Plicní lékaři žádají Ministerstvo zdravotnictví ČR o povolení poslat své „podezřelé“ pacienty rovnou na vyšetření na koronavirus (COVID-19). Pacienti s dýchacími problémy chodí totiž přímo do ordinací pneumologů, a ti je nemohou sami na přítomnost koronaviru vyšetřit – nemají k tomu pravomoc, testy a ani ochranné pomůcky.
„Na plicní lékaře se trochu zapomnělo, přitom jsou v první linii ve styku s rizikovými pacienty. Lidé, kterým se špatně dýchá, chodí přímo do jejich ordinací. I když vykazují symptomy virózy, pneumologové je nemohou poslat na vyšetření koronaviru, ani je sami vyšetřit,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně českých plicních lékařů (České pneumologické a ftizeologické společnosti – ČPFS ČLS JEP). Připomíná, že první vážný pacient s COVID-19 přišel právě přes nemocniční akutní plicní ambulanci a byl hospitalizován na plicním oddělení.
Nyní musí ambulantní plicní lékař posílat pacienty, u nichž má podezření na nákazu koronavirem, k praktickému lékaři pro žádanku, nebo pacientovi doporučit, aby volal na hygienickou stanici. „To klade zbytečné překážky, aby mohl být pacient rychle otestován a případně léčen. Z epidemiologického hlediska přitom platí, že čím vyšší vyšetřenost, tím menší mortalita,“ vysvětluje Martina Vašáková. Připomíná také, že právě lidé s chronickými plicními nemocemi, jako jsou chronická obstrukční plicní nemoc, astma, či různé formy plicních fibróz, patří mezi virem zvlášť ohrožené skupiny a jsou náchylnější k horšímu průběhu nákazy než lidé zdraví. „Vir poškozuje strukturu plic a pro pacienty, zejména s CHOPN a plicní fibrózou, kteří již strukturu poškozenou mají, mohou být následky napadení koronavirem až fatální,“ dodává profesorka Vašáková.
Pacienti, kteří trpí plicní nemocí, by měli ideálně nosit respirátory FFP3, které však dnes nelze sehnat. „Určitě tedy doporučujeme alespoň dobře ošetřované látkové roušky, nesmí také zapomínat na důkladnou hygienu rukou a dodržování minimálně dvoumetrové vzdálenosti od ostatních. Nedoporučujeme chodit do nákupních center a vůbec nikam, kde je větší počet lidí. Pro nákup by ideálně měli poslat někoho jiného, a pokud to nejde, ať zamíří do menších obchůdků,“ říká předsedkyně českých pneumologů. O doplnění pravidelných léků by měli tito pacienti žádat přes e-recepty a v lékárnách by je měl vyzvednout příbuzný či známý. „Pokud naši pacienti nemají chytré telefony nebo e-mail, necháváme recepty na recepci, kde si je vyzvednou příbuzní. Pro léky ze specializovaných pneumologických center by pacienti neměli jezdit osobně někdy až stovky kilometrů. Snažíme se, aby lékárny ve spolupráci s dodavateli léčiv našli řešení, jak centrový lék, který nelze vyzvednout na recept, poslat pacientovi do lékárny nejblíže bydlišti, aby k nim neměli pacienti daleko,“ pokračuje přední česká pneumoložka.
Pacienti s chronickými plicními nemocemi by se však neměli zcela zavírat doma, ale naopak chodit na krátké procházky do přírody, případně denně alespoň 10 minut cvičit. A pravidelně větrat. „Průběh nemoci ovlivňuje i to, jakému množství viru byl člověk vystaven – důkladným větráním, zejména v místnostech, kde se stýkáme s ostatními lidmi (členové domácnosti, či pracoviště) je minimalizujeme,“ vysvětluje Martina Vašáková. Samozřejmostí by podle ní mělo být nekouření, konzumace zeleniny a ovoce a doplnění vitaminu C a D3.
