.
„Obrátili jsme se na premiéra Andreje Babiše a klíčová ministerstva s výzvou k zařazení farmaceutické výroby do režimu kritické infrastruktury. Upozorňujeme, že se společnosti jako Zentiva, Teva, PRO.MED.CS, Glenmark anebo Angelini dostávají při provozu svých výrobních zařízení do pro ně neřešitelných situací. Jde o dlouhodobě neudržitelný stav. Bez přijetí krizových opatření nemusí být vždy možné zajistit výrobu důležitých léků, na které pacienti spoléhají a potřebují je k životu,“ uvedl Mgr. Martin Mátl, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF).
Navzdory nouzovému stavu a řadě krizových opatření veškeré činnosti v tuzemském farmaceutickém průmyslu plynule pokračují. Tisíce zaměstnanců farmaceutických společností pracují, aby zajistily dodávky a distribuci léčivých přípravků pacientům po celém světě. Pro zachování provozuschopnosti dělají jednotlivé společnosti maximum, avšak existují případy, které bez pomoci státu zvládnout nemohou. Mezi ty patří například nedořešený postup v případě vyhlášení karantény měst a obcí v místech výroby.
„Nemáme dnes scénář, jak zvládnout situaci, která nastala v obcích Litovel nebo Uničov. Byly de facto odříznuty od zbytku světa, což omezilo jak výrobu v tamních firmách, tak dojíždění zaměstnanců do práce. To je černý scénář, kterému se chceme naší výzvou vyhnout. Podle platných pravidel stačí najít mezi zaměstnanci ve výrobě jednoho nakaženého a vše se zastaví. Lidem s cukrovkou, vysokým tlakem nebo horečkou ale nemůžeme říci, že teď musí čtrnáct dní počkat, až někde skončí karanténa a pak se zase obnoví výroba jejich léků,“ vysvětlil M. Mátl.
Výrobci léčiv volají po jednání s ministerstvem zdravotnictví, ministerstvem vnitra a ministerstvem průmyslu a obchodu. Žádají po nich konkrétní kroky, které by vyřešily nejrůznější situace spojené s možným nařízením karantény ve výrobě, s existujícími logistickými omezeními nebo se zablokováním exportu vybraných léčiv.
„V Itálii, Španělsku či USA existují například propustky z míst v karanténě pro potřeby zachování provozuschopnosti farmaceutických firem. Potřebujeme také nastavit přesný a praktický systém pro kontroly na hranicích. Aktuálně příslušné složky v čele s celní správou nedokáží jednoduše rozlišit, jaké léky lze vyvézt a jaké nikoli. Rádi bychom předešli eskalaci celé věci na mezivládní úrovni a pokračovali v plynulém zásobování léčivými přípravky nejen u nás, ale i v okolních státech,“ upřesnil magistr Mátl.
Návrh požadovaných opatření:
- Zařazení farmaceutické výroby do režimu, jenž podle krizového zákona platí pro tzv. kritickou infrastrukturu.
- Schválení propustky z míst v karanténě pro potřeby zachování provozuschopnosti výroby farmaceutických firem.
- Zavedení speciálního režimu pro případ objevení nákazy koronavirem mezi zaměstnanci ve výrobním provozu farmaceutické firmy.
- Zavedení tzv. zelených pruhů (green lanes), které by usnadnily pohyb kamionů převážejících léky či potřebné suroviny na hranicích s ČR.
- Stanovení pravidel pro export léčivých prostředků, které jsou od prvopočátku výroby určené pro pacienty ze zahraničí.
